Archiv aktualit ze Sbírky zákonů

1.1.5

Archiv aktualit ze Sbírky zákonů

Mgr. Jan Břeň

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 123/2024 DO ČÁSTKY 242/2024

Částka 123 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 21. května 2024

Zákon č. 123/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela občanského zákoníku například stanoví, že partnerství je trvalý svazek dvou lidí stejného pohlaví, který se uzavírá stejným způsobem jako manželství. Nestanoví-li zákon nebo jiný právní předpis jinak, vztahují se na partnerství a práva a povinnosti partnerů ustanovení o manželství, právech a povinnostech manželů, vdovách a vdovcích obdobně.

Účinnost od 1. ledna 2025 (s výjimkami)

Částka 125 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 21. května 2024

Zákon č. 125/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona o základních registrech například stanoví, že referenčními údaji o právech a povinnostech osob jsou dále údaje o některých právech fyzických a právnických osob k zastupování jiných fyzických a právnických osob v rámci agendy orgánu veřejné moci. Údaj o oprávnění k zastupování vedený v registru práv a povinností, který se týká vzniku nebo změny zastoupení nebo pověření vyžadujících uplatnění u příslušného orgánu veřejné moci podle jiného právního předpisu, tento orgán využije, pouze pokud dojde k jeho uplatnění za podmínek podle tohoto jiného právního předpisu. Informační systém oprávnění k zastupování slouží k zápisu a vedení údajů o oprávněních k zastupování a dalších údajů podle tohoto zákona, a dále se v něm vedou údaje o certifikátech pro uznávané elektronické podpisy a uznávané elektronické pečetě v rozsahu údajů pro ověřování těchto podpisů a pečetí.

Účinnost od 1. července 2024 (s výjimkami)

Částka 126 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 21. května 2024

Zákon č. 126/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona o Státním fondu podpory investic například stanoví, že dostupným nájemním bydlením se pro účely tohoto zákona rozumí nájem bytu za dostupné nájemné. Dostupné nájemné nepřevyšuje 90 % výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě nebo obvyklého nájemného obdobných bytů v daném místě vyhlášeného Ministerstvem financí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ke dni prvního poskytnutí bytu pro dostupné nájemní bydlení. Je-li dostupné nájemní bydlení poskytované Českou republikou, její příspěvkovou organizací, krajem, obcí nebo jimi zřízenou nebo založenou právnickou osobou, nesmí dostupné nájemné převýšit nájemné vypočtené z nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem dostupného nájemního bytu v prvním roce jeho provozu a zároveň musí být nižší než srovnatelné nájemné obvyklé v daném místě nebo obvyklé nájemné obdobných bytů v daném místě vyhlášené Ministerstvem financí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ke dni prvního poskytnutí bytu pro dostupné nájemní bydlení. Maximální výši dostupného nájemného může pronajímatel každoročně, nejdříve však po 12 měsících od prvního poskytnutí bytu pro dostupné nájemní bydlení, upravit o míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za 12 měsíců posledního kalendářního roku proti průměru 12 měsíců předposledního kalendářního roku a zveřejněnou Českým statistickým úřadem, nejvýše však o 4 %, a to i v součtu za více let, ve kterých možnosti ročního zvýšení nevyužil. Nájemní smlouva, jejímž předmětem je poskytování dostupného nájemního bydlení, se uzavírá na dobu určitou v délce alespoň 1 roku, nejdéle však 2 let. Při prodloužení doby nájmu, nebo dojde-li k uzavření nové nájemní smlouvy s týmž nájemcem, se doba nájmu sjednává na dobu určitou v délce 2 let. Jsou-li všichni členové domácnosti starší 70 let, lze nájemní smlouvu uzavřít na dobu určitou delší než 2 roky nebo na dobu neurčitou. Novela stavebního zákona například stanoví, že regulační plán může vymezit stavbu domu pro dostupné nájemní bydlení, včetně stanovení podílu bytů určených pro dostupné nájemní bydlení. Není-li stavebníkem obec, je součástí žádosti o povolení záměru domu pro dostupné nájemní bydlení také plánovací smlouva o dostupném nájemním bydlení, jejíž stranou je obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn, a která obsahuje

• závazek stavebníka poskytovat od právní moci kolaudačního rozhodnutí, kterým se povoluje užívání domu pro dostupné nájemní bydlení, nejméně 20 let alespoň 80 % podlahové plochy sloužící bydlení pro dostupné nájemní bydlení podle zákona o Státním fondu podpory investic,

• závazek stavebníka, že po dobu trvání plánovací smlouvy o dostupném nájemním bydlení bez souhlasu obce bytový dům nezatíží ani nezcizí,

• sjednání výše dostupného nájemného a způsob jeho navyšování v souladu se zákonem o Státním fondu podpory investic,

• ujednání o době trvání plánovací smlouvy, která nesmí skončit před uplynutím 20 let od právní moci kolaudačního rozhodnutí, kterým se povoluje užívání domu pro dostupné nájemní bydlení,

• závazek stavebníka umožnit kontrolu povinností vyplývajících z plánovací smlouvy o dostupném nájemním bydlení,

• závazek stavebníka uhradit smluvní pokutu ve výši dvanáctinásobku maximálního měsíčního dostupného nájemného za 1 m² vynásobeného počtem m² podlahové plochy domu pro dostupné nájemní bydlení, za porušení jakéhokoli závazku vyplývajícího z plánovací smlouvy ve vztahu k poskytování dostupného nájemního bydlení, a to za každé jednotlivé porušení, nesjednají-li si smluvní strany smluvní pokutu vyšší.

Účinnost od 1. července 2024

Částka 130 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 28. května 2024

Vyhláška č. 130/2024 Sb., o stanovení obecních stavebních úřadů

Tato vyhláška stanoví

• pověřené obecní úřady a obecní úřady, které jsou obecním stavebním úřadem (viz příloha č. 1 k této vyhlášce), a

• správní obvody obecních stavebních úřadů vymezené územími obcí (viz příloha č. 2 k této vyhlášce).

Účinnost od 1. července 2024

Částka 159 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 18. června 2024

Sdělení Ministerstva vnitra č. 159/2024 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 5. října 2024 nové volby do Zastupitelstva obce Otinoves (okres Prostějov), Řícmanice (okres Brno-venkov) a Zdechovice (okres Hradec Králové).

Částka 170 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 20. června 2024

Zákon č. 170/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů

Významné dny se doplňují o "1. květen – Den přistoupení České republiky k Evropské unii". Novela zákona k obecnému pravidlu, že významné dny jsou dny pracovními, dále doplnila slova "nejsou-li zároveň státním svátkem nebo ostatním svátkem".

Účinnost od 1. ledna 2025

Částka 174 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 21. června 2024

Vyhláška č. 174/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů

Novela vyhlášky například změnila (zúžila) dosavadní správní činnost "při územním rozhodování a při rozhodování na úseku stavebního řádu a vyvlastnění" na novou správní činnost "ve stavebním řádu a při vyvlastnění" (a s tím novelizovala související změnu přílohy vyhlášky). Zvláštní odborná způsobilost při územním rozhodování a při rozhodování na úseku stavebního řádu a vyvlastnění prokázaná podle vyhlášky č. 512/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se považuje za zvláštní odbornou způsobilost ve stavebním řádu a při vyvlastnění podle vyhlášky č. 512/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

Účinnost od 1. července 2024

Částka 179 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 24. června 2024

Zákon č. 179/2024 Sb., o hromadném občanském řízení soudním

Tento zákon upravuje podmínky, za kterých lze v jednom občanském soudním řízení projednat a rozhodnout spory týkající se práv nebo oprávněných zájmů více osob (dále jen "hromadné řízení"), postup v tomto řízení a výkon rozhodnutí vydaného v tomto řízení. Za spotřebitele podle tohoto zákona se považuje i podnikatel, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahují 50 000 000 Kč. Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na postup podle tohoto zákona občanský soudní řád. V hromadném řízení soudy projednávají a rozhodují spory vyplývající z právních poměrů mezi spotřebiteli a podnikatelem. K hromadnému řízení je v prvním stupni věcně a místně příslušný Městský soud v Praze. Žalobcem v hromadném řízení může být pouze právnická osoba, která je zapsána do seznamu oprávněných osob podle zákona o ochraně spotřebitele, nebo společně více takovýchto osob. Žalobce vystupuje v hromadném řízení vlastním jménem v zájmu skupiny (skupinou se pro účely tohoto zákona rozumí více osob, které jsou tvrzenými nositeli práv nebo oprávněných zájmů založených na podobném skutkovém a právním základu).

Účinnost od 1. července 2024

Částka 183 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 24. června 2024

Zákon č. 183/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu například stanovuje, že orgán ochrany zemědělského půdního fondu může na žádost vlastníka pozemku nebo s jeho souhlasem rozhodnout o zařazení pozemku nebo jeho části do zemědělského půdního fondu, jde-li o pozemek nebo jeho část, které jsou nebo mohou být s ohledem na svůj charakter zemědělsky obhospodařovány nebo na kterých se nachází krajinný prvek. Má-li být do zemědělského půdního fondu zařazena pouze část pozemku, musí být k žádosti přiložen geometrický plán vymezující tuto část pozemku. Nabývat zemědělskou půdu do vlastnictví nemůže stát, občan státu, fyzická osoba s pobytem nebo právnická osoba se sídlem ve státě, jehož právní pořádek neumožňuje občanu České republiky, fyzickým osobám s pobytem na území České republiky ani právnickým osobám se sídlem v České republice nabývat vlastnictví k zemědělské půdě; to se nevztahuje na případy, kdy k nabytí vlastnictví k zemědělské půdě došlo děděním (uvedené se nevztahuje na nabývání zemědělské půdy do vlastnictví občana, fyzické osoby s pobytem nebo právnické osoby se sídlem ve státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarska ani států, pro které vyplývá něco jiného z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána). Agrovoltaickou výrobnou elektřiny se rozumí energetické zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu, které splňuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem a které je umístěno na zemědělské půdě odpovídající dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství s druhem zemědělské kultury stanovené prováděcím právním předpisem, pokud je zemědělská půda současně zemědělsky obhospodařována podle zákona o zemědělství. K realizaci záměru agrovoltaické výrobny elektřiny je nezbytný souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; pozemek, na kterém je záměr realizován, zůstává součástí zemědělského půdního fondu.

Účinnost od 1. července 2024 (s výjimkami)

Částka 196 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 27. června 2024

Zákon č. 196/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona o úřednících územních samosprávných celků například stanovuje, že plán vzdělávání obsahuje časový rozvrh prohlubování kvalifikace úředníka v rozsahu nejméně 9 pracovních dnů (dosud to bylo 18 dnů) po dobu následujících 3 let. Novela doplňuje, že úředník je povinen prohlubovat si kvalifikaci účastí na zkoušce vstupního vzdělávání a zkoušce zvláštní odborné způsobilosti. Úředník, který vykonává správní činnosti, pro jejichž výkon je předpokladem prokázání zvláštní odborné způsobilosti, je povinen do 9 měsíců od vzniku pracovního poměru k územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal tyto správní činnosti vykonávat, prokázat znalosti a dovednosti získané vstupním vzděláváním zkouškou vstupního vzdělávání. Vedoucí úředník, který řídí úředníky vykonávající správní činnosti, pro jejichž výkon je předpokladem prokázání zvláštní odborné způsobilosti, a vedoucí úřadu je povinen prokázat znalosti a dovednosti získané vstupním vzděláváním zkouškou vstupního vzdělávání do 9 měsíců ode dne jmenování do funkce vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu. Zkouška vstupního vzdělávání má formu písemného testu konaného způsobem umožňujícím dálkový přístup. Úspěšné vykonání zkoušky vstupního vzdělávání se prokazuje osvědčením o zkoušce vstupního vzdělávání. Územní samosprávný celek je povinen přihlásit úředníka, který vykonává správní činnosti, pro jejichž výkon je předpokladem prokázání zvláštní odborné způsobilosti, k vykonání zkoušky vstupního vzdělávání do 4 měsíců od vzniku pracovního poměru úředníka k územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal tyto správní činnosti vykonávat. Vedoucího úředníka, který řídí úředníky vykonávající správní činnosti, pro jejichž výkon je předpokladem prokázání zvláštní odborné způsobilosti, a vedoucího úřadu je územní samosprávný celek povinen přihlásit k vykonání zkoušky vstupního vzdělávání do 4 měsíců ode dne jmenování do funkce vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu. Jestliže úředník vykonává 2 nebo více správních činností stanovených prováděcím právním předpisem, je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost pro každou z těchto správních činností. Jestliže úředník vykonává 2 nebo více správních činností stanovených prováděcím právním předpisem v obci se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti, může namísto zvláštní odborné způsobilosti pro každou z těchto správních činností prokázat zvláštní odbornou způsobilost pro úředníky obcí se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti. Zvláštní odborná způsobilost pro úředníky obcí se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti zahrnuje souhrn znalostí a dovedností nezbytných pro výkon správních činností stanovených prováděcím právním předpisem vykonávaných úředníky obcí se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti. Podmínkou vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti je úspěšné vykonání zkoušky vstupního vzdělávání. Ministerstvo vnitra umožní získat zvláštní odbornou způsobilost také osobě, která nemá povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost, pokud dosáhla věku 18 let a je plně svéprávná; náklady na získání zvláštní odborné způsobilosti nese tato osoba. Novela zrušuje možnost úředníka nebo územního samosprávného celku žádat Ministerstvo vnitra o uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části v rámci vedeného správního řízení (žadatel dosud mohl prokázat, že obsah a rozsah vzdělávání, o jehož uznání se žádá, jsou rovnocenné příslušnému vzdělávacímu programu pro prohlubování kvalifikace podle tohoto zákona nebo jeho části).

Účinnost od 1. ledna 2025 (s výjimkami)

Částka 209 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 2. července 2024

Sdělení Ministerstva vnitra č. 209/2024 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 5. října 2024 nové volby do Zastupitelstva obce Třebestovice (okres Nymburk).

Částka 213 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 11. července 2024

Nález Ústavního soudu ze dne 15. května 2024, sp. zn. Pl. ÚS 44/23, o návrhu Veřejného ochránce práv na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Píšť č. 1/2022, o nočním klidu (publikovaný pod č. 213/2024 Sb.)

Ústavní soud návrh zamítl.

Právní věty nálezu:

Podle čl. 101 odst. 4 Ústavy může stát zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. Při posuzování výjimek z doby nočního klidu je třeba nahlížet na stanovení výjimek nejen optikou celkového množství akcí v rámci roku, měsíce či týdne, ale i jejich rozložením v průběhu roku či měsíce, které je často dáno povahou věci, tedy vazbou na konkrétní svátky či tradice v kombinaci s podmínkami, resp. možnostmi, které nabízejí letní měsíce či doba víkendů. Koncentrace výjimek do období léta je přirozeným důsledkem vhodných podmínek pro venkovní akce právě v letních měsících. Referenčním rámcem pro posouzení splnění podmínky výjimečnosti však nemůže být pouze období letního času, či pouze období víkendů, neboť nic takového zákonodárce nepředvídá.

Částka 226 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 25. července 2024

Sdělení Ministerstva vnitra č. 226/2024 Sb., o vyhlášení nových a dodatečných voleb

Ministr vnitra vyhlásil na den 7. prosince 2024 nové volby do Zastupitelstva obce Kostelní Hlavno (okres Praha-východ) a Újezd u Plánice (okres Klatovy). Ministr vnitra vyhlásil na den 7. prosince 2024 dodatečné volby do Zastupitelstva obce Brodec (okres Louny).

Částka 242 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 8. srpna 2024

Zákon č. 242/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí například stanovuje, že držitel poštovní licence může vykonávat státní správu podle tohoto zákona, uzavře-li s ním Ministerstvo práce a sociálních věcí veřejnoprávní smlouvu, která blíže určí podmínky výkonu státní správy držitelem poštovní licence; držitel poštovní licence může vykonávat státní správu nejvýše v rozsahu těchto činností:

• přijímání podání podle tohoto zákona a přijímání podkladů pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona ve věci státního příspěvku na výkon pěstounské péče, dávek pěstounské péče a zaopatřovacích příspěvků, včetně jejich předávání příslušné krajské pobočce Úřadu práce,

• poskytování základních informací o právní úpravě tohoto zákona ve věcech výše uvedených.

K uzavření veřejnoprávní smlouvy není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu. Spory z veřejnoprávní smlouvy řeší ministr práce a sociálních věcí.

Účinnost od 1. ledna 2025 (s výjimkami)

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 72/2024 DO ČÁSTKY 122/2024

Částka 72 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 4. dubna 2024

Nález Ústavního soudu ze dne 14. února 2024, sp. zn. Pl. ÚS 42/23, o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Jenštejn č. 3/2017 ze dne 7. 11. 2017 o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu a kanalizace v místní části Jenštejn-Dehtáry, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 1/2023, kterou se zrušuje část obecně závazné vyhlášky č. 3/2017 (publikovaný pod č. 72/2024 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že se výše uvedená obecně závazná vyhláška obce Jenštejn zrušuje dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.

Ústavní soud v tomto nálezu odpovídá na otázku, kdy nejpozději mohla obec vydat obecně závaznou vyhlášku, došlo-li ke zhodnocení pozemku v květnu 2017. Obec Jenštejn na jaře 2017 dokončila stavbu vodovodu a kanalizace v části obce Dehtáry. Kolaudační souhlas pro tyto stavby nabyl právní moci dnem 18. 5. 2017. V červenci 2017 nabyla účinnosti novela § 10c zákona č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích, která stanovila, že obec může obecně závaznou vyhlášku o výši sazby poplatku vydat nejpozději v kalendářním roce, kdy nabyl právní moci kolaudační souhlas pro stavbu vodovodu či kanalizace. Zastupitelstvo obce Jenštejn rozhodlo na svém zasedání dne 7. 11. 2017 o vydání obecně závazné vyhlášky č. 3/2017, o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu a kanalizace v místní části Jenštejn-Dehtáry. Tato obecně závazná vyhláška nabyla účinnosti v listopadu 2017. Zastupitelstvo později v návaznosti na výzvu Ministerstva vnitra ke zjednání nápravy předmětnou obecně závaznou vyhlášku novelizovalo obecně závaznou vyhláškou č. 1/2023, která nabyla účinnosti v srpnu 2023. Přestože obec obecně závaznou vyhlášku novelizovala, podle ministerstva napravila pouze některé dílčí nezákonnosti a svůj postup nepřehodnotila ani po následném upozornění ministerstva z června 2023. Ministerstvo následně vydalo rozhodnutí o pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky a stanovilo patnáctidenní lhůtu ke zjednání nápravy. Obec nápravu nezjednala, a proto ministerstvo podalo návrh na zrušení popisované obecně závazné vyhlášky. 

Ministerstvo vnitra navrhlo zrušení obecně závazné vyhlášky s argumentací, že obec zneužila zákonem svěřenou pravomoc a působnost. Hlavní argument ministerstva je, že napadená obecně závazná vyhláška je nepřípustně retroaktivní. Podle mínění ministerstva totiž poplatková povinnost vzniká okamžikem kolaudace stavby. Nebyl-li místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku zaveden již v době zhodnocení pozemku, nemůže podle ministerstva vzniknout na základě následně vydané obecně závazné vyhlášky. 

Plénum Ústavního soudu návrhu ministerstva vyhovělo. Pro přezkum souladu obecně závazných vyhlášek obcí s ústavním pořádkem nebo zákonem Ústavní soud využívá tzv. test čtyř kroků. Podstata posuzovaného případu spočívala ve třetím kroku. Plénum v návaznosti na dosavadní judikaturu upřesnilo, jaká kritéria třetí krok testu pro posuzování obecně závazných vyhlášek zahrnuje. Jde jednak o kritérium rozporu s obecnými ústavními principy, mezi něž patří například omezení základních práv obecně závaznou vyhláškou pouze za podmínek stanovených ústavním pořádkem, určitost a bezrozpornost právní regulace, zákaz diskriminace či zákaz pravé retroaktivity. Dalším kritériem je zneužití pravomoci obce, tedy posouzení, zda obec obecně závaznou vyhláškou nesleduje účel, který není zákonem umožněn. Samotná obecně závazná vyhláška obce Jenštejn přitom nesplnila podmínky třetího kroku testu, a to hned ze dvou důvodů. 

Za prvé, obec postupovala pravě retroaktivně, protože v posuzovaném případě zavedením poplatkové povinnosti v listopadu 2017 zasáhla do "uzavřeného skutkového stavu" a změnila právní následky, které již v minulosti vznikly. Projednávaný případ je specifický tím, že ke kolaudaci stavby vodovodu a kanalizace došlo za předchozí právní úpravy a k vydání obecně závazné vyhlášky již za nové právní úpravy.  U místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku muselo vydání obecně závazné vyhlášky zavádějící poplatek vždy předcházet kolaudaci. Nabyl-li tedy kolaudační souhlas pro stavbu vodovodu a kanalizace v části obce Dehtáry právní moci dne 18. 5. 2017, mohla obec podle výkladu tehdejší právní úpravy vydat obecně závaznou vyhlášku zavádějící místní poplatek jen do tohoto data. Pokud obec obecně závaznou vyhlášku do tohoto data nevydala, došlo ke zmíněnému "uzavření skutkového stavu". Pozdější vydání obecně závazné vyhlášky v listopadu 2017 do tohoto uzavřeného skutkového stavu zasáhlo k tíži dotčených osob tak, že s nimi obecně závazná vyhláška spojila jiné (nové) právní účinky v podobě poplatkové povinnosti. To je pravá retroaktivita.

Za druhé, obec zneužila místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku "možností jeho připojení" na stavbu vodovodu a kanalizace k tomu, aby místo něj ve skutečnosti zavedla poplatek za "budoucí připojení" na vodovodní či kanalizační přípojku, což zákon zakazuje. Podle zákona o vodovodech a kanalizacích totiž připojení vodovodní nebo kanalizační přípojky nesmí být podmiňováno vyžadováním finančních nebo jiných plnění (tedy ani místním poplatkem). Účelem tohoto zákazu je neodrazovat vlastníky od připojení na vodovod či kanalizaci. Samotné připojení je totiž ve veřejném zájmu, protože obecně přispívá k ochraně veřejného zdraví a životního prostředí.

Závěr, že posuzovaná obecně závazná vyhláška vykazuje znaky pravé retroaktivity, ale neznamená, že by zavedení místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu či kanalizace až po kolaudaci bylo vždy pravě retroaktivní.  Novelizovaný § 10c odst. 3 zákona o místních poplatcích od července 2017 výslovně připouští, aby obec vydala obecně závaznou vyhlášku zavádějící poplatek nejpozději v kalendářním roce, kdy nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí (souhlas) stavby vodovodu či kanalizace. V tomto případě o pravou retroaktivitu nejde a nic nebrání aplikaci tohoto pravidla na kolaudace stavby vodovodu či kanalizace, ke kterým došlo po 1. 7. 2017. V takovém případě se totiž skutkový stav neuzavřel a žádný právní následek podle účinné právní úpravy nevznikl. Skutkový stav by se uzavřel – a právní následek v podobě uplynutí lhůty pro stanovení poplatku by vznikl – až skončením příslušného kalendářního roku. Pak už obec zase obecně závaznou vyhlášku stanovující předmětný místní poplatek vydat nemůže.

Částka 73 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 4. dubna 2024

Nález Ústavního soudu ze dne 21. února 2024, sp. zn. Pl. ÚS 26/22, o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení čl. 5 odst. 2 obecně závazné vyhlášky obce Číměř č. 3/2021, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 1/2022 (publikovaný pod č. 73/2024 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že se výše uvedené ustanovení obecně závazné vyhlášky obce Číměř ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

Právní věty nálezu:

Limity činnosti územní samosprávy podle čl. 104 odst. 1 a 3 Ústavy České republiky ve spojení s čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod představují mimo jiné kogentní ustanovení zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, upravující jednotlivé základní parametry místních poplatků.

Upraví-li obec obecně závaznou vyhláškou úlevu na místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství pro zde přihlášené osoby (s trvalým pobytem na jejím území), kterou narušuje základní parametry tohoto poplatku stanovené kogentními ustanoveními zákona o místních poplatcích, dochází k jejich porušení. Modifikuje-li obec výši poplatku podle kritéria trvalého pobytu, aniž tak činí z legitimního věcného důvodu a přiměřeně, nelze porušení těchto kogentních ustanovení zákona akceptovat jako ústavně chráněný projev práva na samosprávu a obec se ocitá mimo meze působnosti svěřené jejímu zastupitelstvu podle čl. 104 odst. 1 a 3 Ústavy ve spojení s čl. 11 odst. 5 Listiny.

Částka 74 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 4. dubna 2024

Nález Ústavního soudu ze dne 21. února 2024, sp. zn. Pl. ÚS 49/23, o návrhu ředitele Krajského úřadu Jihomoravského kraje na zrušení nařízení obce Velké Hostěrádky č. 1/2013, kterým se vydává tržní řád (publikovaný pod č. 74/2024 Sb.)

Ústavní soud zrušil čl. 2, 3, 4, 5 a dále čl. 6 ve slovech "provozovaného místními spolky" nařízení obce Velké Hostěrádky č. 1/2013, kterým se vydává tržní řád, a to dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Návrh na zrušení čl. 6 ve slovech "na ohlášené očkování domácích zvířat" citovaného téhož nařízení obce Velké Hostěrádky zamítlo.

Právní věty nálezu:

I. Vymezení prodejních míst ve smyslu § 18 odst. 1 ŽZ je obligatorní náležitostí tržního řádu, kterou musí vždy obsahovat, aby byl v souladu s příslušným zákonným zmocněním. Prodejní místa je třeba identifikovat přesným a nezaměnitelným popisem přímo v tržním řádu.

II. Zákaz některých forem prodeje zboží nebo poskytování služeb podle § 18 odst. 4 živnostenského zákona není obligatorní ani fakultativní částí tržního řádu; obec jej může stanovit zvláštním nařízením mimo tržní řád či jej upravit spolu s ním – v každém případě obstojí samostatně.

III. Při stanovení rozsahu zákazu tzv. podomního a pochůzkového prodeje není přípustné mít odlišný právní režim pro druhově obdobné či shodné akce pouze na základě osoby pořadatele akce, aniž by pro takové odlišné zacházení existoval legitimní důvod.

Částka 81 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 9. dubna 2024

Zákon č. 81/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona o státní památkové péči stanovuje, že věc vykazující znaky kulturní památky podle § 2 odst. 1, která byla na území České republiky zapůjčena za účelem vystavování, restaurování nebo vědeckého zkoumání, nepodléhá provedení jakéhokoliv výkonu rozhodnutí ani exekuci a předběžným opatřením nelze uložit s takovou věcí nenakládat, je-li takové zapůjčení v zájmu České republiky; nelze ani přijmout jakékoli rozhodnutí nebo opatření, které by bránilo vrácení takové věci. Zájem České republiky na zapůjčení osvědčuje ministerstvo kultury.

Účinnost od 24. dubna 2024

Částka 87 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 16. dubna 2024

Ústavní zákon č. 87/2024 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.

Novela Ústavy České republiky například stanoví, že územní vymezení volebních obvodů pro volby do Senátu stanoví zákon. Je-li to nezbytné k zachování rovnosti volebního práva, zákon o územním vymezení volebních obvodů se změní; tuto změnu v územním vymezení volebních obvodů lze provést nejdříve po uplynutí dvanácti let od poslední takové změny územního vymezení volebních obvodů. Volby do Senátu se konají v prvním celém týdnu měsíce října. Stanoví-li zákon, že se tyto volby mohou konat ve více kolech, platí to pro první kolo. Volební období zastupitelstev je čtyřleté. Volby do zastupitelstev se konají v prvním celém týdnu měsíce října roku, v němž volební období uplyne.

Novela ústavního zákona o bezpečnosti České republiky stanoví, že bylo-li volební období prodlouženo třetině senátorů nebo zastupitelstvům územních samosprávných celků, následující volební období se o dobu tohoto prodloužení zkracuje.

Účinnost od 1. ledna 2026

Částka 88 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 16. dubna 2024

Zákon č. 88/2024 Sb., o správě voleb

Tento zákon upravuje společná pravidla výkonu státní správy voleb do Parlamentu České republiky, volby prezidenta republiky, voleb do zastupitelstev krajů, voleb do zastupitelstev obcí a voleb do Evropského parlamentu. Zvláštní pravidla výkonu státní správy, zvláštní podmínky výkonu volebního práva a zvláštní pravidla zjišťování výsledků voleb stanovují zákony upravující volby uvedené výše (dále jen "příslušný zákon o volbách"). Tento zákon dále zapracovává příslušné předpisy Evropské unie upravující volby do Evropského parlamentu a volby do zastupitelstev obcí.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, volba prezidenta republiky a volby do Evropského parlamentu se konají na území České republiky a v zahraničí. Ostatní druhy voleb se konají pouze na území České republiky. Na území České republiky se volby konají ve 2 dnech, kterými jsou pátek a sobota. První den voleb začíná hlasování ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin. Druhý den voleb začíná hlasování v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin. V zahraničí se volby konají ve 2 dnech, kterými jsou

• čtvrtek a pátek, kdy hlasování začíná ve 14.00 hodin a končí ve 21.00 hodin místního času, jde-li o hlasování v místě, v němž nastává shodně označený hodinový čas později o více než 2 hodiny ve srovnání s hodinovým časem na území České republiky,

• pátek, kdy hlasování začíná ve 12.00 hodin a končí ve 22.00 hodin místního času, a sobota, kdy hlasování začíná v 8.00 hodin a končí ve 12.00 hodin místního času, jde-li o hlasování v místě, v němž nastává shodně označený hodinový čas později o nejvýše 2 hodiny ve srovnání s hodinovým časem na území České republiky,

• pátek, kdy hlasování začíná ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin místního času, a sobota, kdy hlasování začíná v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin místního času, jde-li o hlasování v ostatních místech.

Voličem je fyzická osoba, které příslušný zákon o volbách přiznává právo volit. Volební stranou je ten, kdo je podle příslušného zákona o volbách oprávněn podat kandidátní listinu. Kandidátem je fyzická osoba, kterou volební strana navrhuje na kandidátní listině ke zvolení. Kandidátem může být pouze ten, komu příslušný zákon o volbách přiznává právo být volen. Nezávislým kandidátem je kandidát, který je zároveň volební stranou. Překážkou ve výkonu práva volit je omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidí. Překážkou ve výkonu práva být volen je omezení svéprávnosti k výkonu tohoto práva. Svéprávnost k výkonu práva volit nelze omezit.

Na území každé obce musí být vytvořen alespoň 1 volební okrsek. Území volebního okrsku nesmí náležet do území více obcí ani do území více volebních obvodů. Volební okrsky vytváří obecní úřad tak, aby byly beze zbytku skladebné do území obce, aby byly zachovány přirozené územní celky a zajištěna dostupnost volebních místností a aby počet voličů příslušejících k volebnímu okrsku umožňoval řádný průběh hlasování a sčítání hlasů a účelné a hospodárné vynakládání prostředků na zajištění volebních místností a činnosti okrskových volebních komisí na území obce. Změnu počtu volebních okrsků na území obce může obecní úřad provést pouze s předchozím souhlasem Ministerstva vnitra. Návrh této změny a její odůvodnění zašle obecní úřad Ministerstvu vnitra prostřednictvím krajského úřadu. Ministerstvo vnitra oznámí výsledek posouzení návrhu obecnímu úřadu a krajskému úřadu. Volební okrsky nelze měnit v době od vyhlášení voleb do vyhlášení celkových výsledků voleb Státní volební komisí.

Obecní úřad zveřejní na úřední desce nejpozději 15 dnů přede dnem voleb oznámení o době a místě konání voleb na území obce. Bylo-li na území obce vytvořeno více volebních okrsků, uvede, které části území obce náležejí do jednotlivých volebních okrsků. Zároveň obecní úřad v oznámení uvede adresy volebních místností.

Ministerstvo financí poskytuje krajům a jejich prostřednictvím obcím, které se nachází v jejich správních obvodech, příspěvek v rozsahu nezbytně nutném na úhradu výdajů spojených s výkonem státní správy na úseku voleb a na výdaje vyplývající z nároků členů okrskových volebních komisí. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou uznatelné výdaje územních samosprávných celků spojených s volbami včetně výdajů na činnost okrskových volebních komisí.

Ve věcech na úseku voleb volební orgány a volební strany jednají a dokumenty se vyhotovují v českém jazyce. Při volbách do Evropského parlamentu a volbách do zastupitelstev obcí mohou kandidáti jednat a dokumenty předkládat i v anglickém, německém nebo francouzském jazyce.

Účinnost od 1. ledna 2026

Částka 89 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 16. dubna 2024

Zákon č. 89/2024 Sb., kterým se mění volební a některé další zákony v souvislosti s přijetím zákona o správě voleb

Novela zákona o volbách do Parlamentu České republiky například stanoví, že poplatníkem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny je volební strana. Předmětem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny je řízení o registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny registračním úřadem. Výše poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny činí 19 000 Kč. Výše poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu činí 20 000 Kč. Všichni kandidáti pro volby do Senátu jsou uvedeni na společném hlasovacím lístku. Pořadí kandidátů stanoví registrační úřad losem. Před jménem každého kandidáta se umístí rámeček.

Novela zákona o volbách do zastupitelstev obcí například stanoví, že volby do zastupitelstev obcí se konají ve všech obcích, městských částech a městských obvodech územně členěných statutárních měst, hlavním městě Praze a jeho městských částech v prvním celém týdnu měsíce října roku, v němž volební období uplyne.

Právo volit do zastupitelstva obce má občan obce za předpokladu, že jde o státního občana České republiky, který alespoň v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let a je v této obci přihlášen k trvalému pobytu, a státní občan jiného státu, který v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, je držitelem osvědčení o registraci k přechodnému pobytu na území nebo povolení k trvalému pobytu a je přihlášen k pobytu v této obci, dosáhl věku nejméně 18 let a jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce; do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města anebo městské části hlavního města Prahy má právo volit ten volič, který je přihlášen k pobytu v tomto městském obvodu nebo městské části.

Novela zákona o volbě prezidenta republiky například stanoví, že pro první kolo volby prezidenta republiky jsou všichni kandidáti uvedeni na společném hlasovacím lístku. Pořadí kandidátů stanoví registrační úřad losem. Před jménem každého kandidáta se umístí rámeček. Pro druhé kolo volby prezidenta republiky je každý postupující kandidát uveden na samostatném hlasovacím lístku.

Účinnost od 1. ledna 2026 (s výjimkami)

Částka 90 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 16. dubna 2024

Zákon č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu

Právo nabývat, držet a nosit zbraně je zaručeno za podmínek stanovených tímto zákonem. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie a upravuje nakládání se zbraněmi a střelivem, provozování střelnic a výkon státní správy na tomto úseku. Nakládá-li se zbraní nebo střelivem nebo provozuje-li střelnici vyňatá veřejnoprávní instituce, kterou je Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany, ozbrojené síly České republiky, bezpečnostní sbor České republiky nebo Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, použije se tento zákon, pouze je-li tak dále výslovně stanoveno. Kdo při plnění úkolů vyňaté veřejnoprávní instituce užívá střelnici provozovanou podle tohoto zákona, je povinen dodržovat provozní řád takové střelnice.

Druhy zbraní včetně jejich regulovaných součástí a střeliva včetně jeho aktivních komponentů stanovuje příloha č. 1 k tomuto zákonu. Zbraní je pro účely tohoto zákona palná zbraň, plynová zbraň a další zařízení nebo přístroj, které jsou zařazeny do některé z kategorií zbraní nebo na které se podle § 9 použijí ustanovení o nakládání se zbraní určité kategorie. Střelivem jsou pro účely tohoto zákona náboje, nábojky a aktivní komponenty střeliva, které jsou zařazeny do některé z kategorií střeliva.

Účinnost od 1. ledna 2026

Částka 91 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 16. dubna 2024

Zákon č. 91/2024 Sb., o munici

Tento zákon upravuje nakládání s municí, zacházení s neaktivním muničním předmětem a pyrotechnický průzkum (a související výkon státní správy na uvedených úsecích).

Pokud vyňatá veřejnoprávní instituce, kterou je Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany, ozbrojené síly České republiky, bezpečnostní sbor České republiky, Český báňský úřad, Správa státních hmotných rezerv nebo Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, nakládá s municí, zachází s neaktivním muničním předmětem nebo provádí pyrotechnický průzkum, použije se tento zákon, pouze je-li tak dále výslovně stanoveno. Kdo při plnění úkolů vyňaté veřejnoprávní instituce užívá střelnici pro munici, trhací jámu pro ničení munice nebo zvláštní muniční zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice provozované podle tohoto zákona, je povinen dodržovat jejich provozní řád.

Účinnost od 1. ledna 2026

Částka 95 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 18. dubna 2024

Sdělení Ministerstva vnitra č. 95/2024 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 5. října 2024 nové volby do Zastupitelstva obce Bdín (okres Rakovník), Dřínov (okres Kroměříž), Milíkov (okres Cheb), Tisová (okres Tachov) a Ždírec (okres Česká Lípa).

Částka 100 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 23. dubna 2024

Sdělení Národní rozpočtové rady č. 100/2024 Sb., o výši dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu

Národní rozpočtová rada podle § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje výši dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu k 31. 12. 2023 na úrovni 43,96 % HDP.

Částka 111 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 7. května 2024

Nález Ústavního soudu ze dne 3. dubna 2024, sp. zn. Pl. ÚS 35/23, o návrhu skupiny 23 senátorů, za kterou jedná senátorka Jitka Seitlová, na zrušení čl. I bodů 2, 5, 6, 7, 17 a 20 a čl. II nařízení vlády č. 433/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů (publikovaný pod č. 111/2024 Sb.)

Plénum Ústavního soudu návrh zčásti zamítlo, zčásti odmítlo pro zjevnou neopodstatněnost. 

Skupina 23 senátorů napadla několik ustanovení výše uvedeného nařízení vlády, která vedou ke zvýšení hygienických limitů hluku ze silniční a železniční dopravy v chráněných venkovních prostorech staveb.

Odmítnutí se týká podstatné části návrhu. Navrhovatelka totiž napadla výhradně ustanovení tzv. "novelizujícího" předpisu, nikoliv nařízení, které bylo novelizováno. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu však novela právního předpisu nemá samostatnou (normativní) existenci, tu získává až jako součást novelizovaného předpisu. Účinně lze tedy napadnout pouze samotný předpis, který byl novelou změněn (tj. nařízení č. 272/2011 Sb.). Proto se Ústavní soud nemohl zabývat tou částí návrhu, která požaduje věcný přezkum obsahu čl. I bodu 2, 5, 6, 7, 17 a 20 nařízení č. 433/2022 Sb.

Ústavní soud již v předchozím nálezu  Pl. ÚS 4/18 , kterým zamítl návrh na zrušení vybraných ustanovení nařízení č. 272/2011 Sb., odmítl argument tehdejší navrhovatelky (rovněž skupiny senátorů), že by hlukové limity nemohly být stanoveny nařízením vlády. Stejné navrhovatelce, jako v současné věci, také Ústavní soud nepřisvědčil, že by zákon o ochraně veřejného zdraví umožňovat hlukové limity pouze zpřísňovat, nikoliv rozvolňovat. Zákon o ochraně veřejného zdraví sice předmět zákonné úpravy vymezuje jako "snižování hluku", "ochrana veřejného zdraví" či "zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva". Jde ale pouze o obecné cíle zákona a vymezení předmětu jeho regulace. Z těchto obecných pojmů nelze dovozovat, že by prováděcí předpisy připouštěly jedinou možnost změny spočívající pouze ve zpřísnění již vymezených limitů, parametrů či podmínek. 

Navrhovatelka v této souvislosti vznesla otázku, zda je možné jednou stanovenou míru ochrany životního prostředí snížit. Ústavní soud k tomu uvedl, že základem právní úpravy ochrany před hlukem jsou sice konkrétní ustanovení Listiny základních práv a svobod, těch se lze ovšem domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí (čl. 41 odst. 1 Listiny). Právo na příznivé životní prostředí je totiž sociálním právem. Snížení míry ochrany obyvatel před hlukem oproti původnímu stavu je podle Ústavního soudu možné. Podle Ústavního soudu totiž nelze z českého ústavního pořádku dovodit absolutní zákaz snižování hmotněprávní úrovně sociálních práv. Z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva také neplyne požadavek stálého zvyšování (nesnižování) standardu vnitrostátně nastavené ochrany před hlukem. Světová zdravotnická organizace (WHO) ani Evropská unie nestanovují žádné závazné hlukové limity a ponechávají jejich určení v působnosti států. Z doporučení WHO či předpisů evropského práva tak nelze dovodit, že by nebylo možno jednou stanovené hlukové limity zvýšit.

Zvýšení hlukových limitů samo o sobě překročení ústavního zmocnění nepředstavuje. Ostatně v opačném případě by nikdy nebylo možné přísně stanovené podmínky či limity korigovat, což by v konečném důsledku zablokovalo tvorbu jakékoli politiky státu.

Částka 122 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 16. května 2024

Sdělení Ministerstva vnitra č. 122/2024 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 5. října 2024 nové volby do Zastupitelstva obce Cekov (okres Rokycany) a Mladecko (okres Opava).

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 1/2024 DO ČÁSTKY 66/2024

Částka 1 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 5. ledna 2024

Zákon č. 1/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona (zavádějící tzv. eDoklady – první a zatím jedinou mobilní aplikací je občanský průkaz) například stanoví, že digitálním stejnopisem průkazu je výpis z informačního systému veřejné správy o průkazu a jeho obsahu. Vyžaduje-li (nebo umožňuje-li) právní předpis nebo výkon působnosti prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti předložením průkazu, který je veřejnou listinou, lze totožnost nebo jinou skutečnost prokázat digitálním stejnopisem průkazu; to neplatí, je-li průkaz vydáván v elektronické podobě. Prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu je povinen umožnit orgán veřejné moci. Prokázání totožnosti digitálním stejnopisem průkazu je povinna umožnit osoba, které právní předpis ukládá povinnost ověřit totožnost předložením průkazu, který je veřejnou listinou. Digitální stejnopis průkazu je oprávněna užít pouze osoba, která je držitelem průkazu. Osoba, která je oprávněna užít digitální stejnopis průkazu (dále jen "prokazující"), prokazuje totožnost nebo jinou skutečnost digitálním stejnopisem průkazu prostřednictvím mobilní aplikace pro prokazování. Ten, vůči komu lze prokázat totožnost nebo jinou skutečnost digitálním stejnopisem průkazu (dále jen "ověřující"), zobrazuje digitální stejnopis průkazu prostřednictvím elektronické aplikace pro ověřování. Totožnost nebo jinou skutečnost lze digitálním stejnopisem průkazu prokázat pouze za současné fyzické přítomnosti prokazujícího a ověřujícího nebo fyzické osoby, která je oprávněna za ověřujícího jednat. Digitální stejnopis průkazu obsahuje údaje, které jsou v průkazu uvedeny v podobě bezprostředně čitelné nebo vnímatelné člověkem, a údaje o průkazu potřebné k prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti. Poskytovatel elektronické aplikace pro ověřování umožní předání údajů obsažených v digitálním stejnopisu průkazu a údajů o digitálním stejnopisu průkazu ověřujícímu v elektronické podobě.

Účinnost od 20. ledna 2024 (s výjimkami)

Částka 2 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 9. ledna 2024

Sdělení Ministerstva vnitra č. 2/2024 Sb., o vyhlášení dodatečných voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 22. června 2024 dodatečné volby do Zastupitelstva obce Brodec (okres Louny).

Částka 19 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 2. února 2024

Nález Ústavního soudu ze dne 20. prosince 2023, sp. zn. Pl. ÚS 27/22, o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení čl. 7 odst. 3 obecně závazné vyhlášky obce Tchořovice č. 2/2021, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství (publikovaný pod č. 19/2024 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že se výše uvedené ustanovení obecně závazné vyhlášky obce Tchořovice zrušuje dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.

Právní věty nálezu:

I. Limity činnosti územní samosprávy podle čl. 104 odst. 1 a 3 Ústavy České republiky ve spojení s čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod představují mimo jiné kogentní ustanovení zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, upravující jednotlivé základní parametry místních poplatků.

II. Upraví-li obec obecně závaznou vyhláškou úlevu na místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství pro zde přihlášené osoby (s trvalým pobytem na jejím území), kterou narušuje základní parametry tohoto poplatku stanovené týmž kogentním ustanovením zákona o místních poplatcích, dochází k porušení těchto kogentních ustanovení. Modifikuje-li obec výši poplatku podle kritéria trvalého pobytu, aniž tak činí z legitimního věcného důvodu a přiměřeně, nelze porušení kogentních ustanovení akceptovat jako ústavně chráněný projev práva na samosprávu a obec se ocitá mimo meze působnosti svěřené jejímu zastupitelstvu podle čl. 104 odst. 1 a 3 Ústavy ve spojení s čl. 11 odst. 5 Listiny.

Částka 25 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 9. února 2024

Sdělení Ministerstva vnitra č. 25/2024 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 22. června 2024 nové volby do Zastupitelstva obce Buková (okres Plzeň-jih), Dlouhý Újezd (okres Tachov), Plchov (okres Kladno) a Stožec (okres Prachatice).

Částka 30 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 13. února 2024

Zákon č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje

• pojištění odpovědnosti za újmu vzniklou provozem vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti"),

• pojištění kryjící nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem vozidel při účasti na organizovaném motoristickém závodě nebo organizované motoristické soutěži,

• právní postavení, organizaci a předmět činnosti České kanceláře pojistitelů (dále jen "Kancelář"),

• účel tvorby, způsob financování a poskytování plnění z fondů spravovaných Kanceláří a

• některá pravidla výkonu dohledu v oblasti provozování pojištění odpovědnosti.

Povinnost pojištění odpovědnosti se nevztahuje například k provozu vozidel obce provozovaných jednotkou sboru dobrovolných hasičů obce.

Účinnost od 1. dubna 2024 (s výjimkami)

Částka 36 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 22. února 2024

Nález Ústavního soudu ze dne 17. ledna 2024, sp. zn. Pl. ÚS 30/23, o návrhu skupiny poslanců na zrušení § 67ca zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, § 8a zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, ve znění pozdějších předpisů, a § 2a zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (publikovaný pod č. 36/2024 Sb.)

Ústavní soud výše uvedený návrh ve věci valorizace důchodů zamítnul.

Ústavní soud se zabýval procesem přijetí napadené úpravy a shledal, že vyhlášení stavu legislativní nouze nebylo protiústavní. Tento stav lze vyhlásit jen za mimořádných okolností, které reálně a bezprostředně hrozí. Takovými okolnostmi však mohou být nejen přírodní katastrofy, epidemie, válka apod., ale může jít i o "šokové" narušení hospodářské či finanční situace státu, jako tomu bylo v tomto případě. Značnou hospodářskou škodou je totiž i zásadní zhoršení stavu veřejných financí, se kterým se stát není schopen vypořádat běžnými prostředky, jako jsou rozpočtové škrty nebo využití rezerv. 

Obstálo rovněž omezení parlamentní diskuse o návrhu zákona. Bylo totiž prokázáno, že se opozice mohla k návrhu zákona dostatečně vyjádřit. Parlamentní opozici náleží jisté právo oddalovat či blokovat rozhodnutí přijímané většinou k dosažení jejích politických cílů. Zneužívání těchto práv však nemá vést ke znemožnění efektivního výkonu moci vládnoucí většinou. Ústavní soud proto neposkytuje politické menšině ochranu tam, kde svých práv podle jednacího řádu využívá k jinému účelu, než pro který do něj byla zakotvena. 

Snížením valorizace penzí se zákonodárce nedopustil ani nepřípustné retroaktivity (zpětné působnosti) zákona. Ke snížení mimořádné valorizace přistoupil ještě před vznikem právního nároku příjemců důchodů. Samotné určení měsíce, od něhož se odvozuje následně stanovené mimořádné zvýšení důchodů, totiž ještě nepředstavuje vznik právního nároku na jeho výplatu. Tento nárok vzniká teprve splatností konkrétní dávky (v daném případě až v červnu 2023).

Ústavní soud připustil, že napadená zákonná úprava zasáhla do legitimního očekávání příjemců důchodů. Zákonodárce však změnil právní úpravu ještě předtím, než příjemcům důchodů vznikl subjektivní veřejnoprávní nárok na výplatu vyšší měsíční výše důchodu (zákon č. 71/2023 Sb. byl schválen v Poslanecké Sněmovně dne 4. 3. 2023 a v Senátu dne 8. 3. 2023, prezident ho podepsal dne 16. 3. 2023 a nabyl platnosti a účinnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů dne 20. 3. 2023, přičemž jak původní, tak i nový nárok (by) vznikl až v červnu roku 2023). Toto legitimní očekávání příjemců důchodů bylo proto poměrně krátké a nejpozději skončilo dne 20. 3. 2023, kdy se stal zákon č. 71/2023 Sb. platným.

Napadená zákonná ustanovení nevedla ani k nominálnímu snížení již existující výše přiznaných důchodů, a ani k jejich zmrazení, jak se tomu ve stejném období stalo u jiných kategorií výdělečně činných osob. Vedla "pouze" k mimořádné valorizaci důchodů v nižší než předem předpokládané výši. 

Ústavní soud také uvedl, že neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů či kopírování růstu cen (inflace). Podstatou základního práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří je záruka důstojného života. To znamená spravedlivý a přiměřený důchod, nikoliv jeho automatické navyšování. Samotné navyšování totiž spadá do působnosti zákonodárce, který by měl přijímat takové zákonné řešení, které odpovídá výsledku konkrétní politiky a zohledňuje rovněž aktuální stav veřejných financí. Z pohledu Ústavního soudu je klíčové, aby při uskutečňování důchodové politiky nedošlo k vyprázdnění samotné podstaty základního práva na přiměřené zabezpečení ve stáří. To se ale v tomto případě nestalo.

Ústavní soud velmi silně vnímá nelehkou situaci, v níž se aktuálně nacházejí příjemci důchodů jako zranitelné osoby. Je si vědom specifických životních nákladů důchodců a intenzivního dopadu inflace právě na ně. Současně však nelze přehlížet, že v důsledku minulých opakovaných zvýšení důchodů (jen v roce 2022 byly valorizovány 4x) na ně inflace dopadá o něco méně intenzivně než na některé jiné skupiny osob. Nelze přehlížet ani pohled mezigenerační solidarity, tedy solidarity současných příjemců důchodů s dalšími generacemi, z jejichž odvodů se důchodový systém nyní financuje. Existuje proto společný zájem na tom, aby systém důchodového pojištění jako celek byl vyvážený, spravedlivý a udržitelný nejen aktuálně, ale i v budoucnosti. 

Stabilita a vyrovnanost státního rozpočtu a veřejných financí přitom není jen politickým zájmem, nýbrž jde o právní povinnost státních orgánů. Stabilní a vyrovnané veřejné finance jsou přitom v zájmu zejména sociálně slabších a zranitelných osob, neboť právě tyto skupiny jsou nejvíce závislé na pomoci ze státního rozpočtu. 

Úkolem Ústavního soudu není hledat konkrétní řešení, kterými by mělo dojít ke konsolidaci veřejných financí, či ke snížení salda důchodového účtu. Se systémovým a komplexním řešením problematiky důchodů musí přijít zákonodárce. Ústavní soud rozhodoval pouze v tomto konkrétním případě, přičemž neshledal porušení ústavního pořádku.

Částka 38 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 27. února 2024

Rozhodnutí prezidenta republiky č. 38/2024 Sb., o vyhlášení voleb do Evropského parlamentu

Prezident republiky vyhlásil volby do Evropského parlamentu a stanovil dny jejich konání na pátek 7. června 2024 a sobotu 8. června 2024.

Částka 42 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 29. února 2024

Sdělení Ministerstva vnitra č. 42/2024 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 22. června 2024 nové volby do Zastupitelstva obce Charvatce (okres Mladá Boleslav) a Kovčín (okres Klatovy).

Částka 50 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 5. března 2024

Vyhláška č. 50/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů

Novela vyhlášky například stanovuje, že údaje získané webovou službou dálkového přístupu podle § 11 (upravuje dálkový přístup k údajům katastru za úplatu) lze šířit takovým způsobem, že osoba, které byl udělen souhlas s šířením údajů (dále jen "šiřitel"), opatří údaje katastru svým jménem na svůj účet a tyto údaje předá osobě, které jsou údaje šířeny (dále jen "uživatel údajů"), prostřednictvím k tomu určené webové aplikace. Má-li dojít k šíření totožného údaje katastru více uživatelům údajů, musí šiřitel opatřit tento údaj pro každého uživatele údajů zvlášť. Údaje podle § 11 se k šíření poskytují prostřednictvím samostatného uživatelského účtu určeného pouze pro tento účel. Pro získání dálkového přístupu pro účely šíření se podává samostatná žádost. Souhlas s šířením údajů katastru získaných webovou službou dálkového přístupu se uděluje na dobu jednoho roku. Žádost o udělení souhlasu s šířením údajů získaných webovou službou dálkového přístupu lze podat na formuláři, jehož vzor je zveřejněn na internetových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Český úřad zeměměřický a katastrální poskytuje prostřednictvím bezúplatné webové služby vybrané základní údaje souboru popisných informací a vybrané základní údaje o řízeních; osobní údaje se takto neposkytují.

Účinnost od 1. července 2024

Částka 54 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 7. března 2024

Zákon č. 54/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona o požární ochraně například stanoví, že pokud je činnost členů dobrovolných jednotek požární ochrany v souvislosti se zásahem vykonávána na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnavatel není povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu.

Účinnost od 22. března 2024

Částka 55 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 7. března 2024

Nařízení vlády č. 55/2024 Sb., o nepřijatelnosti žádostí občanů třetích zemí o udělení oprávnění k pobytu na území České republiky podávaných na zastupitelských úřadech

Z důvodu ochrany zahraničně politických zájmů České republiky v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace je žádost o udělení oprávnění k pobytu na území České republiky podaná na zastupitelském úřadu občanem Ruské federace nebo Běloruské republiky nepřijatelná. To platí i pro žádost podanou občanem Ruské federace nebo Běloruské republiky, který je současně občanem jiného státu (s některými výjimkami – např. pokud jde o žádost o udělení krátkodobého víza, je-li žadatel rodinným příslušníkem občana České republiky nebo občana Evropské unie; vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny; udělení oprávnění k pobytu za účelem studia podanou občanem Běloruské republiky atd).

Účinnost od 1. dubna 2024

Částka 63 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 19. března 2024

Nařízení vlády č. 63/2024 Sb., o některých podrobnostech poskytování ubytování a souvisejících služeb osobám s udělenou dočasnou ochranou

Při poskytování ubytování zajišťuje provozovatel ubytovaným osobám možnost stravování nebo přípravy stravy. V případě ubytování v zařízeních provozovaných organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem vnitra a pověřenou plněním úkolů podle § 92c zákon č. 325/1999 Sb., zákona o azylu lze ubytovaným osobám poskytnout stravu a základní prostředky osobní hygieny. Rozložení potřebných kapacit ubytování na území České republiky podle krajů stanoví příloha k tomuto nařízení. Výše paušální náhrady nákladů na ubytování za ubytovanou osobu za 1 noc činí 300 Kč při zajištění ubytování v zařízení, jehož provozovatelem je územní samosprávný celek nebo jím zřízená nebo založená právnická osoba, nebo při zajištění ubytování v účelových zařízeních pro ubytování podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, nebo 350 Kč při zajištění ubytování v případech neuvedených výše.

Účinnost od 1. dubna 2024

Částka 66 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 21. března 2024

Sdělení Ministerstva vnitra č. 66/2024 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 22. června 2024 nové volby do Zastupitelstva obce Pochvalov (okres Rakovník) a Vyšehoří (okres Šumperk).

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 186/2023 DO ČÁSTKY 204/2023

Částka 186 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 27. prosince 2023

Vyhláška č. 397/2023 Sb., o stanovení výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2024

Paušální částka náhrady nákladů při práci na dálku podle § 190a odst. 1 písm. b) ZP činí 4,50 Kč (tato paušální částka se poskytuje za započatou hodinu práce).

Účinnost od 1. ledna 2024

Vyhláška č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2024

Novela vyhlášky například stanoví, že sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 ZP činí u osobních silničních motorových vozidel (nejméně) 5,60 Kč.

Účinnost od 1. ledna 2024

Částka 188 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 27. prosince 2023

Zákon č. 407/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Novela zákona o státní sociální podpoře například stanoví, že držitel poštovní licence může vykonávat státní správu podle tohoto zákona, uzavře-li s ním Ministerstvo práce a sociálních věcí veřejnoprávní smlouvu, která blíže určí podmínky výkonu státní správy držitelem poštovní licence; držitel poštovní licence může vykonávat státní správu nejvýše v rozsahu těchto činností:

• přijímání podání podle tohoto zákona a přijímání podkladů pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona, včetně jejich předávání příslušné krajské pobočce Úřadu práce,

• poskytování základních informací o právní úpravě tohoto zákona.

K uzavření veřejnoprávní smlouvy není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu. Spory z veřejnoprávní smlouvy řeší ministr práce a sociálních věcí (výše uvedené nově platí i v případě novely zákona o pomoci v hmotné nouzi).

Výše rodičovského příspěvku se zvýšila z dosavadní částky 300 000 Kč na částku 350 000 Kč. Povinnost orgánu státní sociální podpory dát účastníku řízení před vydáním rozhodnutí možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí neplatí, bude-li rozhodnutí vydáváno pouze na základě podkladů, které orgánu státní sociální podpory předložil tento účastník řízení nebo osoba s ním společně posuzovaná, nebo údajů, které jsou vedeny v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí.

Účinnost od 28. prosince 2023 (s výjimkami)

Zákon č. 408/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona o zaměstnanosti například stanoví, že pro účely tohoto zákona se rozumí nelegální prací práce, která má znaky závislé práce podle § 2 odst. 1 ZP a je konána

1. fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah; to neplatí, pokud výkon této práce mimo pracovněprávní vztah umožňují jiné právní předpisy,
2. cizincem v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartou vydanými podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo bez některé z těchto karet; to neplatí v případě výkonu jiné práce podle § 41 odst. 1 písm. c) ZP, nebo
3. cizincem pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky, je-li podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky vyžadováno.

Pro posouzení toho, zda se jedná o nelegální práci, není podstatná délka výkonu této práce.

Krajská pobočka Úřadu práce vyřadí z evidence volných pracovních míst oznámené volné pracovní místo po 6 měsících ode dne jeho oznámení zaměstnavatelem. To neplatí u pracovního místa, u něhož je vedeno řízení o žádosti o vydání zaměstnanecké karty nebo modré karty nebo povolení k zaměstnání cizince, a to až do doby ukončení správního řízení. Krajská pobočka Úřadu práce vyřadí z evidence volných pracovních míst oznámené volné pracovní místo, pokud zaměstnavatel neposkytne krajské pobočce Úřadu práce součinnost k obsazení tohoto oznámeného volného pracovního místa.

Podmínkou vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání je, že žádající osobě, odpovědnému zástupci žádající právnické osoby, osobě, která je členem statutárního orgánu žádající právnické osoby, nebo zástupci právnické osoby v tomto statutárním orgánu nebyla v posledních 3 letech pravomocně uložena pokuta za přestupek, který by představoval důvod pro odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 63 odst. 2 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Uvedená podmínka platí také pro odpovědného zástupce, osobu, která je členem statutárního orgánu žádající právnické osoby, nebo zástupcem právnické osoby v tomto statutárním orgánu, jestliže byli odpovědným zástupcem, členem statutárního orgánu nebo zástupcem právnické osoby ve statutárním orgánu u jiné právnické osoby v době, kdy byl touto právnickou osobou spáchán takový přestupek. Podmínkou vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání je bezdlužnost žádající osoby, a to již při podání žádosti. Osoba, které bylo vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání, musí být bezdlužná po celou dobu trvání platnosti povolení ke zprostředkování zaměstnání. Bezdlužnost ověřuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, přičemž v době platnosti povolení ke zprostředkování zaměstnání tak činí nejméně jednou za 6 měsíců.

Účinnost od 1. ledna 2024 (s výjimkami)

Částka 190 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. prosince 2023

Zákon č. 414/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona o matrikách, jménu a příjmení například stanoví, že matrika se souběžně vede v listinné podobě v matričních knihách a elektronické podobě v matričním informačním systému. Matriční informační systém je informační systém veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo vnitra. V matričním informačním systému jsou vedeny údaje zapisované do matričních knih podle tohoto zákona. V matričním informačním systému jsou dále vedeny evidence prohlášení o určení otcovství; evidence osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku; evidence vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství; evidence matričních tiskopisů; seznam odborně doložených jmen a evidence dokladů vydaných v elektronické podobě.

Po uzavření zápisu v matriční knize uzavře matrikář zápis matriční události nebo matriční skutečnosti anebo dodatečný zápis, změnu nebo opravu v matričním informačním systému. Pokud není matriční událost dosud zapsána v matričním informačním systému, matrikář ji zapíše do matričního informačního systému bezodkladně po provedení zápisu matriční skutečnosti do matriční knihy nebo po přijetí žádosti o vydání matričního dokladu, doslovného výpisu z matriční knihy nebo potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize, týkajících se této matriční události. Zápis do matričního informačního systému se provede také na základě žádosti fyzické osoby, které se zápis v matriční knize týká, nebo člena její rodiny. Zápis do matričního informačního systému se provede včetně dodatečných zápisů, dodatečných záznamů, změn a oprav. Zápis do matričního informačního systému se neprovede v případě zápisu v matriční knize, která již byla předána k archivaci.

Účinnost od 1. ledna 2024 (s výjimkami)

Částka 192 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. prosince 2023

Zákon č. 418/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení, OZř), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona o obcích například vypouští z označení dobrovolného svazků obcí slovo "dobrovolný". Rejstřík svazků obcí je veřejný rejstřík; jeho součástí je sbírka listin, v níž jsou uloženy smlouva o vytvoření svazku obcí spolu se stanovami a změny těchto dokumentů. Návrh změn údajů zapisovaných do rejstříku svazků obcí podává svazek obcí do jednoho měsíce ode dne, kdy změna nastala.

Novela zákona o obcích zakotvuje institut společenství obcí, což je svazek obcí, který splňuje podmínky stanovené tímto zákonem. Předmětem činnosti společenství obcí je vedle činností svazku obcí podle § 50 odst. 1 OZř zajišťování koordinace veřejných služeb na území členských obcí a strategického rozvoje tohoto území. Za tímto účelem společenství obcí zpracovává strategii rozvoje společenství obcí. Strategii rozvoje společenství obcí schvaluje shromáždění starostů třípětinovou většinou všech svých členů. Postavení společenství obcí může nabýt svazek obcí, jehož členy je alespoň 15 obcí, nebo jsou alespoň tři pětiny všech obcí ze správního obvodu obce s rozšířenou působností, jestliže do tohoto správního obvodu náleží méně než 25 obcí. Členy společenství obcí mohou být pouze obce nacházející se ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností. Obec může být členem pouze jednoho společenství obcí. Svazek obcí nabývá postavení společenství obcí dnem nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o přiznání postavení společenství obcí. Krajský úřad přizná svazku obcí postavení společenství obcí, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 53b a 53d OZř. Do rejstříku svazků obcí se zapíše údaj o postavení svazku obcí jako společenství obcí, den nabytí tohoto postavení a den zániku tohoto postavení. Postavení společenství obcí může svazek obcí nabýt také současně se svým vznikem. Název společenství obcí obsahuje označení "společenství obcí", které může být nahrazeno zkratkou "s. o.". Nejvyšším orgánem společenství obcí je shromáždění starostů složené ze starostů členských obcí; starostu obce zastupuje místostarosta obce, případně starostou určený zástupce z řad členů zastupitelstva obce. Shromáždění starostů rozhoduje o všech záležitostech společenství obcí, pokud stanovy nesvěřují rozhodování jinému orgánu společenství obcí. Výkon správních činností může obec zajišťovat prostřednictvím zaměstnance společenství obcí, jehož je obec členem, za podmínek upravených stanovami společenství obcí a na základě dohody mezi společenstvím obcí a členskou obcí. Výkon správních činností v přenesené působnosti může obec zajišťovat prostřednictvím zaměstnance společenství obcí pouze ve vztahu k přenesené působnosti, kterou podle zákona vykonávají všechny obecní úřady. Prostřednictvím zaměstnance společenství obcí nemůže obec zajišťovat výkon přenesené působnosti podle volebních zákonů.

Novelou dochází rovněž ke změnám výpočtu odměn členů zastupitelstev územních samosprávních celků. Například odměna uvolněného člena zastupitelstva obce se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze k zákonu o obcích podle zastávané funkce a velikostní kategorie obce. Maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva obce se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze k zákonu o obcích podle zastávané funkce a podle velikostní kategorie obce. Za základnu pro výpočet odměny v příslušném kalendářním roce se považuje průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího kalendářního roku podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu známých k 1. říjnu předchozího kalendářního roku. Výši základny pro výpočet odměny vyhlašuje Ministerstvo vnitra sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

Novely zákonů o územních samosprávných celcích zavádějí distanční způsob jednání zastupitelstva a rady, Stanoví-li tak předem jednací řád zastupitelstva, může se člen zastupitelstva účastnit jednání zastupitelstva též distančním způsobem s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na jednání. Jednací řád stanoví pravidla účasti na jednání zastupitelstva distančním způsobem. Člen zastupitelstva má vždy právo účastnit se jednání zastupitelstva osobně v místě, v němž se zasedání zastupitelstva koná (uvedené pravidlo se použije obdobně i pro účast veřejnosti na jednání zastupitelstva). Obdobná pravidla platí i ve vztahu k distančnímu způsobu jednání rady.

Účinnost od 1. ledna 2024 (s výjimkami)

Sdělení Ministerstva vnitra č. 419/2023 Sb., o vyhlášení výše základny pro výpočet odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo vnitra vyhlašuje základnu pro výpočet odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků pro rok 2024 ve výši 42 249 Kč.

Částka 194 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. prosince 2023

Zákon č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Novela zákona o Rejstříku trestů například stanoví, že rejstřík trestů je informační systém veřejné správy, který obsahuje údaje o fyzických a právnických osobách pravomocně odsouzených soudy v trestním řízení a dále údaje o jiných významných skutečnostech pro trestní řízení, pokud tak stanoví tento nebo jiný zákon. Údaje z rejstříku trestů slouží pro potřebu trestního, občanskoprávního nebo správního řízení a k prokazování bezúhonnosti. Správcem rejstříku trestů je Ministerstvo spravedlnosti.

Ministerstvo spravedlnosti je dále správcem evidence přestupků, která je informačním systémem veřejné správy obsahujícím údaje o osobách, které byly pravomocně uznány vinnými spácháním přestupku, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, a o osobách uvedených v § 4 odst. 5 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, které byly pravomocně uznány vinnými spácháním jednání majícího znaky takového přestupku. Součástí evidence přestupků nejsou údaje o pravomocných rozhodnutích o jednáních majících znaky přestupku, kterých se dopustil příslušník zpravodajské služby České republiky nebo příslušník Policie České republiky vybraný v zájmu plnění závažných úkolů Policie České republiky ministrem vnitra.

Pro účely správy rejstříku trestů a vydávání opisů z rejstříku trestů, výpisů z rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků je Ministerstvo spravedlnosti oprávněno ověřovat přesnost osobních údajů. Ochranu osobních údajů, které Ministerstvo spravedlnosti zpracovává pro výkon své působnosti podle tohoto zákona v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, zajišťuje pověřenec pro ochranu osobních údajů určený podle trestního řádu.

Účinnost od 1. ledna 2025 (s výjimkami)

Částka 196 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. prosince 2023

Zákon č. 433/2023 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2024

Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2024 (dále jen "státní rozpočet") se stanoví částkou 1 940 035 985 673 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 2 192 035 985 673 Kč. Schodek státního rozpočtu ve výši 252 000 000 000 Kč a zvýšení stavu na účtech státních finančních aktiv o 4 390 943 010 Kč budou pokryty změnou stavu státního dluhu o 256 390 943 010 Kč. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím, s výjimkou hlavního města Prahy, je uveden v příloze č. 8 k tomuto zákonu.

Účinnost od 1. ledna 2024

Částka 200 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. prosince 2023

Nařízení vlády č. 447/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů

Dosud seznam oborů služby, ve kterých mohou být služební místa označena za tzv. klíčová (státnímu zaměstnanci, který je zařazen nebo jmenován na služební místo, pro které je stanovena alespoň 11. platová třída, a které je označené ve služebním předpisu služebního orgánu za klíčové, může služební orgán určit platový tarif až ve výši dvojnásobku platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě stanovené pro služební místo, na které je státní zaměstnanec zařazen nebo jmenován), stanovila příloha č. 1 (těchto oborů služby bylo celkem 7). Novela nařízení vlády však tuto přílohu zrušila, přičemž nově je stanoveno, že služební orgán může ve služebním předpisu označit nejvýše 5 % služebních míst ve služebním úřadu za klíčová (tento limit může být na návrh služebního orgánu v dotčeném služebním úřadu navýšen o dalších až 5 %, a to po schválení Ministerstvem vnitra v dohodě s Ministerstvem financí).

Účinnost od 1. ledna 2024

Částka 204 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. prosince 2023

Zákon č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří

Tento zákon například novelizoval zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, když například stanovuje, že od daně z příjmů se osvobozuje příjem v podobě

• pozůstalostní penze, u které je vymezeno období pobírání nejméně 10 let nebo která je vyplácena doživotně, nebo jiné penze jako dávek vyplácených z penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,

• starobní penze, u které je vymezeno období pobírání nejméně 10 let nebo která je vyplácena doživotně, invalidní penze nebo jednorázového pojistného pro penzi jako dávek vyplácených z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,

• plnění z penzijního pojištění s výjimkou jednorázového plnění, odbytného, odkupného nebo penze, u které je vymezeno období pobírání kratší než 10 let a která není invalidní penzí,

• pojistného plnění z pojištění osob s výjimkou jednorázového plnění a důchodu, u kterého je vymezeno období pobírání kratší než 10 let, vyplácených z pojištění pro případ dožití, z pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti nebo z pojištění důchodu.

Od daně z příjmů je dále osvobozen příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně.

Účinnost od 1. ledna 2024 (s výjimkami)

Nařízení vlády č. 463/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 92/2015 Sb., o pravidlech pro organizaci služebního úřadu

Novela nařízení vlády stanovuje, že oddělení ve služebním úřadu lze zřídit, bude-li tvořeno alespoň 6 (dosud to bylo 4) systemizovanými místy. Odbor ve služebním úřadu lze zřídit, bude-li tvořen alespoň 13 (dosud to bylo 10) systemizovanými místy včetně alespoň 2 systemizovaných míst vedoucích oddělení.

Účinnost od 1. července 2024

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 156/2023 DO ČÁSTKY 178/2023

Částka 156 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 24. listopadu 2023

Nařízení vlády č. 335/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 428/2021 Sb., o přípustné míře veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky

Novela nařízení vlády například stanovuje, že přípustná míra veřejné podpory pro část způsobilých nákladů, které přesahují 55 000 000 EUR (dosud to bylo 50 000 000 EUR) a nepřesahují 110 000 000 EUR (dosud to bylo 100 000 000 EUR), činí 50 % hodnoty přípustné míry veřejné podpory v jednotlivých regionech soudržnosti České republiky.

Účinnost od 1. ledna 2024

Částka 159 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 4. prosince 2023

Vyhláška č. 343/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 553/2020 Sb., o seznamu obecních úřadů a úřadů městských částí nebo městských obvodů, které jsou kontaktními místy veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů

Novela vyhlášky doplnila (rozšířila) její přílohu, tj. seznam obecních úřadů a úřadů městských částí nebo městských obvodů, které jsou kontaktními místy veřejné správy, o následujících 11 obecních úřadů:

• v Jihočeském kraji o Obecní úřad Polště a Obecní úřad Pohorovice,

• v Jihomoravském kraji o Úřad městské části Brno-Maloměřice a Obřany,

• v Královéhradeckém kraji o Obecní úřad Synkov-Slemeno,

• v Libereckém kraji o Obecní úřad Blatce,

• v Pardubickém kraji o Obecní úřad Korouhev,

• v Plzeňském kraji o Obecní úřad Mezihoří,

• ve Středočeském kraji o Obecní úřad Řepín a Obecní úřad Jevany,

• v Ústeckém kraji o Obecní úřad Blšany,

• ve Zlínském kraji o Obecní úřad Lípa.

Účinnost od 1. ledna 2024

Částka 161 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 7. prosince 2023

Zákon č. 346/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s elektronizací vybraných agend

Zákon novelizoval celkem 5 zákonů – například novela zákona o právu petičním stanoví, že nástroj pro sestavování elektronických petic je přístupný prostřednictvím portálu veřejné správy. Novela zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny například uvádí, že návrhy zákonů, mezinárodní smlouvy, stanoviska vlády, zprávy, informace nebo jiné podklady pro jednání Sněmovny se předkládají předsedovi Sněmovny v elektronické podobě.

Účinnost od 31. prosince 2023 (s výjimkami)

Částka 165 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 12. prosince 2023

Rozhodnutí prezidenta republiky č. 353/2023 Sb., o přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti

Prezident republiky na základě zmocnění daného mu ustanovením § 366 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, přenáší na ministra spravedlnosti svou pravomoc

1. provádět řízení o žádostech o milost, které byly podány před 1. lednem 2024 a nebyly do tohoto data vyřízeny,
2. zamítat žádosti o milost uvedené v bodě 1 s výjimkou žádostí osob trpících závažnou chorobou nebo nevyléčitelnou chorobou bezprostředně ohrožující život, pokud nebudou soudem shledány podmínky pro užití ustanovení § 327 odst. 3 trestního řádu, a to s účinností od 1. ledna 2024.

Částka 166 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 12. prosince 2023

Sdělení Ministerstva vnitra č. 355/2023 Sb., o vyhlášení nových a dodatečných voleb

Ministr vnitra vyhlásil na den 23. března 2024 nové volby do Zastupitelstva obce Čermákovice (okres Znojmo) a Kamenná Horka (okres Svitavy).

Částka 175 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. prosince 2023

Vyhláška č. 370/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů

Novela vyhlášky například stanovuje, že seznam států, které na základě vzájemnosti uznávají řidičské průkazy, a skupiny vozidel, které odpovídají skupinám vozidel podle zákona o silničním provozu, je stanoven v příloze č. 6a k této vyhlášce (konkrétně jde vedle stávajícího Japonska a Korejské republiky nově rovněž o Spojené arabské emiráty). Informace o každé změně v bodovém hodnocení lze zasílat krátkou textovou zprávou na telefonní číslo evidované v registru obyvatel, nebo na adresu elektronické pošty uvedenou v registru obyvatel.

Účinnost od 1. ledna 2024

Částka 177 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. prosince 2023

Nařízení vlády č. 372/2023 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky

Za národní kulturní památky se prohlašují tyto nemovité kulturní památky:

• v hlavním městě Praze Malostranská radnice v Praze,

• ve Středočeském kraji Pomník krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech,

• v Jihočeském kraji Stará radnice královského města Prachatice,

• v Plzeňském kraji Radnice královského města Plzeň; Hrad a zámek Poběžovice,

• v Ústeckém kraji Radnice královského města Kadaň; Radnice královského města Litoměřice,

• v Libereckém kraji Nová radnice města Jablonec nad Nisou; Radnice města Liberec,

• v Královéhradeckém kraji Radnice města Hostinné,

• v Kraji Vysočina Radnice královského města Havlíčkův Brod,

• v Jihomoravském kraji Stará radnice královského města Brno; Radnice komorního města Kyjov; Radnice královského města Znojmo,

• v Olomouckém kraji Nová radnice města Prostějov,

• v Moravskoslezském kraji Nová radnice města Ostrava.

Za národní kulturní památky se prohlašují tyto movité kulturní památky:

• v hlavním městě Praze Primátorská tramvaj z roku 1900,

• v Plzeňském kraji Křižíkova tramvaj z roku 1899.

Účinnost od 1. července 2024

Nález Ústavního soudu ze dne 29. listopadu 2023, sp. zn. Pl. ÚS 39/23, o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 1 věty poslední, čl. 5 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a přílohy č. 3 ve slovech "Objemný odpad 3,30 Kč/kg" obecně závazné vyhlášky obce Stachy č. 1/2022, o stanovení obecního systému odpadového hospodářství (publikovaný pod č. 374/2023 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že ustanovení čl. 5 odst. 1 věty poslední a přílohy č. 3 ve slovech "Objemný odpad 3,30 Kč/kg" obecně závazné vyhlášky obce Stachy č. 1/2022, o stanovení obecního systému odpadového hospodářství, se zrušují dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Ve zbývající části se návrh zamítá.

Obec Stachy zavedla obecně závaznou vyhláškou systém odpadového hospodářství. Některými z ustanovení obecně závazné vyhlášky upravila místní poplatky za ukládání určitých složek odpadu, konkrétně nebezpečného a objemného odpadu, a určila místo pro ukládání rostlinného odpadu.

Podle Ústavního soudu má obec veřejnoprávní povinnost přebírat komunální odpad od nepodnikajících fyzických osob, při jejichž činnosti na území obce daný komunální odpad vzniká. Náklady spojené s plněním této veřejnoprávní povinnosti nese obec. K jejich hrazení může obec zavést některý z místních poplatků za komunální odpad. Není ale možné nad rámec těchto místních poplatků vyžadovat další platby. Obec Stachy zneužívá svou působnost, když spojuje s ukládáním odpadu vedle místního poplatku rovněž další (byť i třeba soukromoprávní) platby. Ústavní soud proto zrušil ustanovení o zpoplatnění ukládání objemného odpadu v rozsahu převyšujícím 100 kg na jednu domácnost a rok.

Nezrušil však část obecně závazné vyhlášky, podle které může být nebezpečný a objemný odpad odkládán rovněž na sběrném dvoře v 15 km vzdáleném Vimperku s tím, že tato služba může být zpoplatněna podle ceníku. Vydávání obecně závazných vyhlášek obcí je výkonem práva obce na samosprávu. Do jejich obsahu tak lze zasahovat pouze v případě rozporu zákonem. Možnost odkládat nebezpečný a objemný odpad také na sběrném dvoře ve Vimperku představuje "něco navíc", co obec nebyla povinna zajistit.

Obec naplnila své veřejnoprávní povinnosti v oblasti nakládání s komunálním odpadem v rozsahu, jaký je předepsán právní úpravou. Za této situace není na újmu, že navíc informovala v obecně závazné vyhlášce o možnosti ukládat (za zvýhodněných podmínek) odpad ve sběrném dvoře v jiné obci. To platí tím spíše, že režim zpoplatnění provozu sběrného dvora zůstane zachován bez ohledu na to, zda informace o něm bude uvedena v obecně závazné vyhlášce či nikoliv. Samotná zmínka o možnosti ukládat odpad i ve sběrném dvoře v jiné obci přímo v obecně závazné vyhlášce ještě nezpůsobuje, že by se sběrný dvůr stal součástí obecního systému odpadového hospodářství. Skutečnost, že obec Stachy dohodla s městem Vimperk pro své obyvatele výhodnější podmínky pro využívání tamního sběrného dvora, podle Ústavního soudu nepředstavuje obcházení zákona.

Před Ústavním soudem obstálo i ustanovení o odkládání rostlinných zbytků na místo specifikované v příloze obecně závazné vyhlášky. Určení, že rostlinné zbytky mohou být ukládány na určitém místě v obci, samo o sobě nemůže představovat zneužití působnosti obce. Případné porušování povinností obce při nakládání s odpadem je třeba řešit v rámci kontrolních procesů podle zákona o odpadech či souvisejících předpisů.

Částka 178 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. prosince 2023

Sdělení Ministerstva vnitra č. 379/2023 Sb., o vyhlášení nových voleb zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 23. března 2024 nové volby do Zastupitelstva obce Vysoký Újezd (okres Beroun).

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 1429/2023 DO ČÁSTKY 1541/2023

Částka 142 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 6. října 2023

Zákon č. 303/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona o drahách například stanovuje, že Drážní správní úřad na žádost vlastníka dráhy celostátní, regionální nebo místní nebo vlečky anebo jejich části povolí přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování, aniž by došlo k jejímu zrušení, nebyla-li taková dráha nebo její část po dobu 2 let po sobě jdoucích před podáním žádosti užita v minimálním rozsahu. Minimálním rozsahem užití dráhy nebo její části se rozumí její užití v rozsahu alespoň 300 jízd ročně za účelem přepravy cestujících nebo alespoň 12 jízd ročně za účelem přepravy věcí. Drážní správní úřad si v řízení o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části vyžádá závazné stanovisko Ministerstva obrany a, jde-li o dráhu celostátní, regionální nebo místní nebo její část, rovněž závazné stanovisko kraje a obce, v jejichž územním obvodu se dráha nebo její část nachází (nesouhlasné stanovisko Ministerstva obrany může být vydáno pouze tehdy, byla-li by přerušením provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části ohrožena obrana státu). Nesouhlasné stanovisko kraje nebo obce může být vydáno pouze tehdy, vyplývá-li z jejich plánu dopravní obslužnosti území platného ke dni podání žádosti o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části, že kraj nebo obec na této dráze nebo její části hodlá zajišťovat dopravní obslužnost v rozsahu alespoň 300 jízd ročně za účelem přepravy cestujících, a vyjádří-li kraj nebo obec v závazném stanovisku zájem o zajišťování dopravní obslužnosti v tomto rozsahu po dobu 5 let. Nesouhlasné stanovisko kraje nebo obce nemůže být vydáno, bylo-li takové stanovisko týkající se téže dráhy nebo její části vydáno tímto krajem nebo touto obcí v již ukončeném řízení o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části a v období 3 let přede dnem podání nové žádosti o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části nebyla zajištěna dopravní obslužnost užitím dráhy v rozsahu alespoň 300 jízd ročně za účelem přepravy cestujících nejméně po dobu 1 roku; to neplatí, uplynula-li ode dne vydání původního závazného stanoviska doba delší než 10 let. Novou žádost o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části lze podat nejdříve po uplynutí 3 let ode dne právní moci rozhodnutí, jímž byla zamítnuta žádost o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části týkající se téže dráhy nebo její části z důvodu vydání nesouhlasného stanoviska kraje nebo obce.

Účinnost od 1. listopadu 2023 (s výjimkou)

Částka 145 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 13. října 2023

Nařízení vlády č. 308/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 271/2017 Sb., o oceněních udělovaných Ministerstvem vnitra, ve znění pozdějších předpisů

Podle této novely nařízení vlády může Ministerstvo vnitra nově udělovat ocenění "Cena za dobrovolnictví". Cena za dobrovolnictví v kategorii dobrovolník se uděluje fyzické osobě, která nad rámec svých povinností, bez nároku na finanční odměnu a ve svém volném čase pomáhala například lidem ve svém okolí, při ochraně přírody, ve sportu, kultuře nebo pomáhala organizacím při realizaci jejich dobrovolnických programů anebo projektů. Cena za dobrovolnictví v kategorii dobrovolnická organizace se uděluje právnické osobě, která významným způsobem přispěla k rozvoji dobrovolnictví v České republice nebo realizovala zvlášť významné programy, projekty anebo aktivity v oblasti dobrovolnictví.

Účinnost od 28. října 2023

Částka 146 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. října 2023

Sdělení Ministerstva vnitra č. 314/2023 Sb., o vyhlášení nových a dodatečných voleb

Ministr vnitra vyhlásil na den 23. března 2024 nové volby do Zastupitelstva obce Číměř (okres Třebíč) a Skály (okres Strakonice). Ministr vnitra vyhlásil na tentýž den dodatečné volby do Zastupitelstva obce Všesulov (okres Rakovník).

Částka 148 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. října 2023

Vyhláška č. 317/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění pozdějších předpisů

Novela vyhlášky změnila seznam obecních úřadů, které provádějí vidimaci a legalizaci. Nově budou provádět vidimaci a legalizaci následující obecní úřady:

• v Jihočeském kraji obecní úřady obcí Zubčice, Popelín, Křenovice, Vlastec, Vesce, Nová Ves nad Lužnicí;

• v Jihomoravském kraji obecní úřady obcí Horní Věstonice, Rohozec, Onšov;

• v Karlovarském kraji Obecní úřad Vřesová;

• v Královéhradeckém kraji obecní úřady obcí Bílé Poličany, Nevratice, Urbanice, Butoves, Vysoká Srbská, Třebešov, Klášterská Lhota;

• v Moravskoslezském kraji obecní úřady obcí Dlouhá Stráň, Žabeň;

• v Olomouckém kraji obecní úřady obcí Klokočí, Niva, Bochoř, Radvanice, Zábeštní Lhota;

• v Pardubickém kraji obecní úřady obcí Horka, Lipovec, Starý Mateřov, Hartmanice, Korouhev, Zářecká Lhota;

• v Plzeňském kraji Obecní úřad Tymákov;

• ve Středočeském kraji obecní úřady obcí Křenek, Kluky, Lichoceves, Daleké Dušníky, Blevice, Veletov, Kobylnice, Sovínky, Pravonín;

• v Ústeckém kraji Obecní úřad Býčkovice;

• v Kraji Vysočina obecní úřady obcí Bartoušov, Dlouhá Brtnice, Olešná, Horní Vilémovice, Radňoves;

• ve Zlínském kraji obecní úřady obcí Karolín, Jarcová.

Naopak vidimaci a legalizaci již nebudou provádět v Královéhradeckém kraji obecní úřady obcí Bačalky, Češov a Volanice a v Olomouckém kraji ani Obecní úřad Teplice nad Bečvou.

Účinnost od 1. ledna 2024

Vyhláška č. 318/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, ve znění pozdějších předpisů

Novela vyhlášky například stanoví, že maximální velikost datové zprávy dodávané do datové schránky činí 100 MB (dosud to bylo 20 MB). Dosavadní pravidlo, že bezpečnostní heslo nesmí být shodné s uživatelským jménem, se kterým tvoří přístupové údaje pro přihlašování do datové schránky, se rozšiřuje o následující požadavky kladené na konkrétní podobu bezpečnostního hesla:

• musí obsahovat nejméně 8 znaků a nejvýše 64 znaků,

• musí obsahovat alespoň jedno velké písmeno, jedno malé písmeno a jednu číslici,

• nesmí obsahovat 3 a více shodných znaků opakujících se za sebou,

• nesmí začínat textem "qwert", "asdfg" nebo "12345" a

• nesmí být shodné s naposledy použitými 255 bezpečnostními hesly.

Účinnost od 1. ledna 2024

Částka 151 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. října 2023

Zákon č. 321/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Novela zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení například upravuje žádost o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě, kterou lze podat kterékoliv okresní správě sociálního zabezpečení ve formátu, struktuře a tvaru určeném Českou správou sociálního zabezpečení. Žádost se podává prostřednictvím elektronické aplikace portálu České správy sociálního zabezpečení s využitím elektronické identifikace určené Českou správou sociálního zabezpečení. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna tomu, kdo podal žádost o dávku důchodového pojištění, neprodleně elektronicky potvrdit přijetí této žádosti.

Účinnost od 1. ledna 2024 (s výjimkami)

Zákon č. 322/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném)

Podle této novely zákona o náhradním výživném nárok na náhradní výživné zaniká nejpozději po 48 výplatách náhradního výživného (dosud to bylo již po 24 výplatách náhradního výživného).

Účinnost od 1. listopadu 2023

Částka 152 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 3. listopadu 2023

Zákon č. 327/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů například stanovuje, že Digitální a informační agentura zapíše údaje o fyzické nebo podnikající fyzické osobě, která má zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku, do seznamu držitelů datových schránek, na žádost této osoby. Podle přechodného ustanovení novely platí, že údaje vedené v seznamu držitelů datových schránek o fyzické nebo podnikající fyzické osobě, která má zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku, se zlikvidují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

Účinnost od 1. února 2024

Částka 154 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 10. listopadu 2023

Sdělení Ministerstva vnitra č. 331/2023 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 23. března 2024 nové volby do Zastupitelstva obce Libochovany (okres Litoměřice) a Píšťany (okres Litoměřice).

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 129/2023 DO ČÁSTKY 141/2023

Částka 129 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. září 2023

Zákon č. 276/2023 Sb., o zrušení obsoletních právních předpisů

Tímto zákonem se podle jeho § 1 zákona č. 276/2023 Sb. výslovně zrušuje celkem 6 645 právních předpisů, počínaje zákonem č. 2/1918 Sb. z. a n., jímž se zřizují nejvyšší správní úřady ve státě československém, a konče vyhláškou ministra zahraničního obchodu č. 97/1951 Ú. l. II, o zrušení výjimky z monopolisace dovozů investičních zařízení. Dále tento zákon v § 2 vyjmenovává 3 616 právních předpisů, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušeny (pouze) obecným zrušovacím ustanovením dřívějších právních předpisů, přičemž se nyní považují za zrušené výslovně (tato skupina právních předpisů začíná zákonem č. 6/1918 Sb. z. a n., jímž určuje se doba organisace řádných soudů I. a II. instance ve smyslu třetího odstavce § 6 zákona ze dne 21. prosince 1867, čís. 144 ř. z., a končí vyhláškou ministra zahraničního obchodu č. 103/1951 Ú. l. II, o zrušení společnosti Chmel a slad, československé společnosti pro vývoz sladu a chmele, akciové společnosti, společnosti Oleaspol, akciové společnosti pro dovoz a vývoz olejnatých surovin, vedlejšího závodu společnosti Koospol v Bratislavě, a o změně vyhlášky o zřízení společnosti Koospol, akciové společnosti pro dovoz a vývoz zemědělských výrobků a potřeb).

Do zákona naopak nebyly zahrnuty právní předpisy vydané v období nesvobody tak, jak je definována v čl. 1 odst. 2 ústavního dekretu prezidenta republiky č. 11/1945 Úř. věst. čsl., o obnovení právního pořádku, vyhlášeného pod č. 30/1945 Sb. z. a n. II, ve spojení s vládním nařízením č. 31/1945 Sb. z. a n. II, jímž se stanoví konec doby nesvobody pro obor předpisů o obnovení právního pořádku – tedy v období od 30. září 1938 do 4. května 1945. Tyto právní předpisy nejsou podle čl. 1 odst. 2 ústavního dekretu prezidenta republiky č. 11/1945 Úř. věst. čsl. součástí právního řádu – nebylo tedy nutné rušit právní předpisy, které již nejsou součástí právního řádu. Ačkoliv tyto právní předpisy bylo možné "na zcela přechodnou dobu i nadále používati" (čl. 2 odst. 1 ústavního dekretu prezidenta republiky č. 11/1945 Úř. věst. čsl.), a výjimečně tedy byly na zcela přechodnou dobu materiálně součástí právního řádu, dnes již není žádných pochybností o tom, že "protektorátní právní předpisy" nejsou ani formální (viz ústavní dekret č. 11/1945 Úř. věst. čsl.) ani materiální součástí právního řádu (doba "zcela přechodná" již bezpochyby uplynula, případně tyto předpisy byly nahrazeny jinou právní úpravou). Do zákona nebyly taktéž zařazeny právní předpisy, které by sice mohly vykazovat charakteristické znaky obsoletních právních předpisů (aktuálně již nevyvolávají právní účinky), nicméně zákonem zrušeny nebyly s přihlédnutím k jejich kulturně historickému významu (např. recepční právní předpisy, právní předpisy zavádějící pozemkové reformy, právní předpisy upravující dřívější postavení vysokých škol apod.). Rovněž dekrety prezidenta republiky (tzv. Benešovy dekrety), včetně ústavních dekretů, a právní předpisy je měnící nebo provádějící, nejsou zákonem rušeny, a to vzhledem k možným politickým nebo mezinárodněprávním dopadům.

Účinnost od 1. ledna 2024

Částka 132 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 19. září 2023

Zákon č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Novela zákoníku práce například stanovuje, že jsou-li pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti nebo jejich změny anebo dohoda podle § 49 (tj. dohoda o rozvázání pracovního poměru) a § 77 odst. 5 písm. a) zákoníku práce (tj. dohoda o zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti) uzavřeny prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, je zaměstnavatel povinen zaslat jejich vyhotovení na elektronickou adresu zaměstnance, která není v dispozici zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro tyto účely zaměstnavateli písemně sdělil.

Požádá-li zaměstnanec, jehož právní vztahy založené dohodami o provedení práce a dohodami o pracovní činnosti v předchozích 12 měsících v souhrnu u tohoto zaměstnavatele trvaly po dobu nejméně 180 dní, písemně zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejpozději do 1 měsíce odůvodněnou písemnou odpověď. Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží. U zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně.

Náhrady nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele podle § 317 zákoníku práce (dále jen "práce na dálku"), tvoří náhrady nákladů, které zaměstnanci vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku, jež zaměstnanec zaměstnavateli prokázal, nebo paušální částka náhrady nákladů. Zaměstnavatel se zaměstnancem si mohou předem písemně sjednat, že náhrady nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část zaměstnanci nepřísluší.

Zaměstnavatel může doručit písemnost zaměstnanci prostřednictvím datové schránky, pokud si ji zaměstnanec neznepřístupnil pro dodávání dokumentů z datové schránky fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby podle § 18a zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Jestliže se zaměstnanec nepřihlásí do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání písemnosti do datové schránky, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty. Za stejných podmínek může i zaměstnanec doručit písemnost prostřednictvím datové schránky zaměstnavateli.

Účinnost od 1. října 2023 (s výjimkami)

Částka 138 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. září 2023

Nález Ústavního soudu ze dne 6. září 2023, sp. zn. Pl. ÚS 31/23, o návrhu JUDr. Romana Heinze, Ph.D., ředitele Krajského úřadu Jihomoravského kraje, na zrušení nařízení obce Holubice č. 1/2019, tržní řád, ze dne 24. 10. 2019, za účasti obce Holubice, se sídlem v Holubicích 61, jako účastníka řízení (publikovaný pod č. 295/2023 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že ustanovení čl. 3 odst. 1 nařízení obce Holubice č. 1/2019, tržní řád, ze dne 24. 10. 2019, se dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů zrušuje. Ředitel Krajského úřadu Jihomoravského kraje navrhl zrušení nařízení obce Holubice č. 1/2019, tržní řád, pro jeho rozpor s § 18 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení čl. 3 odst. 1 nařízení zastupitelstvo obce přijalo v následujícím znění: "Počet prodejních míst a jejich výměru stanoví Obecní úřad Holubice a vhodným způsobem o tom informuje prodejce a poskytovatele služeb (dále jen prodejci).". Podle navrhovatele obec může tržním řádem stanovit kapacitu tržiště (tedy počet prodejních míst) podle živnostenského zákona. Má-li však v úmyslu kapacitu tržišť upravit, je povinna tak učinit vždy výslovně a přímo v tržním řádu, který musí obsahovat skutečné určení kapacity. Ústavní soud po projednání návrhu čl. 3 odst. 1 nařízení zrušil. Přisvědčil navrhovateli v tom, že v případě tohoto ustanovení obec Holubice překročila zákonem předvídané meze zmocnění. Obec musí kapacitu tržiště podle § 18 odst. 2 písm. a) živnostenského zákona vymezit konkrétním způsobem přímo v tržním řádu a nemůže se odkazovat na následnou (budoucí) úpravu nacházející se mimo něj. Podle zákona o obcích je obec oprávněna vydávat nařízení v přenesené působnosti na základě zákona a v jeho mezích, je-li k tomu zákonem zmocněna. Při vydávání nařízení jde o výkon státní správy, jehož ústavní základ je obsažen přímo v Ústavě. Není přípustné, aby zastupitelstvo obce (nebo rada obce, je-li zřízena) nařízením delegovalo pravomoc ke stanovení kapacity tržiště na sebe či jiný orgán, protože v takovém případě jde o postup vybočující ze zákonných mezí. Zakotvení pověření ke stanovení kapacity tržiště v napadeném nařízení je tak nezákonné proto, že k němu zastupitelstvo obce není zmocněno živnostenským ani jiným zákonem. Nadto zastupitelstvo obce Holubice přeneslo pravomoc vymezit kapacitu tržiště na obecní úřad, který k rozhodování v přenesené působnosti v této oblasti není oprávněn. Ústavní soud proto jedno z ustanovení nařízení obce Holubice zrušil dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Ve zbytku návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný z důvodu absentující argumentace. Rozhodoval v situaci, kdy již krajský úřad pozastavil účinnost nařízení. Rozhodnutí krajského úřadu o pozastavení účinnosti pozbyde platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci. Od tohoto okamžiku bude napadené nařízení ve zbylé (nezrušené) části znovu vyvolávat právní účinky. Postup krajského úřadu, který pozastavil účinnost nařízení jako celku (nikoliv dílčího ustanovení), Ústavní soud nepovažoval za účelný. V obecné rovině není vhodné pozastavovat účinnost celého nařízení a navrhovat jeho zrušení, je-li fakticky namítána nezákonnost či protiústavnost jednotlivého ustanovení, neboť ve zbývající části může mít daný předpis pro obec svůj význam.

Částka 141 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 6. října 2023

Stanovisko Ústavního soudu ze dne 13. září 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, ve věci náhrady nákladů řízení v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (publikované pod č. 302/2023 Sb.)

Plénum Ústavního soudu se zabývalo otázkou náhrady nákladů řízení v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, které má povahu tzv. Iudicium duplex (tj. takové civilní soudní řízení, ve kterém mají účastníci na obou stranách sporu zároveň postavení žalobce i žalovaného). Stanoviskem plénum sjednotilo dosavadní nejednotnou judikaturu mezi jednotlivými senáty Ústavního soudu. 

Právní věty stanoviska: V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 OSŘ). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody.

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 115/2023 DO ČÁSTKY 124/2023

Částka 115 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 25. srpna 2023

Zákon č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách

Tento zákon stanoví pravidla pro provádění veřejné dražby, zvláštní pravidla pro provádění nucené dražby a výkon státní správy ve věcech veřejných dražeb. Veřejnou dražbou je dražba, při které se dražebník obrací na předem neurčený okruh osob na předem určeném místě s výzvou k podávání nabídek za účelem uzavření kupní smlouvy nebo smlouvy o budoucí kupní smlouvě s osobou, která za určených podmínek podá nejlepší nabídku. Dražebníkem je ten, kdo jako podnikatel provádí veřejnou dražbu. Dražebníkem je také

• organizační složka státu nebo státní organizace, pokud provádí veřejnou dražbu majetku státu nebo jiného majetku, s nímž je oprávněna nakládat,

• územní samosprávný celek, pokud provádí veřejnou dražbu svého majetku nebo jiného majetku, s nímž je oprávněn nakládat; územním samosprávným celkem se pro účely tohoto zákona rozumí i městská část hlavního města Prahy.

Centrální evidence veřejných dražeb je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Centrální evidence veřejných dražeb je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. Náklady na provedení veřejné dražby nese dražebník, není-li ujednáno jinak. Dražebník může po zájemci o účast ve veřejné dražbě žádat poskytnutí dražební jistoty k zajištění zaplacení ceny dosažené vydražením, nákladů veřejné dražby a odměny dražebníka. Dražební jistota může činit nejvýše 30 % z vyvolávací ceny, nesmí však překročit 3 000 000 Kč. Zájemce o účast ve veřejné dražbě se stává účastníkem veřejné dražby okamžikem zápisu do seznamu účastníků veřejné dražby. Dražebník vyhlásí konání veřejné dražby uveřejněním dražební vyhlášky. Veřejná dražba je přístupná veřejnosti. Přístup do prostor, v nichž bude probíhat veřejná dražba, musí být umožněn bezplatně a v dostatečném časovém předstihu před zahájením veřejné dražby. Veřejná dražba musí probíhat v českém jazyce. Při licitaci prováděné anglickým způsobem musí být první nabídka podána alespoň ve výši vyvolávací ceny a každá další nabídka musí být vyšší alespoň o minimální příhoz (minimální příhoz nesmí přesáhnout 5 % vyvolávací ceny). Dražebník udělí příklep účastníkovi veřejné dražby, který podal nejvyšší nabídku. Při licitaci prováděné holandským způsobem dražebník postupně snižuje vyvolávací cenu a udělí příklep účastníkovi veřejné dražby, který jako první podá nabídku ve výši aktuální vyvolávací ceny.

Účinnost od 1. ledna 2025

Zákon č. 252/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona o místních poplatcích, která zasahuje zejména do procesních ustanovení tohoto zákona, například stanovuje, že správce poplatku (tj. obecní úřad) vyměří poplatek poplatkovému subjektu (poplatkovým subjektem pro účely tohoto zákona je poplatník poplatku, nebo plátce poplatku, pokud jde o poplatek odváděný plátcem poplatku) jeho předepsáním do evidence poplatků ve správné výši bez vydání rozhodnutí, je-li splněna případná ohlašovací povinnost a nemá-li pochybnost o jeho výši, a to ke dni jeho

• splatnosti, pokud je k tomuto dni zcela zaplacen nebo odveden, nebo

• opožděného zaplacení nebo odvedení, pokud je k tomuto dni zcela zaplacen nebo odveden, aniž by dosud vydal rozhodnutí o vyměření poplatku.

Správce poplatku doměří poplatkovému subjektu poplatek rozhodnutím, pokud je původním rozhodnutím vyměřen v nesprávné výši. Doměřit poplatek lze na základě vyhledávací nebo kontrolní činnosti správce poplatku. Opakovaně doměřit poplatek lze pouze tehdy, pokud

• správce poplatku zjistí nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění správce poplatku uplatněny v předcházejícím řízení a které zakládají pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti dosud stanoveného poplatku, a to pouze v rozsahu, který odpovídá nově zjištěným skutečnostem nebo důkazům, nebo

• poplatkový subjekt učiní úkon, kterým mění své dosavadní ohlášení, pokud nové skutečnosti vyplývající ze změny ohlášení nemohly být bez zavinění poplatkového subjektu uplatněny v předcházejícím řízení, a to pouze v rozsahu, který odpovídá změně ohlášení.

Poplatek lze vyměřit také hromadným předpisným seznamem. Poplatkový subjekt je oprávněn ve lhůtě pro stanovení poplatku požádat správce poplatku o vyměření poplatku rozhodnutím.

Správce poplatku může poplatkovému subjektu stanovit zvýšení poplatku jako následek za pozdní úhradu poplatku nebo jeho části, a to až do výše dvojnásobku rozdílu mezi částkou poplatku, která má být zaplacena nebo odvedena, a částkou zaplacenou nebo odvedenou do původního dne splatnosti poplatku. Zvýšení poplatku je příslušenstvím poplatku sledujícím jeho osud. Zvýšení poplatku stanoví správce poplatku poplatkovému subjektu platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem. Penále a úroky podle daňového řádu se neuplatní.

Účinnost od 1. ledna 2024

Částka 122 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. srpna 2023

Vyhláška č. 264/2023 Sb., o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů

Celkové procento, kterým se obce s výjimkou hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy a Brna podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní a výnosu záloh a daně podle příslušných ustanovení zákona o rozpočtovém určení daní, činí 53,466792 % (dosud to bylo 54,287004 %).

Účinnost od 1. září 2023

Částka 124 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 7. září 2023

Sdělení Ministerstva vnitra č. 269/2023 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 9. prosince 2023 nové volby do Zastupitelstva obce Plchov (okres Kladno) a Slověnice (okres Benešov).

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 105/2023 DO ČÁSTKY 110/2023

Částka 105 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. července 2023

Nález Ústavního soudu ze dne 20. června 2023, sp. zn. Pl. ÚS 38/22, o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení čl. 3 odst. 2 bodu prvního obecně závazné vyhlášky města Příbram č. 1/2022 o nočním klidu (publikovaný pod č. 222/2023 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že výše uvedené ustanovení obecně závazné vyhlášky města Příbram se zrušuje dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Uvedeným ustanovením obecně závazné vyhlášky město Příbram stanovilo, že v měsících červenci a srpnu roku 2022 se každý pátek a sobotu posouvá počátek doby nočního klidu na 23. hodinu namísto zákonem stanovené 22. hodiny. Ústavní soud konstatoval, že obec vykročí mimo věcnou působnost vymezenou zákonem, stanoví-li kratší vymezení doby nočního klidu po větší část roku, a tak fakticky nahradí zákonnou úpravu. Výjimečné případy, kdy se doba nočního klidu stanoví jako kratší, je třeba vymezit konkrétním datem, datovatelným obdobím či událostí, jejíž datum je vzhledem k místním tradicím předvídatelné. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit kratší nebo žádnou dobu nočního klidu, avšak musí zde respektovat kritéria výjimečnosti a předvídatelnosti. Podstatné pro rozhodnutí Ústavního soudu je, že zákon obcím poskytuje prostor k těmto úvahám pouze do té míry, v jaké bude zachován požadavek výjimečnosti. Nedojde-li ke změně právní úpravy, musí místní potřeby či tradice až na výjimky ustoupit zájmu na dodržení obecně uznávané a zákonné doby nočního klidu. Město napadeným ustanovením jako uvedený "výjimečný případ" stanovilo zkrácení doby nočního klidu o jednu hodinu každý pátek a sobotu v červenci a srpnu roku 2022, přičemž zkrácení doby nočního klidu není navázáno na žádnou konkrétní společenskou událost, na kterou demonstrativním výčtem odkazuje § 5 odst. 7 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Napadené ustanovení není navázáno ani na žádnou okolnost vztahující se k místním poměrům či zvyklostem. Město sice argumentovalo zejména tím, že v letních měsících panuje jiný biorytmus než ve zbylé části roku a že napadené ustanovení má kompenzovat omezení spojená s tzv. covidovými opatřeními. Tyto okolnosti však nejsou pro město ve srovnání s jinými obcemi nijak výjimečné. O žádné místní specifikum tudíž zde nejde. Napadené ustanovení sice splňuje kritérium předvídatelnosti, protože je předem známo, kdy bude doba nočního klidu kratší. Takto vymezená doba však již není navázána na výjimečný případ nebo výjimečné případy ve smyslu § 5 odst. 7 zákona o některých přestupcích. Není ani rozhodné, že některé akce je obtížné předem naplánovat, tento argument odmítl Ústavní soud již dříve (bod 23 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/23), ani to, že napadené ustanovení dobu nočního klidu zkracuje jen o jednu hodinu, protože jakékoli zkrácení této doby má být podle zákona výjimečné (bod 20 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/23). Napadené ustanovení podle Ústavního soudu proto nemá povahu výjimky, jelikož výjimečnost se v tomto směru neposuzuje výhradně "aritmeticky", podle počtu dní v roce, jak učinilo město, nýbrž rovněž podle smyslu a účelu stanovené výjimky. Rozhodné je, že povaha napadeného ustanovení je paušální a bez návaznosti na výjimečnou společenskou událost. Ve smyslu dosavadní judikatury lze říci, že napadené ustanovení svou obecnou povahou "fakticky nahrazuje zákonnou úpravu".

Částka 106 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. července 2023

Zákon č. 225/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů

Novely zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu provedly změny, které se týkají zejména volby Rady České televize (dále jen "Rada ČT"), resp. Rady Českého rozhlasu (dále jen "Rada ČRo"), jakožto orgánů, jimiž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize (Českého rozhlasu).

Rada ČT má nově 18 členů (dosud měla 15 členů). Funkční období člena Rady ČT je 6 let. Členy Rady ČT volí a odvolává Poslanecká sněmovna a Senát, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Poslanecká sněmovna a Senát volí členy Rady ČT z kandidátů navržených právnickými osobami, od jejichž vzniku uplynulo v době podání návrhu alespoň 10 let a které představují kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Poslanecká sněmovna volí 12 členů Rady ČT, Senát volí 6 členů Rady ČT; členové mohou být zvoleni opětovně. Jednotliví členové Rady ČT jsou za výkon své funkce odpovědni té komoře Parlamentu, která je zvolila.

Členem Rady ČT může být zvolen občan České republiky, který není omezen ve svéprávnosti, má trvalý pobyt na území České republiky a je bezúhonný (za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí, jako by nebyl odsouzen, a ten, kdo nesplňuje předpoklady pro výkon funkce podle zvláštního zákona).

Členství v Radě ČT je veřejnou funkcí. Rada ČT volí ze svého středu předsedu a místopředsedu a odvolává je. Bude-li předseda zvolen z členů volených Poslaneckou sněmovnou, bude místopředseda zvolen z členů volených Senátem a naopak.

Obdobné změny se týkají rovněž Rady ČRo, s tím rozdílem, že počet členů zůstal na stávajících 9, přičemž Poslanecká sněmovna volí 6 členů Rady ČRo a Senát volí 3 členy Rady ČRo.

Účinnost od 1. října 2023

Částka 110 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 3. srpna 2023

Nález Ústavního soudu ze dne 18. července 2023, sp. zn. Pl. ÚS 24/23, o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení čl. 2 a přílohy č. 1 obecně závazné vyhlášky obce Řepov č. 1/2021, o stanovení koeficientů pro výpočet daně z nemovitých věcí (publikovaný pod č. 238/2023 Sb.)

Ústavní soud výše uvedený návrh zamítl. Ministerstvo vnitra (navrhovatel) se domáhalo zrušení čl. 2 a přílohy č. 1 obecně závazné vyhlášky obce Řepov č. 1/2021, o stanovení koeficientů pro výpočet daně z nemovitých věcí, a to pro rozpor s právem svobodně podnikat a pravidlem, podle něhož lze daně a poplatky ukládat jen na základě zákona. Ministerstvo vnitra rovněž namítalo rozpor s § 12 a § 11 odst. 3 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí. Obec Řepov totiž stanovila touto obecně závaznou vyhláškou místní koeficient, kterým se násobí daň za jednotlivé druhy pozemků, zdanitelné stavby nebo jednotky, ve výši 5, a to pro části obce v rozsahu parcelních čísel pozemků specifikovaných v příloze č. 1 obecně závazné vyhlášky. Jednalo se o logistické a průmyslové areály na území obce Řepov. Ústavní soud konstatoval, že podstata sporu spočívá ve výkladu pojmu "jednotlivá část obce" (§ 12 zákona o dani z nemovitých věcí). Ministerstvo vnitra zastává názor, že tento pojem nelze vztahovat na vybrané prostory a objekty konkrétních výrobních a průmyslových závodů, logistických center a dalších podnikatelských areálů, nýbrž že se musí jednat o souvislé části obce (osada, městská čtvrť apod.). Takovému výkladu však Ústavní soud nepřisvědčil. Podle Ústavního soudu vydala obec Řepov napadenou obecně závaznou vyhlášku v mezích své samostatné působnosti, přitom nezneužila svoji působnost, neboť sledovala legitimní cíl, k jehož dosažení použila přiměřených prostředků. Přijatou právní úpravu současně nelze považovat za diskriminační ani porušující princip rovného zacházení, neboť je ospravedlněna objektivními a racionálními důvody. Již z projednávání napadené obecně závazné vyhlášky zastupitelstvem obce je patrné, že důvodem tohoto postupu byla kompenzace zatížení ze strany některých podnikatelských areálů na území obce. Podle Ústavního soudu obec nepřekročila zákonem stanovený maximální místní koeficient, neboť realizovala svoje právo na samosprávu. Postup obce nebyl ani nepřípustně účelový či svévolný za situace, kdy pouze usilovala o kompenzování zvýšené ekologické zátěže. Ústavní soud proto uzavřel, že pojem "jednotlivá část obce" je třeba ústavně konformně vyložit tak, že touto částí nemusí být pouze souvislá část území obce, nýbrž i konkrétní označené nemovitosti. Možnost obcí zatížit vyšším zdaněním jen určité nemovitosti je rovněž naplněním ústavního principu samosprávy a subsidiarity politické moci (čl. 8 Ústavy). Jsou to totiž právě místní samosprávy, které mohou efektivně zajistit, aby výše zdanění nemovitostí odpovídala negativním externalitám, které jsou s nimi spojeny v konkrétním místě žití. Ústavní soud konečně připomenul, že daňové subjekty, které by nesouhlasily se stanovením daně pro její nezákonnost či protiústavnost, se mohou proti rozhodnutí finanční správy bránit přezkumem ve správním soudnictví. Soudy jsou přitom v rámci přezkumu takového rozhodnutí v souladu s Ústavou povinny obecně závaznou vyhlášku neaplikovat v případě, kdy by dospěly k závěru o její neústavnosti či jen rozporu se zákonem.

Sdělení Ministerstva vnitra č. 240/2023 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí a zastupitelstva městské části

Ministr vnitra vyhlásil na den 9. prosince 2023 nové volby do Zastupitelstva obce Buková (okres Plzeň-jih), Mnichov (okres Domažlice) a Zahorčice (okres Strakonice) a do Zastupitelstva městské části Brno-Jehnice (okres Brno-město).

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 73/2023 DO ČÁSTKY 104/2023

Částka 73 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 5. června 2023

Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku

Tento zákon upravuje postup a působnost správních orgánů při vydávání jednotného environmentálního stanoviska za účelem zajištění veřejného zájmu na ochraně životního prostředí jako celku a přispění k udržitelnému rozvoji při rozhodování v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona nebo navazujícím řízení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen "následné řízení"). Jednotným environmentálním stanoviskem je závazné stanovisko k vlivům na životní prostředí u záměru, který podléhá povolování podle stavebního zákona nebo posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, které se vydává namísto správních úkonů stanovených jinými právními předpisy v oblasti ochrany životního prostředí. Příslušný orgán je povinen vydat jednotné environmentální stanovisko bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne podání úplné žádosti. Je-li příslušným orgánem obecní úřad obce s rozšířenou působností, je povinen vydat jednotné environmentální stanovisko nejpozději ve lhůtě pro vydání koordinovaného závazného stanoviska podle stavebního zákona. Lhůtu pro vydání jednotného environmentálního stanoviska může příslušný orgán usnesením prodloužit nejvýše o 30 dní, je-li s ohledem na okolnosti záměru nezbytné obstarat další podklady, provést ohledání na místě nebo jedná-li se o zvlášť složitý případ. Toto usnesení příslušný orgán pouze poznamená do spisu a o prodloužení lhůty vyrozumí žadatele. Platnost jednotného environmentálního stanoviska je 5 let ode dne jeho vydání. Dojde-li ke zrušení rozhodnutí vydaného v následném řízení, platnost jednotného environmentálního stanoviska neuplyne dříve než 60 dnů po dni, kdy ke zrušení takového rozhodnutí došlo. Jednotné environmentální stanovisko musí být platné v době vydání rozhodnutí v následném řízení v prvním stupni. Platnost jednotného environmentálního stanoviska příslušný orgán na žádost žadatele závazným stanoviskem prodlouží nejvýše o 5 let, a to i opakovaně, pokud nedošlo ke změně okolností rozhodných pro jeho vydání. Za účelem posouzení této změny si může příslušný orgán vyžádat vyjádření správního orgánu příslušného podle jiného právního předpisu.

Účinnost od 1. ledna 2024

Částka 79 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 9. června 2023

Sdělení Ministerstva vnitra č. 158/2023 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 16. září 2023 nové volby do Zastupitelstva obce Bratkovice (okres Příbram), Hrčava (okres Frýdek-Místek) a Kamenná Horka (okres Svitavy).

Částka 81 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 15. června 2023

Nález Ústavního soudu ze dne 9. května 2023, sp. zn. Pl. ÚS 22/22, o návrhu skupiny 24 senátorů na zrušení některých ustanovení (či jejich částí) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a dále zrušení nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Parlamentu a vlády jako účastníků řízen (publikovaný pod č. 160/2023 Sb.)

Ústavní soud zčásti vyhověl návrhu skupiny senátorů a zrušil ustanovení § 73 odst. 1, § 134 odst. 3 a § 153 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), § 48 odst. 1 a § 98 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), § 54 odst. 1 a § 87 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, a nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků. 

Ústavní soud posuzoval stanovení pravidel pro odměňování členů zastupitelstev územních samosprávných celků. Napadené zákony zmocňují vládu k vydání prováděcího právního předpisu (nařízení vlády), kterým se stanoví výše odměn poskytovaných uvolněným členům zastupitelstva a maximální výše odměn poskytovaných neuvolněným členům zastupitelstva obce. Ústavní soud dospěl k závěru, že nestanovil-li zákonodárce meze pro vydání nařízení vlády, kterým se stanoví výše odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků ani mechanismus jejich valorizace, porušil tím zákonodárce čl. 78 Ústavy. Vláda je totiž oprávněna vydávat nařízení pouze k provedení zákona a v jeho mezích. Současně tím zákonodárce ve věcech spadajících do samostatné působnosti porušil právo na územní samosprávu (čl. 101 odst. 4 Ústavy). Zasáhl totiž do činnosti územních samosprávných celků způsobem nestanoveným zákonem. Napadenou právní úpravu, která zmocňuje vládu k vydání prováděcího právního předpisu (nařízení vlády), považoval Ústavní soud za dvojznačnou a umožňující vládě dvojí přístup. Vzhledem k tomu, že v posuzovaných zákonech zcela chybí mechanismus pro stanovení výše odměn členů zastupitelstev (jakož i pro jejich zvyšování), mohou být tyto odměny vládou stanoveny buď jako příliš nízké ve srovnání s ostatními veřejnými činiteli, anebo naopak jako příliš vysoké, což by mohlo vést k "devastaci" rozpočtů územních samosprávných celků. Ústavní soud odložil vykonatelnost nálezu k datu 31. 12. 2023, aby tím vytvořil zákonodárci dostatečný časový prostor pro přijetí ústavně souladné zákonné úpravy. Podle Ústavního soudu bude třeba, aby zákonodárce přihlédl ke znění ostatních ustanovení zákonů upravujících postup při poskytování odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, které nebyly Ústavním soudem zrušeny, avšak s napadenou úpravou úzce souvisejí.

Částka 83 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 15. června 2023

Sdělení Ministerstva vnitra č. 164/2023 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 16. září 2023 nové volby do Zastupitelstva obce Střítež (okres Jihlava) a Všesulov (okres Rakovník).

Částka 86 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. června 2023

Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů

Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie a upravuje

• podávání a postup posuzování oznámení o možném protiprávním jednání,

• podmínky poskytování ochrany fyzické osobě, která oznámení učinila (dále jen "oznamovatel"), a

• působnost Ministerstva spravedlnosti na úseku ochrany oznamovatelů.

Oznámení obsahuje informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti, a které

• má znaky trestného činu,

• má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč,

• porušuje tento zákon, nebo

• porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v tímto zákonem stanovené oblasti.

Oznámení obsahuje údaje o jménu, příjmení a datu narození, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele; má se za to, že údaje o totožnosti oznamovatele jsou pravdivé.

Účinnost od 1. srpna 2023

Částka 88 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 21. června 2023

Vyhláška č. 174/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Novela matriční vyhlášky například doplňuje do přílohy č. 2 vzor nového matričního tiskopisu, kterým je rodný list s uvedením údajů rodičů stejného pohlaví. V některých dalších vzorech matričních tiskopisů se slovo "Otec" nahrazuje slovy "Otec/Rodič" a slovo "Matka" se nahrazuje slovy "Matka/Rodič".

Účinnost od 1. července 2023

Částka 89 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. června 2023

Zákon č. 177/2023 Sb., o financování obrany České republiky a o změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o financování obrany)

Vláda každoročně v návrhu zákona o státním rozpočtu stanoví výdaje na financování obrany České republiky (dále jen "výdaje na obranu státu") ve výši nejméně 2 % nominálního hrubého domácího produktu pro rozpočtový rok, na který je sestavován návrh státního rozpočtu.

Výdaji na obranu státu jsou výdaje

a) kapitoly státního rozpočtu Ministerstva obrany a

b) kapitoly státního rozpočtu neuvedené v písmeni a), pokud spadají pod výdaje věcně plánované k zajištění potřeb ozbrojených sil České republiky, Vojenské policie, Vojenského zpravodajství, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejích členských států v souladu s platnou definicí výdajů na obranu státu stanovenou v rámci obranného plánování Organizace Severoatlantické smlouvy.

Účinnost od 1. července 2023 (s výjimkou)

Zákon č. 178/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti obrany

Tento zákon novelizuje například zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož se nově stanoví, že v Úřadu vlády České republiky se zřizuje pracovní místo poradce pro národní bezpečnost, který je tajemníkem Bezpečnostní rady státu. Poradce pro národní bezpečnost na návrh předsedy vlády jmenuje a odvolává vláda. Poradce pro národní bezpečnost se podílí na koordinaci činnosti státních orgánů v oblasti zajišťování bezpečnosti a obrany České republiky a na základě rozhodnutí vlády zastupuje Českou republiku při jednáních s cizími státy a mezinárodními organizacemi ve věcech týkajících se bezpečnosti a obrany České republiky, včetně závazků vyplývajících z členství České republiky v mezinárodních organizacích nebo institucích. Poradci pro národní bezpečnost náleží plat a naturální plnění jako vedoucímu Úřadu vlády České republiky. Poradce pro národní bezpečnost je z výkonu své funkce odpovědný předsedovi vlády a v rozsahu stanoveném vládou je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci zařazenému v Úřadu vlády České republiky příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.

Podle novely zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, může Ministerstvo obrany k ochraně objektu důležitého pro obranu státu před negativními účinky okolí nebo k ochraně okolí před negativními účinky objektu důležitého pro obranu státu po předchozím projednání s místně příslušným orgánem územního plánování stanovit ochranné pásmo. Ochranné pásmo Ministerstvo obrany stanoví opatřením obecné povahy bez řízení o jeho návrhu.

Účinnost od 23. července 2023

Částka 90 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. června 2023

Zákon č. 184/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona o pozemních komunikacích například stanoví, že právo hospodařit s dálnicemi a silnicemi I. třídy a jejich součástmi a příslušenstvím má Ředitelství silnic a dálnic s. p. Za dluhy Ředitelství silnic a dálnic s. p. ručí stát. Jde-li o dluh vzniklý v souvislosti s úvěrem nebo s peněžními prostředky poskytnutými dočasně v jiné formě k úhradě nákladů na výstavbu dálnic nebo silnic I. třídy nebo jejich součástí nebo příslušenství, stát za něj ručí, pouze pokud tak stanoví zvláštní zákon. Stát jako ručitele zastupuje Ministerstvo dopravy.

Účinnost od 1. ledna 2024 (s výjimkami)

Částka 104 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 11. července 2023

Sdělení Ministerstva vnitra č. 219/2023 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 9. prosince 2023 nové volby do Zastupitelstva obce Charvatce (okres Mladá Boleslav) a Kněžičky (okres Nymburk).

Sdělení Ministerstva vnitra č. 220/2023 Sb., o vyhlášení dodatečných voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 9. prosince 2023 dodatečné volby do Zastupitelstva obce Brodec (okres Louny).

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 52/2023 DO ČÁSTKY 66/2023

 NahoruČástka 52 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 13. dubna 2023

Vyhláška č. 96/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, ve znění pozdějších předpisů

Novela vyhlášky například stanoví, že veřejnoprávní původce, kterému byl doručen dokument v digitální podobě nebo digitální příloha dokumentu v analogové podobě na přenosném technickém nosiči dat, zajistí vložení dokumentu nebo přílohy do elektronického systému spisové služby, je-li to technicky možné.

Veřejnoprávní původce přidělí dokumentu evidovanému v základní evidenční pomůcce číslo jednací. Číslo jednací obsahuje označení nebo zkratku označení veřejnoprávního původce, pořadové číslo zápisu dokumentu v základní evidenční pomůcce a označení určeného časového období, kterým je zpravidla kalendářní rok, popřípadě dále označení nebo zkratku označení organizační součásti veřejnoprávního původce nebo jiné znaky charakterizující skutečnosti související s dokumentem. Číslo jednací může být rovněž odvozeno ze spisové značky s uvedením pořadového čísla dokumentu ve spisu nebo čísla listu dokumentu ve spisu. Veřejnoprávní původce přidělí dokumentu evidovanému v samostatné evidenci dokumentů evidenční číslo ze samostatné evidence dokumentů. Evidenční číslo ze samostatné evidence dokumentů musí splňovat alespoň podmínky stanovené pro jednoznačný identifikátor.

Veřejnoprávní původce ověří u přijatého dokumentu existenci záznamu o osobě odesílatele ve jmenném rejstříku a zaznamená ve jmenném rejstříku vazbu na dokument nebo spis k příslušnému záznamu ve jmenném rejstříku. Veřejnoprávní původce vybere při odeslání dokumentu adresáta ze záznamů ve jmenném rejstříku.

Účinnost od 1. července 2023

 NahoruČástka 54 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. dubna 2023

Vyhláška č. 99/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Novela vyhlášky například stanoví, že tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje označení pozemních komunikací; péči vlastníka o komunikace a jejich evidenci; technické podmínky pro připojování komunikací a sousední nemovitosti na komunikaci; stavební úpravy komunikací; obecné technické požadavky na komunikaci; uzavírky a objížďky a zvláštní užívání komunikací; rozsah, způsob a časové lhůty pro odstraňování závad ve sjízdnosti; styk komunikací s vodními toky, dráhami, inženýrskými sítěmi a jinými vedeními; kontrolní vážení vozidel atd.

Účinnost od 15. dubna 2023

 NahoruČástka 57 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 19. dubna 2023

Zákon č. 105/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

Novela občanského soudního řádu zasahuje do části páté, která dopadá na situace, kdy spor (nebo jinou právní věc) vyplývající ze vztahů soukromého práva nerozhodnul soud, ale na základě zvláštního zákona správní orgán (ať již se jedná o orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu). Pokud nabylo rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení (v civilním řízení podle části páté občanského soudního řádu správní orgán nemá postavení účastníka řízení, jeho procesní práva jsou velmi omezená – podle novely, která je však rozšiřuje, správní orgán může v řízení předkládat písemná vyjádření, nahlížet do spisu, být vyrozuměn o nařízeném jednání a žádat, aby mu bylo při jednání uděleno slovo; vždy se mu však doručuje rozhodnutí ve věci samé nebo jiné rozhodnutí, kterým se řízení před soudem končí).

Novela dále zakotvuje výslovnou povinnost, aby se soud s rozhodnutím správního orgánu, s nímž nesouhlasí, vypořádal v odůvodnění svého rozsudku. Tato změna má podle důvodové zprávy přispět k transparentnosti soudního rozhodování a k naplnění účelu, pro nějž byla pravomoc rozhodovat o určitých soukromoprávních věcech na správní orgány delegována.

Účinnost od 1. července 2023

 NahoruČástka 59 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 21. dubna 2023

Nařízení vlády č. 108/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 178/2015 Sb., o stanovení minimálního počtu provozoven pro poskytování základních služeb

Minimální počet provozoven pro poskytování základních služeb [ve smyslu zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách)] se snižuje z 3 200 na počet 2 900.

Účinnost od 1. července 2023

 NahoruČástka 61 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 28. dubna 2023

Sdělení Ministerstva vnitra č. 116/2023 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 16. září 2023 nové volby do Zastupitelstva obce Kbelany (okres Plzeň-sever) a Květnice (okres Praha-východ).

Sdělení Národní rozpočtové rady č. 117/2023 Sb., o výši dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu

Národní rozpočtová rada podle § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje výši dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu k 31. 12. 2022 na úrovni 44,1 % HDP.

 NahoruČástka 63 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 10. května 2023

Nález Ústavního soudu ze dne 11. dubna 2023, sp. zn. Pl. ÚS 25/22, o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení čl. 5 odst. 4 obecně závazné vyhlášky města Krásná Lípa č. 2/2021, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství (publikovaný pod č. 123/2023 Sb.)

Výše uvedené ustanovení obecně závazné vyhlášky města Krásná Lípa se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.

Z odůvodnění nálezu vyplývá, že město Krásná Lípa napadenou obecně závaznou vyhláškou zavedlo místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství podle § 10d odst. 1 písm. a) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Podle čl. 4 odst. 1 obecně závazné vyhlášky výše místního poplatku za poplatkové období činí 1 100 Kč. V čl. 5 této obecně závazné vyhlášky však město upravilo osvobození a úlevy, přičemž mj. poskytlo fyzickým osobám přihlášeným v obci úlevu na místním poplatku ve výši 440 Kč. Město tedy plošně zavedlo jinou výši místního poplatku pro fyzické osoby přihlášené v obci a jinou pro osoby vlastnící v obci nemovitou věc jako je byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, v níž není k pobytu přihlášena žádná fyzická osoba. 

Podle navrhovatele (Ministerstva vnitra) tím došlo k rozporu s Listinou a § 10e zákona o místních poplatcích. Napadené ustanovení totiž navrhovatel považoval za diskriminační a obcházející zákonnou konstrukci místního poplatku, která odráží zájem na rovném rozdělení nákladů za provoz obecního odpadového systému mezi jednotlivé kategorie poplatníků. Město opodstatňovalo osvobození od místního poplatku tím, že se "rekreanti" podílejí na produkci odpadu ve větší míře než obyvatelé města. Podle navrhovatele ale obec může zohlednit rozsah vyprodukovaného odpadu tak, že zavede místní poplatek za odkládání komunálního odpadu podle § 10i až § 10n zákona o místních poplatcích. U takového poplatku se zohledňuje hmotnost a objem odpadu či kapacita "popelnic".

Ústavní soud návrhu vyhověl a obecně závaznou vyhlášku v napadené části zrušil. Územní samosprávný celek je omezen ve své samostatné působnosti věcnou působností stanovenou zákonem. To mj. znamená, že obsah povinností stanovených obecně závaznou vyhláškou nesmí být v rozporu se zákonem či přímo ústavním pořádkem. Ústavní soud považoval za klíčové, že obec má možnost výběru ze dvou odlišných poplatkových schémat. Podle zákona o místních poplatcích je místním poplatkem za komunální odpad buď místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství, který upravuje napadená obecně závazná vyhláška, anebo místní poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci. Ze zákona přitom může obec zavést pro poplatkové období pouze jeden ze dvou uvedených místních poplatků. Zatímco první místní poplatek garantuje, že všichni poplatníci platí stejnou výši místního poplatku bez ohledu na rozsah vyprodukovaného odpadu, u druhé varianty naopak rozsah poplatkové povinnosti odráží rozsah vyprodukovaného odpadu. Výše obou místních poplatků se stanoví konkrétní částkou pro všechny poplatníky, jimiž jsou buď trvale bydlící v obci, či vlastníci vybraných nemovitých věcí na jejím území.

Podle Ústavního soudu si město při úpravě úlev a osvobození počínalo nepřiměřeně. Podle zákona o místních poplatcích sice lze upravit obecně závaznou vyhláškou osvobození či úlevu na místním poplatku. Město však poskytnutím úlevy směřující k zohlednění rozsahu vyprodukovaného odpadu modifikovalo základní parametry místního poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, které spočívají právě v neutralitě výše místního poplatku vzhledem k rozsahu vyprodukovaného odpadu a zásadně rovném rozložení nákladů mezi jednotlivé skupiny poplatníků. Tím se napadené ustanovení ocitlo mimo zákonem vymezený prostor pro stanovení dalších osvobození a úlev na místních poplatcích.

Právní úprava zákona o místních poplatcích přitom umožňuje městu dosáhnout požadovaných cílů. Podrobnou zákonnou úpravu však město pominulo a napadeným ustanovením vyhlášky změnilo zákonem předpokládané parametry místního poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, aniž pro to mělo věcné důvody opodstatněné zvláštnostmi svých místních poměrů. Proto si tím počínalo v rozporu se zákonem o místních poplatcích a z téhož důvodu Ústavní soud nemohl akceptovat napadené ustanovení jako legitimní projev práva na samosprávu, kterému by bylo třeba dát přednost před zájmem na ochranu zákona.

Ústavní soud rovněž poznamenal, že plně rozumí snaze města dosáhnout v oblasti odpadového hospodářství řešení, které odpovídá místním poměrům. Je zřejmé, že ve městě jako turistické destinaci je poměr osob přihlášených v obci a "rekreantů" jiný ve srovnání například s krajským nebo okresním městem. Rozložení účasti na nákladech za komunální odpad se tak může u některých osob skutečně lišit. Přihlášení fyzické osoby k trvalému pobytu v obci však neznamená, že tato osoba bez dalšího produkuje méně či více odpadu, protože toto kritérium ze své podstaty nezohledňuje, kde a jakým způsobem osoba skutečně žije.

Protože Ústavní soud shledal návrh důvodným, napadené ustanovení obecně závazné vyhlášky zrušil pro rozpor s čl. 104 odst. 1, 3 Ústavy a čl. 11 odst. 5 Listiny. Město nepřípustně ukládalo místní poplatky mimo meze stanovené kogentními ustanoveními zákona o místních poplatcích.

 NahoruČástka 64 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 15. května 2023

Nález Ústavního soudu ze dne 11. dubna 2023, sp. zn. Pl. ÚS 92/20, o návrhu Nejvyššího správního soudu na zrušení § 16 odst. 2 a § 16h odst. 1 písm. a) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 322/2016 Sb., kterým se mění volební zákony a další související zákony (publikovaný pod č. 124/2023 Sb.)

Ústavní soud návrh zamítl.

Z odůvodnění nálezu vyplývá, že v probíhajícím řízení před Nejvyšším správním soudem se spolek S. domáhá kasační stížností zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně. Krajský soud totiž zamítl žalobu spolku proti rozhodnutí Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, kterým byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání přestupku podle napadeného ustanovení a byla mu uložena pokuta 27 000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Pokutované jednání stěžovatele spočívalo v tom, že si u vydavatele VLM a. s. zadal celkem 342 inzerátů s nadpisem "Proč nám chce Andrej Babiš vládnout?" v podobě pozvánek na 61 besed konaných na různých místech České republiky. Besedy byly spojeny s projekcí dokumentárního filmu Selský rozum a prodejem knihy Žlutý baron. Tato novinová inzerce naplňovala znaky volební kampaně. Dále zadal obchodní společnosti R, s.r.o. výlep 22 kusů plakátů s kampaní Žlutý baron. Inzerci ovšem v rozporu se zákonem o volbách do Parlamentu nedoplnil informací o zadavateli a zpracovateli.

Nejvyšší správní soud (navrhovatel) proto v řízení o kontrole norem navrhl zrušení § 16 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb. ["Fyzická nebo právnická osoba, která se hodlá účastnit volební kampaně bez vědomí kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta anebo nezávislého kandidáta, je povinna se před vstupem do volební kampaně registrovat jako registrovaná třetí osoba u Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen "Úřad") zřízeného podle zákona upravujícího sdružování v politických stranách a politických hnutích.") a § 16h odst. 1 písm. a) zákona o volbách do Parlamentu ("Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 16 odst. 2 se účastní volební kampaně bez předchozí registrace ve zvláštním registru Úřadu."). Podle navrhovatele je vedení volební kampaně jednou z forem výkonu svobody projevu zakotvené v čl. 17 odst. 1 Listiny. Povinnost registrace třetích osob pod hrozbou sankce pak představuje omezení tohoto práva.

Ústavní soud návrh na zrušení napadených ustanovení zákona o volbách do Parlamentu zamítl, protože argumentace navrhovatele neprokázala jejich nesoulad s ústavním pořádkem a je možné je vyložit souladně s ústavním pořádkem. 

Povinnost registrace "třetích" osob ve smyslu napadené úpravy podle Ústavního soudu nemá za účel zabránit vyjadřování názorů, ale sleduje legitimní cíl: zabránit obcházení limitů pro výdaje ve volební kampani a zachování neutrality veřejné moci ve volební soutěži. Zákon totiž mimo jiné zabraňuje, aby jeden kandidující subjekt, disponující neomezenými finančními možnostmi, ovládl prostřednictvím třetích subjektů prostor mediální, reklamní, ale i obecně prostor "pro život" svými propagačními a agitačními materiály či projevy zostouzejícími své politické konkurenty. Z rozhodovací praxe správních soudů je přitom již známo, že je často jednodušší přesvědčit voliče jednoduchými, bezobsažnými a zkratkovitými slogany, které jsou ale marketingově dobře zacílené a masivně šířené. Právě k masivnímu šíření a cílenosti kampaně je podle Ústavního soudu vždy nutné značné finanční zázemí.

Navrhovatel před Ústavním soudem argumentoval tím, že lze dosáhnout transparentnosti volební kampaně jinými, svobodu projevu méně omezujícími prostředky, než je napadená právní úprava. Jako příklad dostačujícího opatření uvedl povinnost uvádět na propagačních materiálech údaje o zadavateli a zpracovateli. Ústavní soud však s navrhovatelem nesouhlasil. Stávající (napadená) právní úprava vytváří předpoklady pro to, aby každý z dotčených účastníků volební soutěže mohl vědět, kdo je podporovatelem jaké osoby a kolik na tuto podporu vynaložil finančních prostředků. Jde přitom o neutrální regulaci svobody projevu, protože po registrující se "třetí" osobě se nevyžaduje dopředu uvést, pro koho (či proti komu) bude agitovat, a nikdo to ani nemůže kontrolovat.

Na rozdíl od obecné úpravy svobody projevu (čl. 17 Listiny) je ve volební kampani "předurčen" účel, obsah, čas a místo volební komunikace regulované systémem ústavně zaručených práv a svobod, které nelze vytrhávat z jejich kontextu. Mezi svobodou projevu a volební agitací je tak třeba respektovat rozdíly v jejich obsahu, právní povaze a účelu. Ve volební kampani nejde jen a pouze o svobodu vyjádření názoru, ale o získání voličů ve vymezené době, aby se k volbám dostavili a hlasovali pro určitý program ztělesněný volebními stranami a jejich kandidáty. Volební soutěž tak vyžaduje, aby bylo stanoveno, v jaké době se soutěží, kdo je soutěžícím (kandidujícím subjektem) a kdo se na soutěži podílí jejím ovlivňováním. Proto se musí obecná pravidla a principy právní úpravy svobody projevu jako takové (obecné limity svobody projevu) přizpůsobit účelu politické soutěže (zvláštní limity volebního projevu). Politická soutěž přitom není bez jasně stanovených pravidel a omezení v demokratickém právním státě myslitelná.

 NahoruČástka 65 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 15. května 2023

Zákon č. 126/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů

Novela liniového zákona mj. doplnila do své přílohy, která upravuje seznam staveb, u nichž vyvlastňovací úřad ve vyvlastňovacím řízení vydá na žádost vyvlastnitele mezitímní rozhodnutí (jsou-li splněny podmínky pro vyvlastnění s výjimkou určení výše náhrady za vyvlastnění), které se týká práva k pozemku nebo ke stavbě potřebné k uskutečnění stavby dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje a uvedené v příloze k liniovému zákonu, následující stavbu:

• horkovod z elektrárny Dukovany do Brna (Jaderná elektrárna Dukovany – hranice Jihomoravského kraje – Brno).

Účinnost od 1. července 2023

 NahoruČástka 66 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 17. května 2023

Sdělení Ministerstva vnitra č. 129/2023 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 16. září 2023 nové volby do Zastupitelstva obce Hodětín (okres Tábor), Pašinka (okres Kolín), Podmoky (okres Nymburk) a Velké Přítočno (okres Kladno).

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 22/2023 DO ČÁSTKY 49/2023

 NahoruČástka 22 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 16. února 2023

Nález Ústavního soudu ze dne 24. ledna 2023, sp. zn. Pl. ÚS 44/21, o návrhu Městského soudu v Praze na zrušení ustanovení § 18c odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů ve slovech "jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňují", za účasti Parlamentu jako účastníka řízení, jehož jménem jednají Poslanecká sněmovna a Senát, a vlády a Veřejného ochránce práv jako vedlejších účastníků řízení (publikovaný pod č. 38/2023 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že ustanovení § 18c odst. 1 ve slovech "jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňují, a" zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, se uplynutím dne 31. prosince 2023 zrušuje.

Z odůvodnění nálezu vyplývá, že Městský soud v Praze podal návrh k Ústavnímu soudu v rámci projednávání žaloby proti usnesení České advokátní komory (dále jen "ČAK"), kterým bylo zastaveno řízení o žádosti o určení advokáta k poskytnutí právní porady podle § 18a nebo právní služby podle § 18c zákona o advokacii. Žalobkyně požádala ČAK o ustanovení advokáta k podání ústavní stížnosti, protože advokáti, na které se obrátila, odmítli její zastoupení převzít. V žádosti uvedla, že nesplňuje podmínky pro poskytnutí bezplatné právní pomoci a náklady spojené s právním zastoupením si bude hradit sama. ČAK žádost posoudila jako zjevně nepřípustnou s odůvodněním, že žalobkyně požádala o určení advokáta k poskytnutí právní služby podle § 18c zákona o advokacii, avšak nikoliv bezplatně. Od 1. 7. 2018 byla ČAK oprávněna určovat advokáty podle uvedeného ustanovení pouze k poskytování bezplatných právních služeb, a to i za situace, že se žadateli nepodařilo najít advokáta, který by byl ochoten se věci ujmout. Městský soud v Praze při projednávání předmětné žaloby dospěl k závěru, že je ustanovení zákona o advokacii ve slovech "jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňují“, v rozporu s ústavním pořádkem.

Ústavní soud návrhu vyhověl a zrušil napadené ustanovení. Absentuje-li nejenom legitimní cíl právní úpravy spočívající ve změně způsobu určení advokátů v případech, které nejsou odůvodněny příjmovými či majetkovými poměry, ale i jakákoli zmínka o tom, že by takový cíl byl vůbec zamýšlen, není možné posoudit způsobilost a vhodnost napadené právní úpravy. Omezil-li zákonodárce právo žadatele obrátit se na ČAK s žádostí o určení advokáta k poskytnutí právní služby pouze na případy odůvodněné příjmovými či majetkovými poměry, porušil tím právo na přístup k soudu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny a právo na právní pomoc zaručené v čl. 37 odst. 2 Listiny. Protiústavnost napadeného ustanovení Ústavní soud neshledal v samotném rozšíření bezplatné právní pomoci na určité typy řízení, ale v tom, že současně z poskytnutí právní pomoci paušálně vylučuje žadatele, kteří jsou ochotni za právní služby zaplatit.

Právo na přístup k soudu je esenciální součástí práva na spravedlivý (řádný) proces, a tedy práva na soudní ochranu. Jeho nezbytným předpokladem je právě právo na právní pomoc. Omezení těchto základních práv pouze na nemajetné osoby je v rozporu jak s obsahem těchto ustanovení Listiny, tak i v jejich spojení s čl. 3 odst. 1 Listiny, podle kterých základní práva a svobody náleží všem osobám (včetně) bez rozdílu majetku.

Sdělení Ministerstva vnitra č. 39/2023 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 17. června 2023 nové volby do Zastupitelstva obce Líšina (okres Plzeň-jih), Víska (okres Havlíčkův Brod) a Žiželice (okres Louny).

 NahoruČástka 23 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 22. února 2023

Nález Ústavního soudu ze dne 17. ledna 2023, sp. zn. Pl. ÚS 25/21, o návrhu Městského soudu v Praze na zrušení § 73 odst. 7 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, za účasti Parlamentu, jehož jménem jednají Poslanecká sněmovna a Senát, jako účastníka řízení a vlády jako vedlejší účastnice řízení (publikovaný pod č. 40/2023 Sb.)

Ústavní soud návrh zamítl.

Z odůvodnění nálezu vyplývá, že Městský soud v Praze předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení § 73 odst. 7 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). Podle tohoto ustanovení "Statistický ústav poskytne na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím, pokud se jedná o údaje v Národním zdravotnickém informačním systému, pouze informace o struktuře dat.".

K předložení návrhu přistoupil Městský soud v Praze v řízení o žalobě fyzické osoby, která požádala podle zákona o svobodném přístupu k informacím Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (dále jen "ÚZIS") o přímé poskytnutí informací týkajících se statistického počtu úmrtí osob za roky 2014 – 2019 za každý rok zvlášť na jejich konkrétní, v žádosti blíže specifikované příčiny. ÚZIS ale žádost o poskytnutí požadovaných informací odmítl. Stejně tak žalobci nevyhovělo ani Ministerstvo zdravotnictví s tím, že § 73 odst. 7 zákona o zdravotních službách lze považovat za zvláštní důvod odmítnutí žádosti o informace "nad rámec" zákona o svobodném přístupu k informacím.

Ústavní soud zamítl návrh na zrušení předmětného ustanovení, které zakotvuje tzv. zákonnou výluku z informační povinnosti. Podstatou řízení před Ústavním soudem byl střet práva na informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím a zákazu poskytnout informace dle § 73 odst. 7 zákona o zdravotních službách, který se vztahuje na údaje vedené v Národním zdravotnickém informačním systému. Pro uplatňování práva na informace je klíčové, že informace se poskytují a každé případné omezení tohoto práva je nutné vykládat restriktivním (omezujícím) způsobem. Jakýkoliv zásah do svobody projevu a práva vyhledávat a šířit informace podle čl. 17 Listiny a čl. 10 odst. 1 Úmluvy musí být stanovený zákonem, sledovat legitimní cíl zakotvený v těchto ustanoveních a současně musí být nezbytný v demokratické společnosti, aby těchto cílů dosáhl. Svoboda projevu i svoboda přijímat informace totiž představuje jeden z nejdůležitějších základů demokratické společnosti. Je tím zajištěna účast občanské společnosti na věcech veřejných. Prostřednictvím poskytovaných informací může veřejnost kontrolovat fungování veřejné moci jako takové. Naopak odepřením poskytnutí informací, které jsou součástí veřejné sféry, by byla omezena základní svoboda jednotlivce utvořit si názor na otázku veřejného zájmu. 

K omezení práva na informace tak může dojít pouze v případech, kdy má takový postup zákonný podklad a je v demokratické společnosti nezbytný k ochraně jiných konkurujících práv či hodnot (například veřejný zájem, veřejná bezpečnost, práva a svobody jiných apod.). Povinné subjekty však při omezení práva na informace nemohou vycházet pouze ze znění zákona, který je formální podmínkou tohoto omezení – jako se stalo v případě žalobce. Naopak, vždy musí nejprve identifikovat konkurující veřejný zájem či jiné ústavně zaručené právo, které by mělo být zákonnou výlukou chráněno, a vzájemně je poměřovat (například provedením testu proporcionality). Omezení práva na informace (tedy jeho nezbytnost) musí vyplynout z tohoto poměřování. Zjednodušeně řečeno, žádným zákonem nelze vyloučit ochranu základních práv a svobod, zaručenou ústavním pořádkem, a v každém jednotlivém případě střetu ústavně zaručených práv musejí soudy a jiné orgány veřejné moci testem proporcionality porovnat dotčená v konfliktu stojící práva a zajistit, aby mezi nimi byla dodržena spravedlivá rovnováha.

Žalobce po ÚZIS neúspěšně požadoval statistický přehled počtu úmrtí osob za jednotlivá časová období na různé příčiny. Tyto otázky bezpochyby mohou být předmětem legitimního veřejného zájmu, a tím i součástí veřejné sféry. Podle Ústavního soudu si lze (i s ohledem na ustálenou judikaturou správních soudů) jen stěží představit rozumný důvod, proč by měly být požadované informace žadateli odepřeny. Naopak existuje nesporný veřejný zájem na jejich zveřejnění a povinnému subjektu (ÚZIS) by nemělo nic bránit požadované údaje poskytnout. 

 NahoruČástka 27 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 28. února 2023

Vyhláška č. 47/2023 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje

1. rozsah a způsob vedení evidence vybraných plastových výrobků uvedených na trh výrobcem a ohlašování údajů z této evidence,
2. minimální rozsah a způsob osvětové činnosti výrobce a její zaměření na konkrétní cílové skupiny konečných uživatelů,
3. rozsah údajů vedených a ohlašovaných výrobcem lovných zařízení o zpětně odebraném množství odpadu z lovných zařízení obsahujících plast v hmotnostních jednotkách,
4. formulář pro podání žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému,
5. rozsah a způsob vedení evidencí provozovatelem kolektivního systému,
6. obsah roční zprávy o vybraných plastových výrobcích provozovatele kolektivního systému,
7. minimální rozsah ověření údajů o množství vybraných plastových výrobků uvedených na trh a vykázaných výrobci provozovateli kolektivního systému.

Účinnost od 1. března 2023

 NahoruČástka 29 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 28. února 2023

Zákon č. 49/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Novela zákona o podpoře sportu ustavuje nové kolektivní orgány Národní sportovní agentury (dále jen "Agentura") – radu Agentury, coby kolektivní řídící orgán, a dozorčí komisi Agentury, coby kolektivní kontrolní orgán. V čele Agentury stojí rada Agentury složená z předsedy Agentury, místopředsedy Agentury a člena rady. Za Agenturu jedná navenek předseda Agentury. Novela dále například stanoví, že Agentura spolupracuje se sportovními organizacemi při respektování jejich autonomie. Agentura průběžně a pravidelně komunikuje se sportovními organizacemi, obcemi, kraji a jimi zřízenými právnickými osobami zastupujícími zájmy obcí a krajů, ministerstvy a jinými ústředními orgány státní správy, iniciativně zjišťuje a vyhodnocuje jejich zpětnou vazbu k problematice sportu, k činnosti Agentury a k optimalizaci činnosti Agentury; k tomu účelu je Agentura povinna vytvářet odpovídající mechanismy.

Novela pro nadbytečnost ruší dosavadní zákonnou povinnost (všech) obcí v České republice (bez ohledu na jejich velikost) zpracovávat plán rozvoje sportu v obci.

V oblasti finanční podpory sportu ze státního rozpočtu přináší novela zákona tři věcné úpravy:

• výslovně se stanovuje, že finanční podporu školního a vysokoškolského sportu ze státního rozpočtu neposkytuje Agentura (poskytuje ji Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy),

• u tzv. investičních dotačních titulů vyhlašovaných Agenturou a určených pro žadatele, kteří nejsou sportovní organizací (typicky pro žadatele z řad obcí), se (na základě podnětů z praxe municipalit) vypouští dosavadní zákonná podmínka desetileté udržitelnosti,

• v zájmu zvýšení transparentnosti poskytování finanční podpory sportu ze státního rozpočtu (a po některých konkrétních negativních zkušenostech z dosavadní praxe) se zpřísňuje dosavadní podmínka trestní bezúhonnosti žadatele o finanční podporu sportu ze státního rozpočtu (odsouzení pro trestný čin spáchaný v souvislosti s činností v oblasti sportu nebo pro trestný čin dotačního podvodu, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen) – nově se podmínka trestní bezúhonnosti bude vztahovat nejen na samotné žadatele o finanční podporu sportu ze státního rozpočtu, ale v případě žadatelů z řad právnických osob také na členy jejich statutárních orgánů.

Účinnost od 1. dubna 2023

 NahoruČástka 30 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 28. února 2023

Vyhláška č. 50/2023 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje

1. obsah a způsob zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik,
2. obsah základních a doplňkových opatření pro ochranu vod podle § 23a VODZ,
3. podrobnosti etap zpracování návrhů plánů podle písmene a),
4. způsob a formu zpracování předběžného vyhodnocení povodňových rizik,
5. způsob stanovení oblastí s významným povodňovým rizikem,
6. obsah a způsob zpracování map povodňového nebezpečí, map povodňových rizik a formy jejich zveřejnění a
7. způsob zpřístupnění přípravných prací, návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik pro aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti.

Účinnost od 1. března 2023

 NahoruČástka 40 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 15. března 2023

Zákon č. 67/2023 Sb., o některých opatřeních proti šíření teroristického obsahu online

Tento zákon v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie k ochraně před zneužíváním hostingových služeb k veřejnému šíření teroristického obsahu online upravuje působnost správních orgánů vykonávajících státní správu na tomto úseku, pravomoc soudů, práva a povinnosti při odstraňování teroristického obsahu online a související přestupky.

Zjistí-li útvar Policie České republiky, jehož úkolem je boj s terorismem (dále jen "policie"), že dochází ke zneužití hostingových služeb k veřejnému šíření teroristického obsahu online, může přikázat podle čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784 (dále jen "nařízení") odstranění teroristického obsahu nebo znemožnění přístupu k němu. Při posuzování, zda dochází k veřejnému šíření teroristického obsahu online, policie přihlédne zejména ke skutečnému účelu šíření obsahu. Vydání příkazu k odstranění teroristického obsahu nebo znemožnění přístupu k němu (dále jen "příkaz k odstranění") je prvním úkonem v řízení. Příkaz k odstranění se oznamuje pouze poskytovateli hostingové služby. Odvolání proti příkazu k odstranění nemá odkladný účinek.

Ministerstvo vnitra podle čl. 4 nařízení rozhoduje, zda příkaz k odstranění předaný Ministerstvu vnitra podle čl. 4 odst. 1 nařízení porušuje nařízení nebo Listinu základních práv Evropské unie.

Český telekomunikační úřad vykonává dohled nad prováděním zvláštních opatření podle čl. 5 nařízení. V rámci výkonu dohledu může Český telekomunikační úřad provádět kontrolu podle kontrolního řádu.

Rozhoduje-li soud o žalobě proti příkazu k odstranění nebo proti rozhodnutí o povinnosti přijmout zvláštní opatření, které vedly k odstranění teroristického obsahu nebo ke znemožnění přístupu k němu, může podle čl. 6 odst. 2 nařízení prodloužit dobu zachování teroristického obsahu a souvisejících údajů. Vede-li Český telekomunikační úřad řízení o zvláštním opatření, které vedlo k odstranění teroristického obsahu nebo ke znemožnění přístupu k němu, může podle čl. 6 odst. 2 nařízení prodloužit dobu zachování teroristického obsahu a souvisejících údajů.

Účinnost od 30. března 2023

Sdělení Ministerstva vnitra č. 68/2023 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 17. června 2023 nové volby do Zastupitelstva obce Domašín (okres Chomutov).

 NahoruČástka 47 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. března 2023

Vyhláška č. 85/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023

Novela vyhlášky zvýšila částku výše průměrné ceny pohonné hmoty za 1 kilowatthodinu elektřiny z dosavadních 6 Kč na částku 8,20 Kč.

Účinnost od 1. dubna 2023

 NahoruČástka 49 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 5. dubna 2023

Nález Ústavního soudu ze dne 21. února 2023, sp. zn. Pl. ÚS 17/22, o návrhu skupiny senátorů na zrušení věty třetí § 304c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 38/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Parlamentu České republiky, jehož jménem jednají Poslanecká sněmovna a Senát, jako účastníka řízení (publikovaný pod č. 90/2023 Sb.)

Ústavní soud návrh zamítl.

Z odůvodnění nálezu vyplývá, že skupina 17 senátorů se v řízení o zrušení zákonů domáhala zrušení věty třetí § 304c odst. 1 OSŘ ("Peněžní ústav nemá právo na úplatu za zřízení a vedení chráněného účtu."). Stát zákonem stanovil smluvní přímus (tj. povinnost smlouvu uzavřít) peněžnímu ústavu, který je soukromoprávním subjektem a podnikatelem. Podle navrhovatelky napadené ustanovení zejména zvýhodňuje třetí osoby – povinné, tj. dlužníky v exekuci či v řízení o výkonu rozhodnutí. Tím fakticky upřednostňuje nevyslovený veřejný zájem na ochranu těchto osob na úkor subjektů podnikajících v oblasti peněžnictví a bankovnictví. Zvýhodňuje rovněž povinné oproti dalším subjektům, jimž vedou peněžní ústavy nechráněné účty za úplatu. V tíživé sociální situaci se kromě dlužníka mohou ocitnout i další osoby, např. starobní důchodci s minimálními důchody, osoby evidované na Úřadu práce České republiky jako uchazeči o zaměstnání apod. Spočíval-li by veřejný zájem v pomoci sociálně slabším a potřebným, pak napadené ustanovení zvýhodňuje jen vybrané skupiny osob. 

Ústavní soud ve svém zamítavém nálezu konstatoval, že povinnost peněžních ústavů k bezplatnému zřízení a vedení chráněného účtu podle napadeného ustanovení § 304c odst. 1 OSŘ věty třetí není protiústavním omezením práva podnikat zaručeného v čl. 26 odst. 1 Listiny či překročením mezí plynoucích z čl. 4 odst. 4 a čl. 26 odst. 2 Listiny. 

Cílem napadeného ustanovení je zjevně ochrana povinných před nepřiměřeně vysokým zpoplatněním zřízení a vedení chráněného účtu peněžními ústavy, a v konečném důsledku zmírnění majetkové zátěže povinných spojené s nuceným výkonem rozhodnutí. Napadené ustanovení nezasahuje do samotného jádra práva podnikat, sleduje legitimní cíl a k dosažení tohoto cíle zvolila rozumné, a nikoliv svévolné prostředky. Ustanovení tedy obstálo v tzv. testu rozumnosti, který Ústavní soud provedl. 

Povinnost státu omezovat podnikání v zájmu ochrany práv a svobod jiných a s tím související prostor zákonodárce pro zákonné omezení výkonu podnikatelské činnosti ve smyslu čl. 26 odst. 2 Listiny je navíc v oblasti poskytování peněžních služeb – a stejně tak i v rámci celého finančního trhu – již z povahy věci širší než v jiných, méně regulovaných podnikatelských odvětvích.

Ústavní soud rovněž poznamenal, že jím vyslovené závěry neznamenají, že by potvrzoval zákonodárcem zvolené řešení vtělené do napadeného ustanovení jako jediné možné (nebo dokonce nejlepší). Zásah Ústavního soudu do zákonodárné činnosti je však namístě pouze tehdy, jestliže v ní shledá prvky protiústavnosti. Ty však v napadeném ustanovení neshledal, proto návrh zamítl.

Nález Ústavního soudu ze dne 14. března 2023, sp. zn. Pl. ÚS 1/23, o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení čl. 3 odst. 1 písm. a) obecně závazné vyhlášky města Loket o stanovení doby nočního klidu a regulaci hlučných činností, vyhlášené pod č. 2/2022, za účasti města Loket, jako účastníka řízení (publikovaný pod č. 91/2023 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že výše uvedené ustanovení obecně závazné vyhlášky města Loket se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Z odůvodnění nálezu vyplývá, že napadenou obecně závaznou vyhláškou město mj. stanovilo, že se v době konání akcí Loketského kulturního léta v období od 1. května do 30. září každého roku posouvá počátek doby nočního klidu na 23.00 hodin. Podle navrhovatele tím došlo ke zneužití samostatné působnosti města, neboť zákon o některých přestupcích obcím umožňuje stanovit pouze výjimky z obecně stanovené doby nočního klidu, které musejí být vymezeny natolik určitě, aby lidé žijící v obci mohli počet a rozložení potenciálně probdělých nocí v roce předpokládat, tj. buď konkrétním datem, datovatelným obdobím či událostí, jejíž datum je pro osoby žijící v obci předvídatelné. Napadené ustanovení obecně závazné vyhlášky však žádný konkrétní výjimečný případ nevymezuje, zkrácení nočního klidu navíc vychází takřka na každý den po dobu několika měsíců.

Město Loket naopak uvedlo, že považuje podmínku předvídatelnosti a určitosti za splněnou, neboť podle čl. 3 odst. 5 napadené obecně závazné vyhlášky přesný termín a doba trvání akcí budou zveřejněny na webových stránkách města nejméně 10 dní před jejich zahájením. Přijatá právní úprava je reakcí na podněty občanů a kompromisním řešením vyvažujícím řadu protichůdných zájmů. Město Loket patří mezi nejnavštěvovanější místa v České republice, základem ekonomiky a rozvoje ve městě je tak turistický ruch, jemuž zásadně přispívá i konání předmětných kulturních akcí, které se konají v podstatě každý víkend. U hudebních představení jde o akce trvající dvě až tři hodiny a začínající kvůli atmosféře obvykle večer, nikdy tak neskončí před uplynutím 22. hodiny. Loketské kulturní léto je pravidelně konáno ve dnech předcházejících dni pracovního klidu a napadená obecně závazná vyhláška výslovně stanoví, že zkrácení nočního klidu neplatí pro neděli. Úpravu nočního klidu tak město považovalo za racionální a přiměřenou.

Ústavní soud shledal návrh důvodným a obecně závaznou vyhlášku v napadené části zrušil. Již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/16 Ústavní soud vyslovil, že obec vykročí mimo věcnou působnost vymezenou zákonem, stanoví-li kratší vymezení doby nočního klidu po větší část roku, a tak fakticky nahradí zákonnou úpravu. Výjimečné případy, kdy se doba nočního klidu stanoví jako kratší, je navíc třeba vymezit konkrétním datem, datovatelným obdobím či událostí, jejíž datum je vzhledem k místním tradicím předvídatelné. Období pěti měsíců v rámci jednoho roku podle Ústavního soudu za výjimku považovat nelze. Na tom nic nemění, že ke zkrácení nočního klidu mělo dojít jen v době konání akcí uvedených na internetových stránkách, neboť v souladu se zákonem musí být výjimka stanovena přímo obecně závaznou vyhláškou. Požadavek určitosti a výjimečnosti zkrácení doby nočního klidu tedy musí splňovat již samotná obecně závazná vyhláška.

Požadavek výjimečnosti případů zkrácení doby nočního klidu přitom platí pro každou obec. Jakkoli tedy mohou místní poměry být relevantní při rozhodování, zda výjimku z doby nočního klidu stanovit a v jakém rozsahu, bez ohledu na tyto konkrétní okolnosti musí jít jen o výjimku. 

Ústavní soud uzavřel, že napadené ustanovení obecně závazné vyhlášky o stanovení doby nočního klidu a regulaci hlučných činností překročilo meze zákonného zmocnění podle § 5 odst. 7 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 184/2022 DO ČÁSTKY 17/2023

 NahoruČástka 184 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 16. prosince 2022

Vyhláška č. 410/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 553/2020 Sb., o seznamu obecních úřadů a úřadů městských částí nebo městských obvodů, které jsou kontaktními místy veřejné správy, ve znění vyhlášky č. 503/2021 Sb.

Tato novela vyhlášky doplnila do seznamu obecních úřadů a úřadů městských částí nebo městských obvodů, které jsou kontaktními místy veřejné správy, následující obecní úřady:

• v Jihočeském kraji obecní úřady obcí Hlavatce, Staré Hodějovice, Vráto a Člunek,

• v Libereckém kraji Obecní úřad Rynoltice,

• v Pardubickém kraji obecní úřady obcí Živanice a Mokošín,

• v Kraji Vysočina obecní úřady obcí Zhoř a Horní Smrčné,

• ve Zlínském kraji Obecní úřad Mysločovice.

Účinnost od 1. ledna 2023

 NahoruČástka 186 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 16. prosince 2022

Nařízení vlády č. 415/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů

Tato novela nařízení vlády zvyšuje pevné částky odměn poskytovaných za výkon funkce uvolněným členům zastupitelstev územních samosprávných celků a rovněž zvyšuje maximální možnou výši měsíčních odměn poskytovaných za výkon funkce neuvolněným členům zastupitelstev územních samosprávných celků, a to jednotně o 10 %.

Účinnost od 1. ledna 2023

 NahoruČástka 197 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. prosince 2022

Nařízení vlády č. 436/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima

Toto nařízení vlády stanoví, že částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 4 860 Kč.

Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 4 470 Kč.

Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně

• 4 040 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem,

• 3 490 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku,

• 3 050 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku,

• 2 480 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku.

Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 3 130 Kč.

Účinnost od 1. ledna 2023

 NahoruČástka 201 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. prosince 2022

Sdělení Ministerstva vnitra č. 448/2022 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 25. března 2023 nové volby do Zastupitelstva obce Borovany (okres Písek), Lhánice (okres Třebíč), Radimovice (okres Liberec) a Soběšín (okres Kutná Hora).

 NahoruČástka 202 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 28. prosince 2022

Zákon č. 449/2022 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2023

Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2023 (dále jen "státní rozpočet") se stanoví částkou 1 927 954 141 348 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 2 222 954 141 348 Kč. Schodek státního rozpočtu ve výši 295 000 000 000 Kč a zvýšení stavu na účtech státních finančních aktiv o 1 448 870 760 Kč budou pokryty změnou stavu státního dluhu o 296 448 870 760 Kč. Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 898 681 000 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu. Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcí, s výjimkou hlavního města Prahy, v úhrnech po jednotlivých krajích, a to příspěvky v celkové výši 10 783 120 200 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvek v celkové výši 1 320 632 800 Kč, je obsažen v příloze č. 7 k tomuto zákonu. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím, s výjimkou hlavního města Prahy, je uveden v příloze č. 8 k tomuto zákonu.

Účinnost od 1. ledna 2023

 NahoruČástka 205 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 28. prosince 2022

Zákon č. 457/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů například stanoví, že žádost o zřízení datové schránky fyzické osoby musí obsahovat úředně ověřený podpis fyzické osoby. Úředně ověřený podpis žádosti se nevyžaduje například

• je-li žádost podepsána před zaměstnancem státu zařazeným v Ministerstvu vnitra nebo zaměstnancem zařazeným v kontaktním místu veřejné správy,

• je-li žádost podána fyzickou osobou, pro niž má být datová schránka fyzické osoby zřízena, s využitím ověření její identity způsobem, kterým se lze přihlásit do datové schránky, do níž má přístup jako oprávněná osoba, a údajů vedených o fyzické osobě v základním registru obyvatel.

Žádosti a oznámení podle tohoto zákona lze podat rovněž prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy.

Účinnost od 1. ledna 2023 (s výjimkou)

 NahoruČástka 211 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. prosince 2022

Zákon č. 471/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona o právu na digitální služby například stanoví, že se zřizuje Digitální a informační agentura (dále jen "Agentura") se sídlem v Praze. Agentura je ústředním správním úřadem pro elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru a pro informační systémy veřejné správy.

Agentura

• plní koordinační úlohu v oblasti digitálních služeb a digitálních úkonů podle tohoto zákona,

• plní koordinační úlohu pro informační technologie,

• plní koordinační úlohu v oblasti evidence a sdílení dat,

• zajišťuje systém podpory centrálních způsobů komunikace veřejné správy,

• zajišťuje odborný rozvoj, školení, sdílení znalostí, osvětu a vzdělávání v oblasti své působnosti,

• provozuje kompetenční centra.

V čele Agentury je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh člena vlády stojícího v čele Rady vlády pro informační společnost. Ředitel se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě. Ředitel Agentury je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci zařazenému k výkonu státní služby v Agentuře příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.

Související novela zákona o informačních systémech veřejné správy například stanoví, že vláda zřizuje jako svůj poradní orgán Radu vlády pro informační společnost. V jejím čele stojí člen vlády.

Rada vlády pro informační společnost

• zpracovává návrhy strategických dokumentů v oblasti informačních systémů veřejné správy, a to i z hlediska bezpečnosti těchto systémů, a předkládá tyto dokumenty vládě, sleduje a analyzuje informační potřeby veřejné správy a stav informačních systémů veřejné správy,

• připravuje nebo koordinuje přípravu záměrů pro vytváření nebo rozvoj informačních systémů veřejné správy spravovaných státními orgány nebo státními právnickými osobami anebo informačních systémů veřejné správy spravovaných orgány územních samosprávných celků, které slouží k výkonu přenesené působnosti, vyvolané společnou potřebou více správců informačních systémů veřejné správy nebo potřebou spolupráce a koordinace na mezinárodní úrovni a

• předkládá vládě k rozhodnutí programy obsahující pořízení nebo architektonické změny určených informačních systémů, investiční záměry akcí pořízení nebo architektonických změn určených informačních systémů a projekty určených informačních systémů nebo jejich architektonických změn v případě nesouhlasného vyjádření Agentury, nesouhlasí-li orgán veřejné správy s tímto vyjádřením.

Související novela zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce například stanoví, že se zřizuje a vzniká Správa státních služeb vytvářejících důvěru (dále jen "Správa") jako státní příspěvková organizace. Sídlem Správy je Praha. Zřizovatelskou funkci vůči Správě vykonává Agentura. Statutárním orgánem Správy je ředitel. Ředitele Správy jmenuje a odvolává člen vlády pověřený řízením Rady vlády pro informační společnost po dohodě s ministrem vnitra. Předmětem činnosti Správy je poskytování služeb vytvářejících důvěru pro potřeby České republiky. Bližší podmínky činnosti Správy, včetně podmínek, za jakých Správa poskytuje služby vytvářející důvěru, upravuje statut, který schvaluje člen vlády pověřený řízením Rady vlády pro informační společnost po dohodě s ministrem vnitra.

Účinnost od 1. dubna 2023 (s výjimkami)

 NahoruČástka 1 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 2. ledna 2023

Zákon č. 1/2023 Sb., o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním uplatňovaných v mezinárodních vztazích (sankční zákon)

Tento zákon stanoví s ohledem na zájem České republiky na zachování a obnově mezinárodního míru a bezpečnosti, boji proti terorismu, dodržování mezinárodního práva, ochraně lidských práv a svobod a podpoře demokracie a právního státu

• postup předkládání návrhů na zařazení subjektů, vůči nimž by se měla uplatňovat omezující opatření, na sankční seznam podle příslušného předpisu Evropské unie,

• postup pro zápis subjektů na vnitrostátní sankční seznam,

• pravidla přijímání vnitrostátních omezujících opatření vůči některým subjektům za jednání postižitelné podle příslušného předpisu Evropské unie.

Účinnost od 3. ledna 2023

 NahoruČástka 3 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 11. ledna 2023

Sdělení Ústavního soudu č. 4/2023 Sb. ze dne 29. listopadu 2022, sp. zn. Pl. ÚS-st. 57/22, na návrh II. senátu Ústavního soudu podle § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve věci jeho právního názoru pro řízení vedené pod sp. zn. II. ÚS 1877/22, který se odchyluje od právního názoru IV. senátu Ústavního soudu vysloveného v nálezu ze dne 18. října 2022 sp. zn. IV. ÚS 579/22

Právní věty výše uvedeného sdělení Ústavního soudu:

1. Nález Ústavního soudu ze dne 11. února 2020 sp. zn. Pl. ÚS 38/17, vyhlášený pod č. 149/2020 Sb., kterým byl zrušen § 14b odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění účinném od 30. června 2018, (dále jen "zákon o střetu zájmů") a jehož vykonatelnost byla podle čl. 89 odst. 1 Ústavy České republiky a § 70 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., stanovena uplynutím dne 31. prosince 2020, neměl za následek nezákonnost postupu Ministerstva spravedlnosti, které jako správce registru oznámení v období od vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů do dne jeho vykonatelnosti dále umožňovalo podle § 13 odst. 3 vět první a druhé zákona o střetu zájmů každému bezplatně nahlížet do registru oznámení prostřednictvím veřejné datové sítě bez předchozí žádosti v rozsahu stanoveném uvedeným zrušeným ustanovením.
2. Samotné umožnění nahlížení do oznámení veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů v období do 31. prosince 2020 způsobem podle § 13 odst. 3 vět první a druhé zákona o střetu zájmů, tedy bezplatně prostřednictvím veřejné datové sítě bez předchozí žádosti v rozsahu stanoveném v § 14b odst. 1 písm. a) až c) zákona o střetu zájmů, nezakládá právo těchto veřejných funkcionářů vůči státu na náhradu nemateriální újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 160/2006 Sb.

 NahoruČástka 11 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 26. ledna 2023

Sdělení Ministerstva vnitra č. 22/2023 Sb., o vyhlášení dodatečných voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 17. června 2023 dodatečné volby do Zastupitelstva obce Brodec (okres Louny).

Sdělení Ministerstva vnitra č. 23/2023 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 17. června 2023 nové volby do Zastupitelstva obce Bynovec (okres Děčín), Kadlín (okres Mělník), Mnichov (okres Domažlice) a Plchov (okres Kladno).

 NahoruČástka 17 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 3. února 2023

Nařízení vlády č. 29/2023 Sb., o vzorovém poučení o právu na odstoupení od smluv uzavřených distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory a vzorovém formuláři pro odstoupení od těchto smluv

Vzorové poučení o právu na odstoupení od smlouvy uzavřené distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory a vzorový formulář pro odstoupení od těchto smluv jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení.

Účinnost od 18. února 2023

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 164/2022 DO ČÁSTKY 181/2022

 NahoruČástka 164 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. listopadu 2022

Zákon č. 360/2022 Sb., o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících

Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie a upravuje minimální podíl nízkoemisních vozidel při zadávání veřejných zakázek podle zákona o zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb podle zákona o veřejných službách v přepravě cestujících.

Nízkoemisním vozidlem se pro účely tohoto zákona rozumí

• do 31. prosince 2025 silniční vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1 (pozn.: popis kategorií silničních a zvláštních vozidel, jejich další členění a rozdělení vozidel do kategorií je uveden v příloze č. 2 vyhlášky č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích), které nepřesahuje emisní limit CO2 ve výši 50 g/km a 80 % emisních limitů pro látky znečišťující ovzduší v reálném provozu podle přílohy I přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel,

• od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2030 silniční vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1, jehož provoz nemá žádné emise CO2,

• silniční vozidlo kategorie N2 nebo N3 nebo silniční vozidlo třídy I kategorie M3 anebo třídy A kategorie M3 využívající alternativní palivo podle § 2 písm. b) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách s výjimkou paliva s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy vyráběného ze surovin, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku v souladu s integrovaným vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího správu energetické unie schváleným podle zákona o podporovaných zdrojích energie; jde-li o vozidlo využívající tekuté biopalivo nebo syntetické či parafinické palivo, nesmí být smícháno s konvenčním fosilním palivem, nebo

• vozidlo určené k provozu na dráze trolejbusové.

Zadavatel a objednatel podle zákona o veřejných službách v přepravě cestujících jsou povinni dodržet minimální podíly nízkoemisních vozidel (např. pro silniční vozidla kategorie M1, M2 a N1 činí podíl 29,7 %). Dozor nad dodržováním tohoto zákona vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který také projednává přestupky podle tohoto zákona.

Účinnost od 1. prosince 2022

 NahoruČástka 165 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. listopadu 2022

Zákon č. 362/2022 Sb., o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie a o změně některých souvisejících zákonů

Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie další podmínky pro vstup a dovoz kulturních statků na celní území Evropské unie pro účely jejich zachování a postup při vracení kulturních statků, které opustily území země, v níž byly vytvořeny nebo objeveny, v rozporu s právními předpisy této země.

Pro účely tohoto zákona se rozumí

• kulturním statkem předmět, který je významný pro archeologii, prehistorii, historii, literaturu, umění nebo vědu a je uveden v části A přílohy k přímo použitelnému předpisu Evropské unie o vstupu a dovozu kulturních statků,

• zemí původu stát, na jehož území byl kulturní statek vytvořen nebo objeven a jehož území není součástí celního území Evropské unie,

• odbornou organizací státní příspěvková organizace uvedená v příloze k tomuto zákonu (tj. Národní muzeum, Národní galerie v Praze, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Národní technické muzeum, Národní knihovna České republiky, Národní památkový ústav, Moravské zemské muzeum, Slezské zemské muzeum).

Ministerstvo kultury je příslušným orgánem, který vykonává působnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o vstupu a dovozu kulturních statků a podle tohoto zákona. Celní úřad vykonává působnost celního orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o vstupu a dovozu kulturních statků.

Účinnost od 15. prosince 2022

 NahoruČástka 167 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 2. prosince 2022

Zákon č. 366/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Novela zákona o daních z příjmů například stanoví, že od daně z příjmů fyzických osob (obdobně i od daně z příjmů právnických osob) se osvobozuje bezúplatný příjem z nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obce nebo od poplatníka, jehož je obec členem nebo zřizovatelem, pokud

1. na výstavbu této nemovité věci byla v období od roku 1995 do roku 2007 získána dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury nebo ze Státního fondu rozvoje bydlení podle nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění pozdějších předpisů, a

2. převod této nemovité věci na jinou osobu byl po stanovenou dobu zakázán podmínkami poskytnutí dotace podle bodu 1 a jedná se o první převod po uplynutí této doby s tím, že tento převod slouží k tomu, aby tato nemovitá věc byla ve vlastnictví fyzické osoby.

Účinnost od 1. ledna 2023 (s výjimkami)

 NahoruČástka 168 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 2. prosince 2022

Vyhláška č. 371/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Novela matriční vyhlášky přesouvá (s ohledem na novelu vyhlášky č. 346/2020 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s rozšířenou působností, území obvodů hlavního města Prahy a příslušnosti některých obcí do jiného okresu) matriční úřad Přemyslovice (Olomoucký kraj) ze správního obvodu obce s rozšířenou působností Prostějov do správního obvodu obce s rozšířenou působností Konice. Obec Zavlekov (Plzeňský kraj) přestala vykonávat působnost matričního úřadu (obec o to požádala z důvodu zjevné ekonomické neúnosností udržování matriční působnosti v malé obci s velmi nízkým počtem matričních úkonů – v posledních třech letech se jednalo průměrně o pouhých pět matričních úkonů ročně), a proto byla přesunuta do správního obvodu matričního úřadu Plánice.

Účinnost od 1. ledna 2023

 NahoruČástka 170 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 7. prosince 2022

Zákon č. 374/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona o ochraně spotřebitele například stanoví, že spotřebitel, jehož právo bylo nekalou obchodní praktikou dotčeno, může vedle nároků plynoucích z občanského zákoníku odstoupit od smlouvy ve lhůtě 90 dnů ode dne uzavření smlouvy, nebo požadovat přiměřené snížení ceny v rozsahu odpovídajícím povaze a závažnosti nekalé obchodní praktiky.

Prodávající je povinen řádně informovat spotřebitele o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou. Je-li to potřebné s ohledem na povahu prodávaného výrobku nebo poskytované služby a způsob a dobu jejich užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v písemném návodu a aby byly srozumitelné. Prodávající poskytne spotřebiteli návod na trvalém nosiči dat. Návod v listinné podobě poskytne prodávající spotřebiteli, pokud o to spotřebitel požádá a není-li to s ohledem na okolnosti nebo způsob uzavření smlouvy, vlastnosti prodávaného výrobku nebo charakter poskytované služby nepřiměřené.

Informace o slevě z ceny výrobku obsahuje informaci o nejnižší ceně výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával

• v době 30 dnů před poskytnutím slevy,

• od okamžiku, kdy začal výrobek nabízet a prodávat, do okamžiku poskytnutí slevy, pokud je výrobek v prodeji dobu kratší než 30 dnů, nebo

• v době 30 dnů před prvním poskytnutím slevy, zvyšuje-li prodávající slevu z ceny postupně.

Novela občanského zákoníku například stanoví, že pokud kontaktuje podnikatel spotřebitele ústně prostřednictvím telefonu nebo obdobného zařízení, sdělí podnikatel spotřebiteli na začátku každého hovoru obchodní účel hovoru a údaje o své totožnosti, a pokud telefonuje v zastoupení jiné osoby, rovněž údaje o její totožnosti. Nabídku učiněnou během hovoru podnikatel potvrdí spotřebiteli bez zbytečného odkladu v textové podobě. Spotřebitel je nabídkou vázán až poté, co projeví svůj souhlas elektronicky nebo podpisem potvrzení nabídky na listině. Kontaktuje-li podnikatel spotřebitele, může při komunikaci se spotřebitelem použít automatický telekomunikační systém nebo faxový přístroj jen s předchozím souhlasem spotřebitele; jiný prostředek komunikace na dálku umožňující individuální obchodní sdělení může použít jen v případě, že spotřebitel jeho použití neodmítl. Tímto postupem spotřebiteli nesmí vzniknout náklady.

Účinnost od 6. ledna 2023

 NahoruČástka 174 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 9. prosince 2022

Zákon č. 382/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona o zemědělství například stanoví, že zemědělský podnikatel je povinen na žádost obecního úřadu obce s rozšířenou působností prokázat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má na území České republiky sídlo a zahraniční osoba odštěpný závod. Zemědělský podnikatel nemusí prokazovat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má v České republice umístěno sídlo, má-li sídlo totožné se svým bydlištěm, s výjimkou případů, že bydliště je na adrese sídla ohlašovny, zvláštní matriky nebo na adrese sídla správního orgánu, který úředně zrušil údaj o místu hlášeného pobytu na území České republiky. Vyřazení zemědělského podnikatele z evidence na jeho žádost obecní úřad obce s rozšířenou působností provede ke dni, který mu zemědělský podnikatel v žádosti oznámil, nejdříve však ke dni doručení žádosti. Není-li datum vyřazení zemědělského podnikatele z evidence v žádosti uvedeno, je zemědělský podnikatel z evidence vyřazen ke dni nabytí právní moci rozhodnutí obecního úřadu s rozšířenou působností.

Účinnost od 1. ledna 2023 (s výjimkou)

 NahoruČástka 175 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 9. prosince 2022

Zákon č. 384/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona o státní službě například stanoví, že dosavadní náměstci pro řízení sekce budou označováni jako vrchní ředitelé sekce a dosavadní náměstek ministra vnitra pro státní službu bude nově označován jako nejvyšší státní tajemník. Novela dále mění pravidla výběrového řízení a rozšiřuje okruh osob, které se mohou přihlásit na příslušné služební místo.

Nejvyšší státní tajemník, státní tajemník, vrchní ředitel sekce, vedoucí služebního úřadu, který je ústředním správním úřadem, zástupce vedoucího služebního úřadu, který je ústředním správním úřadem, má právo na bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou a dále bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti ve služební i mimoslužební době.

Účinnost od 1. ledna 2023

 NahoruČástka 177 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 9. prosince 2022

Vyhláška č. 389/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 345/2020 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, a vyhláška č. 346/2020 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s rozšířenou působností, území obvodů hlavního města Prahy a příslušnosti některých obcí do jiného okresu

Na základě novel výše uvedených vyhlášek obec Přemyslovice přechází ze správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem (a obce s rozšířenou působností) Prostějov do správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem (a obce s rozšířenou působností) Konice (okresní příslušnost obce Přemyslovice do okresu Prostějov se však nemění, neboť ten je vymezen správními obvody obcí s rozšířenou působností Konice a Prostějov). Podle přechodných ustanovení platí, že správní řízení vedená Magistrátem města Prostějov jako místně příslušným pověřeným obecním úřadem (nebo obecním úřadem obce s rozšířenou působností) pro území obce Přemyslovice, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, dokončí Magistrát města Prostějov.

Účinnost od 1. ledna 2023

 NahoruČástka 178 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 9. prosince 2022

Sdělení Ministerstva vnitra č. 394/2022 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 25. března 2023 nové volby do Zastupitelstva obce Bohdaneč (okres Kutná Hora), Charvatce (okres Mladá Boleslav), Kamenná Horka (okres Svitavy), Křenovice (okres Písek), Matějov (okres Žďár nad Sázavou), Nový Kostel (okres Cheb), Přestavlky (okres Přerov) a Sklené nad Oslavou (okres Žďár nad Sázavou).

 NahoruČástka 180 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. prosince 2022

Nařízení vlády č. 400/2022 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky

Za národní kulturní památky se prohlašují tyto kulturní památky:

1. v Plzeňském kraji Klášter augustiniánů v Pivoni,
2. v Ústeckém kraji

   • Zámek Jezeří s arboretem,

   • Klášter augustiniánů v Roudnici nad Labem,

3. v Jihomoravském kraji

   • Hrad Veveří,

   • Klášter augustiniánů s chrámem Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně,

   • Zámek Moravský Krumlov,

   • Zámek Rosice,

4. v Olomouckém kraji Zámek Plumlov.

Rozsah zastavěných ploch, tvar terénu, popřípadě výšková úroveň a skladba zástavby se nesmějí měnit, pokud by tím došlo k poškození kulturní hodnoty národní kulturní památky.

Účinnost od 1. července 2023

 NahoruČástka 181 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. prosince 2022

Vyhláška č. 403/2022 Sb., o zveřejňování soudních rozhodnutí

Tato vyhláška upravuje kategorie zveřejňovaných pravomocných rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů, rozsah, ve kterém jsou tato rozhodnutí zveřejňována, a postup při jejich zveřejňování. Nezveřejňují se platební rozkazy, elektronické platební rozkazy, evropské platební rozkazy, směnečné a šekové platební rozkazy, rozhodnutí neobsahující v souladu s příslušnými procesními předpisy odůvodnění s výjimkou trestních příkazů, rozsudky pro uznání, rozsudky pro zmeškání, rozhodnutí o schválení smíru, rozhodnutí ve věcech rozvodu manželství bez zjišťování příčin rozvratu a rozhodnutí podle § 157 odst. 4 OSŘ (tj. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci).

Pravomocná rozhodnutí soudů se zveřejňují v plném rozsahu vyjma údajů, které podléhají pseudonymizaci. Pseudonymizaci je třeba provést tak, aby z textu zveřejňovaného rozhodnutí nebylo možné identifikovat konkrétní fyzickou nebo právnickou osobu a orgán veřejné moci. Pseudonymizace se provádí prostřednictvím k tomu určeného informačního systému, který automaticky navrhne k nahrazení obecným pojmem výchozí údaje podléhající pseudonymizaci.

Předseda soudu v rozvrhu práce určí osobu, popřípadě osoby odpovědné za provádění pseudonymizace rozhodnutí a jejich vkládání do Databáze rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů.

Účinnost od 1. ledna 2023 (s výjimkou)

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 147/2022 DO ČÁSTKY 159/2022

 NahoruČástka 147 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. října 2022

Nález Ústavního soudu ze dne 13. září 2022, sp. zn. Pl. ÚS 7/22, ve věci návrhu skupiny poslanců na zrušení § 2 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. písm. b) a c), písm. d) ve slovech "sportoviště ve vnitřním prostoru stavby, venkovního sportoviště,", písm. e) a f), písm. k) ve slovech "nebo stanovení podmínek", písm. m) až v), § 8a, § 10 odst. 1 ve slovech "nebo podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku", § 10 odst. 2 písm. f), § 10 odst. 3 a § 11 odst. 3 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 4/2022 Sb., a zákona č. 39/2022 Sb., za účasti Parlamentu České republiky, jehož jménem jednají Poslanecká sněmovna a Senát, jako účastníka řízení, a vlády, jako vedlejší účastnice řízení (publikovaný pod č. 317/2022 Sb.)

Ústavní soud výše uvedený návrh zamítl. Právní věty nálezu:

I. Předvídá-li § 8a zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, způsob doručování s nižším stupněm jistoty, že se sdělení o stanovení povinnosti podrobit se izolaci nebo karanténnímu opatření dostane adresátovi a stane se tak pro něj závazným, pak, není-li stanovena povinnost k aktivnímu využívání některého z předpokládaných prostředků komunikace a současně tzv. fikce doručení, může jít případná nejistota o tom, zda bylo doručeno, pouze k tíži orgánů veřejné moci; jiný výklad by byl v rozporu s požadavkem právní jistoty podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky.

II. Omezení podnikatelské nebo jiné hospodářské činnosti v předem nestanoveném rozsahu, podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 94/2021 St., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, obstojí v testu proporcionality zásahu do podstaty a smyslu svobody podnikání zaručené podle čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť ochranu života podle čl. 6 a zdraví podle čl. 31 Listiny základních práv a svobod je třeba považovat za ospravedlňující důvod a legitimní cíl.

 NahoruČástka 151 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 3. listopadu 2022

Nález Ústavního soudu ze dne 11. října 2022, sp. zn. Pl. ÚS 27/21, ve věci návrhu Ministerstva vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Přišimasy č. 1/2019 ze dne 4. 12. 2019, o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu kanalizace (publikovaný pod č. 326/2022 Sb.)

Ústavní soud výše uvedenou obecně závaznou vyhlášku obce Přišimasy zrušil dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Ministerstvo vnitra navrhlo zrušení předmětné obecně závazné vyhlášky pro její rozpor s § 35 odst. 3 písm. a) OZř ve spojení s § 10c odst. 3 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, čl. 1 odst. 1 a čl. 104 odst. 1 a 3 Ústavy České republiky a čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, s argumentem, že obecně závazná vyhláška nebyla vydána v roce, kdy nabyl právních účinků kolaudační souhlas pro stavbu obcí vybudované kanalizace, tedy že byla vydána opožděně. V souladu s § 10c odst. 3 zákona o místních poplatcích měla být vydána nejpozději v kalendářním roce, kdy nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, nebo nabyl právních účinků kolaudační souhlas pro stavbu kanalizace vybudované obcí, kterou došlo ke zhodnocení stavebního pozemku.

Ústavní soud dospěl k závěru, že návrh je důvodný. Pro zavedení místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu kanalizace ve smyslu § 1 písm. f) zákona o místních poplatcích je v případě, kdy výstavba probíhá etapově a jednotlivé etapy jsou zakončeny kolaudací, rozhodující časový okamžik, kdy došlo ke skončení určité etapy její kolaudací. V případě etapovité výstavby není na úvaze obce, ve které fázi stavby místní poplatek obecně závaznou vyhláškou stanoví. Pro splnění podmínky vydání obecně závazné vyhlášky v příslušném kalendářním roce je rozhodující kolaudační souhlas pro stavbu kanalizačního řadu (stoky), která zhodnocuje stavební pozemek tím, že umožňuje napojení a odvádění odpadních vod v souladu se zákonem. Z hlediska zavedení místního poplatku a vzniku poplatkové povinnosti není rozhodné, zda lze využívat stavbu jako celek či nikoli, ale pouze ta skutečnost, zda měl vlastník stavebního pozemku možnost připojit se na obcí budovanou stavbu kanalizace a touto možností současně došlo ke zhodnocení jeho stavebního pozemku.

Napadená obecně závazná vyhláška je tedy v rozporu čl. 1 odst. 1 a čl. 104 odst. 1 a 3 Ústavy ve spojení s čl. 11 odst. 5 Listiny, neboť došlo k porušení principu předvídatelnosti daňové povinnosti. Ústavní soud shledal, že napadená obecně závazná vyhláška nebyla vydána v kalendářním roce, kdy nabyl právních účinků kolaudační souhlas pro stavbu obcí vybudované kanalizace, kterou došlo ke zhodnocení stavebních pozemků. Napadená obecně závazná vyhláška byla vydána v roce 2019, přičemž ke zhodnocení předmětných stavebních pozemků došlo již v roce 2018, kdy nabyl právní účinky kolaudační souhlas (ke dni 19. 1. 2018) pro stavbu kanalizačního řadu a odběratelé mohli na základě uzavřených smluv odvádět odpadní vody do kanalizace.

Z hlediska teleologického výkladu (podle smyslu a účelu právní normy) Ústavní soud uvedl, že smyslem § 10c odst. 3 zákona o místních poplatcích je zabránit prodlevě mezi zhodnocením stavebního pozemku možností jeho připojení na nově vybudovanou stavbu kanalizace, jež je předmětem poplatku, a okamžikem, kdy obec vydá obecně závaznou vyhlášku zavádějící místní poplatek za toto zhodnocení. Účelem je zabránit zavádění místního poplatku v takovém časovém odstupu od zhodnocení stavebního pozemku, že by mohla být narušena právní jistota vlastníků stavebních pozemků, a snížení míry "překvapivosti" zavedení daného místního poplatku.

Sdělení Ministerstva vnitra č. 327/2022 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 25. března 2023 nové volby do Zastupitelstva obce Bílčice (okres Bruntál), Hojanovice (okres Pelhřimov), Hradiště (okres Rokycany) a Lužany (okres Hradec Králové).

 NahoruČástka 153 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 7. listopadu 2022

Vyhláška č. 331/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění pozdějších předpisů

Novela vyhlášky o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu doplnila do seznamu obecních úřadů, které provádějí vidimaci a legalizaci,

• v Jihočeském kraji obecní úřady Sedlečko u Soběslavě a Dvory nad Lužnicí (a naopak vypustila Obecní úřad Nové Hutě);

• v Jihomoravském kraji obecní úřady Kojátky a Boskovštejn,

• v Olomouckém kraji obecní úřady Přemyslovice a Šišma (a naopak vypustila Obecní úřad Přemyslovice);

• v Pardubickém kraji obecní úřady Lozice, Stolany a Kamenec u Poličky;

• v Plzeňském kraji obecní úřady Pasečnice, Měcholupy a Kočov;

• ve Středočeském kraji obecní úřady Zeleneč, Zlonín, Trnová, Smilovice a Vinařice;

• v Ústeckém kraji Obecní úřad Libkovice pod Řípem;

• v Kraji Vysočina obecní úřady Puklice, Lesní Jakubov a Křelovice.

Účinnost od 1. ledna 2023

 NahoruČástka 156 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 18. listopadu 2022

Sdělení Ministerstva vnitra č. 341/2022 Sb., o vyhlášení opakovaného hlasování do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 7. ledna 2023 opakované hlasování do Zastupitelstva obce Moldava (okres Teplice).

Sdělení Ministerstva vnitra č. 342/2022 Sb., o vyhlášení opakovaných voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 18. února 2023 opakované volby do Zastupitelstva obce Hrčava (okres Frýdek-Místek).

 NahoruČástka 158 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 18. listopadu 2022

Zákon č. 344/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 57/2022 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2022

Novela zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2022 zvyšuje příjmy státního rozpočtu z 1 613 241 111 917 Kč na 1 678 250 297 232 Kč, výdaje zvyšuje z 1 893 241 111 917 Kč na 2 053 250 297 232 Kč; schodek státního rozpočtu se tedy zvyšuje z 280 miliard Kč na 375 miliard Kč.

Účinnost od 19. listopadu 2022

 NahoruČástka 159 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. listopadu 2022

Vyhláška č. 346/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů

Novela katastrální vyhlášky např. stanoví, že náleží-li majetek do podílového fondu, eviduje se označení podílového fondu, identifikační číslo podílového fondu, bylo-li mu přiděleno, a údaje o obhospodařující právnické osobě. Náleží-li majetek do podfondu investičního fondu, eviduje se označení podfondu, identifikační číslo podfondu, bylo-li mu přiděleno, a údaje o investičním fondu, o jehož podfond se jedná. Je-li majetek ve svěřenském fondu, eviduje se název fondu, identifikační číslo svěřenského fondu, bylo-li mu přiděleno, a údaje o svěřenském správci. Obdobné údaje se evidují o zahraničním svěřenském fondu. O zahraniční právnické osobě se eviduje název a adresa sídla; o organizační složce zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku se eviduje identifikační číslo osoby, její název a adresa jejího sídla.

Je-li cenový údaj v listině uveden v cizí měně, vede se v této cizí měně. Cenový údaj se nevede, pokud je v listině vyjádřen jiným způsobem než konkrétní částkou v penězích nebo pokud jsou části kupní ceny uvedeny v různých měnách. Cenový údaj se eviduje ve výši uvedené v listině k okamžiku zahájení vkladového řízení a dodatečně se neaktualizuje. V katastru se cenový údaj vede bez daně z přidané hodnoty, lze-li z obsahu listiny tento údaj jednoduše určit.

Není přípustné slučovat parcely nebo části parcel, pokud jsou u parcel evidovány různé údaje o právech nebo o upozorněních. Sloučení parcel nebrání, jsou-li u parcel evidovány různé údaje o

• věcném břemeni, jehož rozsah byl vymezen v geometrickém plánu; je-li věcné břemeno evidováno k celé parcele, lze tuto parcelu nebo její část sloučit jen při současném vymezení dosavadního rozsahu věcného břemene v geometrickém plánu, pokud to povaha věcného břemene umožňuje,

• věcném břemeni, které bylo zřízeno pouze ke stavbě, jež se stala součástí pozemku,

• nájmu nebo pachtu,

• předkupním právu podle stavebního zákona na části pozemku,

• poznámce o výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti,

• poznámce o stavbě, která není součástí pozemku, nebo

• upozornění, pokud to nevylučuje povaha skutečnosti, na kterou je upozorňováno.

Při změně označení parcel parcelními čísly katastrální úřad písemně vyrozumí vlastníky dotčených pozemků a oprávněné z věcných práv k věci cizí, pokud není změna číslování provedena na podkladě jejich jednání nebo v rámci obnovy katastrálního operátu; u bytového spoluvlastnictví katastrální úřad vyrozumí namísto vlastníků dotčených pozemků společenství vlastníků jednotek, pokud je zapsáno ve veřejném rejstříku.

Nově vymezené jednotky se označují číslem jednotky, které je tvořeno číslem popisným nebo číslem evidenčním budovy, ve které se jednotka nachází, podlomením a nejvýše čtyřmístným vlastním číslem jednotky podle listiny, která byla podkladem k zápisu. Nachází-li se jednotka v budově, které nebylo přiděleno číslo popisné nebo evidenční, označuje se pouze vlastním číslem jednotky. Není-li číslo jednotky v listině, která byla podkladem k zápisu, uvedeno výše uvedeným způsobem, katastrální úřad jednotku pro účely evidence v katastru přečísluje způsobem podle výše uvedeného způsobu tak, aby výsledné číslování co nejvíce odpovídalo číslování podle listiny. Dojde-li u budovy, ve které se nachází jednotka, k doplnění nebo změně čísla popisného nebo evidenčního, promítne katastrální úřad tuto skutečnost i do číslování jednotek.

Vlastnické právo státu k nemovitosti, na kterou se podle § 65 odst. 9 KTZ pohlíží jako na opuštěnou, se zapíše na základě prohlášení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových o vzniku práva, pokud obsahuje náležitosti podle § 66 odst. 4 písm. a) a c) až f) vyhlášky č. 357/2013 Sb., známé údaje o osobě, v jejíž prospěch je vlastnické právo v katastru dosud zapsáno, a prohlášení o tom, že postupem podle § 65 KTZ se nepodařilo vlastníka nemovitosti zjistit a že marně uplynula lhůta, po jejímž uplynutí se podle jiného právního předpisu má za to, že nemovitost je opuštěná.

Vlastnické právo pro lepšího kupce v případě, kdy bylo uplatněno právo dát přednost lepšímu kupci s povahou rozvazovací podmínky, se zapíše na základě kupní smlouvy uzavřené mezi oprávněným z výhrady práva lepšího kupce jako prodávajícím a lepším kupcem jako kupujícím doložené prohlášením oprávněného z výhrady práva lepšího kupce, že vůči povinnému uplatnil právo dát přednost lepšímu kupci, který se přihlásil v určené lhůtě.

Výmaz věcných břemen a dalších věcných práv, která zanikla zpeněžením majetkové podstaty podle insolvenčního zákona, zapíše katastrální úřad na základě potvrzení insolvenčního správce s náležitostmi podle § 66 odst. 3 vyhlášky č. 357/2013 Sb.

Výmaz předkupních a dalších obdobných věcných práv, jejichž zápis byl do katastru převzat z bývalé pozemkové knihy, zemských desek nebo železniční knihy, která jsou zapsána ve prospěch osoby s údaji neumožňujícími její dostatečnou identifikaci, provede katastrální úřad také na základě prohlášení vlastníka o tom, že předkupní nebo jiné obdobné věcné právo je promlčeno, s náležitostmi obdobnými potvrzení o zániku práva.

Účinnost od 1. ledna 2023 (s výjimkami)

Sdělení Ministerstva vnitra č. 347/2022 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 25. března 2023 nové volby do Zastupitelstva obce Babice u Rosic (okres Brno-venkov), Býčkovice (okres Litoměřice), Dlažov (okres Klatovy), Horní Myslová (okres Jihlava), Horní Nětčice (okres Přerov), Mratín (okres Praha-východ), Narysov (okres Příbram), Nová Ves (okres Plzeň-jih), Pašinka (okres Kolín), Podmoky (okres Nymburk), Prackovice nad Labem (okres Litoměřice), Rožmberk nad Vltavou (okres Český Krumlov), Seninka (okres Vsetín), Střížovice (okres Kroměříž), Sviny (okres Žďár nad Sázavou), Ujkovice (okres Mladá Boleslav) a Valkeřice (okres Děčín).

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 105/2022 DO ČÁSTKY 136/2022

 NahoruČástka 105 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 9. srpna 2022

Vyhláška č. 229/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění pozdějších předpisů

Novela vyhlášky o dopravním řádu drah například stanoví, že jízda vlaků pro přepravu cestujících musí být řízena vlakovým zabezpečovacím zařízením prostřednictvím návěstí nebo informací přenášených na stanoviště osoby řídící drážní vozidlo; návěstmi světelných návěstidel; technickým systémem pro automatický provoz; telefonickým dorozumíváním; kyvadlovým provozem v určeném úseku trati, který je zajišťován jediným osobním vlakem jezdícím oběma směry po téže koleji; pokynem odborně způsobilé osoby řídící drážní dopravu; nebo jízdou podle rozhledu. Na dráze vybudované pro rychlost vyšší než 250 km/h se smí používat drážní vozidlo s nejvyšší dovolenou rychlostí alespoň 200 km/h; to neplatí pro jízdu drážního vozidla za účelem stavby, údržby, opravy nebo rekonstrukce dráhy, kontroly stavu dráhy nebo odstraňování následků mimořádné události.

Účinnost od 24. srpna 2022 (s výjimkou)

 NahoruČástka 107 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 9. srpna 2022

Zákon č. 232/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Novela energetického zákona například zavádí příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn (dále jen "příspěvek"), jenž je peněžní částkou, která je výdajem státního rozpočtu, určená na úhradu části plateb za elektřinu nebo zemní plyn dodané obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem na odběrné místo zákazníka v domácnosti nebo zákazníka v domě s byty. Zákazníkem v domě s byty se pro účely tohoto zákona rozumí osoba odebírající elektřinu nebo zemní plyn pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb podle jiného právního předpisu nebo dodavatel tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie. V případě zákazníka v domě s byty je příspěvek určen pro osoby užívající byty výhradně pro účely bydlení. Pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálních službách se příspěvek nepovažuje za příjem a na náklady na elektřinu a zemní plyn kryté příspěvkem se hledí, jako by byly uhrazeny zákazníkem v domácnosti nebo v případě elektřiny nebo zemního plynu odebíraného na poskytování služeb v domě s byty příjemcem služeb.

Další příspěvek, tj. příspěvek na úhradu nákladů za teplo (dále jen "příspěvek na teplo") je peněžní částka, která je výdajem státního rozpočtu, určená zákazníkovi na úhradu části jeho plateb za teplo dodané držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie do odběrného místa zákazníka v domácnosti v rodinném domě nebo zákazníka v domě s byty. Zákazníkem v domě s byty se pro účely tohoto zákona rozumí osoba odebírající teplo pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb podle jiného právního předpisu. Pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálních službách se příspěvek na teplo nepovažuje za příjem a na náklady na teplo kryté příspěvkem na teplo se hledí, jako by byly uhrazeny příjemcem služeb nebo zákazníkem v domácnosti.

Mimořádným stavem nouze je stav krizové úrovně, kdy je pro celé území státu vyhlášen poslední odběrový stupeň podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství, ve kterém je ještě plyn dodáván určené skupině zákazníků, a nastalou situaci nelze řešit postupy pro řešení stavu nouze podle § 73 zákona č. 458/2000 Sb. O vyhlášení mimořádného stavu nouze rozhoduje Ministerstvo průmyslu a obchodu po předchozím projednání s provozovatelem přepravní soustavy. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlášení mimořádného stavu nouze zveřejňuje na své úřední desce a o vyhlášení mimořádného stavu nouze informuje v hromadných sdělovacích prostředcích. Vyhlášení mimořádného stavu nouze nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce Ministerstva průmyslu a obchodu nebo pozdějším okamžikem stanoveným Ministerstvem průmyslu a obchodu ve vyhlášení mimořádného stavu nouze.

Účinnost od 10. srpna 2022 (s výjimkou)

 NahoruČástka 111 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. srpna 2022

Zákon č. 241/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona o svobodném přístupu k informacím například stanoví, že profesní samosprávné komory poskytují podle tohoto zákona pouze informace vztahující se k výkonu veřejné správy, který jim byl svěřen zákonem. Novela dále doplňuje povinné subjekty o tzv. veřejný podnik. Povinnost poskytovat informace se netýká informací o činnostech veřejného podniku a veřejné instituce, která je obchodní společností nebo národním podnikem, pokud tyto činnosti

• jsou uskutečňovány v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání veřejného podniku nebo veřejné instituce zapsaného ve veřejném rejstříku nebo

• mají obchodní nebo průmyslovou povahu a poskytnutí informace by veřejný podnik nebo veřejnou instituci znevýhodnilo na relevantním trhu.

Povinný subjekt poskytne informaci o výši příjmu osoby, které poskytl nebo poskytuje veřejné prostředky mající povahu příjmu ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, jako

• veřejnému funkcionáři, na kterého se vztahovaly nebo vztahují povinnosti podle zákona o střetu zájmů,

• poradci prezidenta republiky, člena vlády, náměstka člena vlády nebo vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, nebo

• členovi svého statutárního, řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu, anebo

pokud žadatel prokáže veřejný zájem na poskytnutí informace o výši příjmu této osoby a tento veřejný zájem v jednotlivém případě převažuje nad zájmem na ochraně této informace. Informace o výši příjmu se poskytne v rozsahu jméno, příjmení, funkční, pracovní či jiné obdobné zařazení a výše veřejných prostředků, na kterou vznikl nárok, před zdaněním a dalšími povinnými odvody za období podle obsahu žádosti.

Povinný subjekt může odmítnout žádost nebo její část do sedmi dnů ode dne jejího přijetí, pokud lze ve vztahu k ní dovodit, že cílem žadatele je způsobit

• nátlak na fyzickou osobu, jíž se týkají požadované informace, pokud nejde o informace podle § 8a odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb. (tj. "Povinný subjekt poskytne osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo o jeho funkčním nebo pracovním zařazení."), nebo

• nepřiměřenou zátěž povinného subjektu; za způsobení nepřiměřené zátěže se považuje také podávání žádostí o informace u většího počtu povinných subjektů bez zjevné obsahové souvislosti požadovaných informací,

a to zpravidla v reakci na předcházející postup povinného subjektu vůči žadateli. Rozsah požadovaných informací nebo počet podaných žádostí není bez dalšího důvodem pro odmítnutí žádosti.

Povinný subjekt může odmítnout žádost o poskytnutí informace, jestliže požadovanou informaci nemá a jestliže mu povinnost ji mít nevyplývá ze zákona; to neplatí, pokud povinný subjekt může požadovanou informaci získat na základě jednoduchých úkonů z jiných informací, které povinný subjekt má.

Pokud povinný subjekt poskytuje informaci formou kopie dokumentu, z něhož vyloučil pouze osobní údaje nebo informace, které jsou bankovním nebo obchodním tajemstvím a které získal při postupech podle správního, daňového nebo kontrolního řádu, nemusí vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Sdělí-li žadatel v podané žádosti anebo do 15 dnů ode dne doručení požadované informace způsobem stanoveným tímto zákonem pro podání písemné žádosti o informace povinnému subjektu, že trvá na vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti v rozsahu vymezených osobních údajů nebo bankovního anebo obchodního tajemství, povinný subjekt jej vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti anebo do 15 dnů ode dne doručení sdělení žadatele.

Zřizuje se centrální registr jako informační systém veřejné správy, který slouží ke zveřejňování výročních zpráv podle § 18 zákona č. 106/1999 Sb. Správcem centrálního registru je Ministerstvo vnitra. Centrální registr je bezplatně a neomezeně veřejně přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup. Správce centrálního registru neodpovídá za správnost údajů do centrálního registru vložených.

Účinnost od 1. září 2022 (s výjimkami)

 NahoruČástka 112 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. srpna 2022

Zákon č. 243/2022 Sb., o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje

• pravidla pro předcházení vzniku odpadu z vybraných plastových výrobků,

• práva a povinnosti výrobců při uvedení vybraných plastových výrobků na trh,

• práva a povinnosti související s nakládáním s odpadem z vybraných plastových výrobků a

• působnost správních orgánů v oblasti předcházení vzniku odpadu z vybraných plastových výrobků a v oblasti práv a povinností souvisejících s nakládáním s odpadem z vybraných plastových výrobků.

Tento zákon se použije na vybrané plastové výrobky bez ohledu na to, zda jsou na trh uváděny samostatně nebo jako součást nebo příslušenství jiných výrobků.

Účinnost od 1. října 2022 (s výjimkami)

 NahoruČástka 114 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. srpna 2022

Vyhláška č. 249/2022 Sb., o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů

Účinnost od 1. září 2022

 NahoruČástka 127 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 22. září 2022

Nález Ústavního soudu ze dne 23. srpna 2022, sp. zn. Pl. ÚS 30/21, ve věci návrhu Veřejného ochránce práv na zrušení bodu 80 v části vymezené ve sloupci druhém přílohy č. 4 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 208/2021 Sb., za účasti vlády, jako účastnice řízení (publikovaný pod č. 274/2022 Sb.)

Ústavní soud výše uvedený návrh zamítl. Vláda nařízením č. 278/2008 Sb., jehož součástí je napadené ustanovení, stanoví obsahovou náplň jednotlivých živností a oborů činností živnosti volné podle § 73a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení č. 278/2008 Sb. v bodu 80 přílohy č. 4 "Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností" v části vymezené v sloupci prvním stanoví obor činnosti náležejícího do živnosti volné jako "Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy".

Argumentace navrhovatele spočívala zejména na předpokladu, že činnosti náležející do živnosti volné definované napadeným ustanovením se obsahově překrývají s výkonem advokacie (poskytováním právních služeb) podle zákona o advokacii. Z tohoto předpokladu vychází, jak namítá-li rozpor napadeného ustanovení se zákonem (existence mimo meze působnosti § 3 ŽZ), tak namítá-li jeho rozpor s čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (právo na právní pomoc). Česká advokátní komora v minulosti vyjádřila nesouhlas s napadeným ustanovením, neboť podle ní dovoluje tzv. vinklaření (pokoutnictví) v rozporu se zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii.

Ústavní soud dospěl k závěru, že návrh není důvodný. Napadené ustanovení kromě pozitivního vymezení obsahu jednotlivých činnosti stanoví rovněž jejich negativní vymezení; to však navrhovatel označuje za neurčité a nesrozumitelné, poněvadž negativní vymezení operuje s otevřeným výčtem činností spadajících pod pojem "výkon advokacie". K tomu však Ústavní soud konstatuje, že není důvod negativní definici obsaženou v napadeném ustanovení považovat za nesrozumitelnou či neurčitou; ústavněprávním požadavkům na srozumitelnost a předvídatelnost práva se nepříčí.

Rozhodné rovněž je, že z negativní definice činností podle napadeného ustanovení lze dovozovat úmysl vlády, aby se uvedené činnosti nepřekrývaly s výkonem advokacie podle zákona o advokacii a s poskytováním právních služeb. Úmyslem vlády zjevně a zřejmě nebylo legalizovat tzv. vinklaření, ani definovat novou kategorii osob poskytujících právní služby, což potvrdila i ve vyjádření k návrhu. Znění napadeného ustanovení a zvolené legislativně-technické řešení také umožňuje takový výklad, podle kterého činnosti v něm definované nejsou výkonem advokacie, ani poskytováním právních služeb.

Za "ústavně" konformní je proto třeba považovat takový výklad, podle kterého obsah oboru činnosti náležejícího do živnosti volné "Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy" podle napadeného ustanovení zahrnuje toliko činnosti organizačně-technické, obchodní, "manažerské", zejména obchodní jednání, obchodní vedení, investiční služby, zprostředkování, neprávní činnosti u zakládání právnických osob, správu vkladů, služby virtuálního sídla, hlasování v orgánech právnických osob, správu dividend apod. Tyto služby nejsou (ani nesmí být) výkonem advokacie (poskytováním právních služeb) podle zákona o advokacii (§ 1 zákona o advokacii). Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy nezahrnuje právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy podle čl. 37 odst. 2 Listiny.

 NahoruČástka 131 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 27. září 2022

Sdělení Ministerstva vnitra č. 282/2022 Sb., o vyhlášení dodatečných voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 7. ledna 2023 dodatečné volby do Zastupitelstva obce Brodec (okres Louny), Břežany (okres Znojmo), Buková (okres Plzeň-jih), Cebiv (okres Tachov), Líšná (okres Přerov), Nevězice (okres Písek), Ohařice (okres Jičín), Rokytovec (okres Mladá Boleslav), Trokavec (okres Rokycany), Třebsko (okres Příbram) a Všeradov (okres Chrudim).

 NahoruČástka 136 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 4. října 2022

Sdělení Ministerstva vnitra č. 294/2022 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 7. ledna 2023 nové volby do Zastupitelstva obce Želízy (okres Mělník).

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 97/2022 DO ČÁSTKY 98/2022

 NahoruČástka 97 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 22. července 2022

Zákon č. 214/2022 Sb., o zvláštních důvodech pro zastavení exekuce a o změně souvisejících zákonů

Tento zákon upravuje zvláštní důvody a podmínky, za kterých soudní exekutor zastaví exekuci (jde o tzv. milostivé léto č. 2). Soudní exekutor i bez souhlasu veřejnoprávního oprávněného a bez návrhu zastaví exekuci v řízeních zahájených přede dnem 28. října 2021, ve kterých je povinným fyzická osoba a veřejnoprávním oprávněným je

• Česká republika,

• územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy,

• státní příspěvková organizace, státní fond, veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola,

• dobrovolný svazek obcí, regionální rada regionu soudržnosti,

• příspěvková organizace územního samosprávného celku,

• ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem, obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem,

• státní podnik nebo národní podnik,

• zdravotní pojišťovna,

• Český rozhlas nebo Česká televize, nebo

• právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.

Soudní exekutor zastaví exekuci, sdělí-li mu povinný nejpozději do dne 30. listopadu 2022 písemně, že žádá o zahájení postupu podle tohoto zákona, a pokud

• povinný ode dne 1. září 2022 do dne 30. listopadu 2022 uhradí nezaplacenou nebo jinak nezaniklou jistinu vymáhanou v exekučním řízení, popřípadě nezaplacenou nebo jinak nezaniklou část jistiny, je-li exekuce vedena jen pro část jistiny (dále jen "vymáhaná jistina") a paušální náhradu nákladů exekuce (tj. 1 500 Kč, a je-li soudní exekutor nebo správce závodu plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se paušální náhrada nákladů exekuce o příslušnou daň z přidané hodnoty),

• byla do dne 31. srpna 2022 v exekučním řízení vymožena nejméně celá vymáhaná jistina a paušální náhrada nákladů exekuce a takto vymožené plnění není dotčeno právy třetích osob.

Nebyla-li exekuce ještě nařízena, soudní exekutor zastaví exekuční řízení. Je-li exekuce vedena jen pro vymožení příslušenství, považuje se pro účely tohoto zákona celá vymáhaná jistina za uhrazenou ode dne 1. září 2022 a postupuje se podle tohoto zákona přiměřeně. Penále a smluvní pokuta se pro účely tohoto zákona považují za příslušenství.

Po zaplacení vymáhané jistiny a paušální náhrady nákladů exekuce vydá soudní exekutor rozhodnutí, jímž povinného, který je fyzickou osobou, osvobodí od placení veškerých dalších vymáhaných pohledávek přesahujících vymáhanou jistinu v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny, a povinným zaplacenou vymáhanou jistinu vyplatí veřejnoprávnímu oprávněnému, dalšímu oprávněnému, věřiteli ze zástavního práva anebo přihlášenému věřiteli podle toho, čí vymáhanou jistinu povinný zaplatil.

Vymožené, avšak veřejnoprávnímu oprávněnému nevyplacené plnění se použije na úhradu nezaplacených anebo nezaniklých pohledávek dalších oprávněných, pohledávek zajištěných zástavním právem a pohledávek přihlášených do exekuce podle pravidel pro rozvrh. Není-li jich, vyplatí se vymožené, avšak nevyplacené plnění povinnému.

Ustanovení zákona se nevztahují na peněžité tresty nebo jiné majetkové sankce, které byly dlužníku uloženy v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, pohledávky na náhradu újmy způsobené úmyslným porušením právní povinnosti a dále pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona a pohledávky věřitelů na náhradu újmy způsobené na zdraví.

Účinnost od 1. září 2022

Zákon č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti například stanoví, že zaměstnavatel má nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru, který

• je starší 55 let,

• pečuje o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (tj. soudu),

• pečuje o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),

• se zároveň připravuje na budoucí povolání studiem,

• v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci,

• je osobou se zdravotním postižením, nebo

• je mladší 21 let.

Podmínkou nároku na slevu na pojistném je, že s výše uvedeným zaměstnancem (s výjimkou zaměstnance mladšího 21 let) je sjednána kratší pracovní nebo služební doba, než činí stanovená týdenní pracovní nebo služební doba, přičemž rozsah takto stanovené kratší pracovní nebo služební doby činí nejméně 8 hodin a nejvíce 30 hodin týdně. Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru, náleží sleva na pojistném jen z jednoho zaměstnání; limit počtu hodin platí přitom pro všechna tato zaměstnání dohromady.

Slevu na pojistném lze za kalendářní měsíc poskytnout za téhož zaměstnance pouze jednomu zaměstnavateli. Sleva na pojistném za zaměstnance náleží zaměstnavateli, jen pokud před uplatněním této slevy oznámil České správě sociálního zabezpečení záměr uplatňovat tuto slevu za tohoto zaměstnance; oznámením tohoto záměru se rozumí okamžik jeho doručení České správě sociálního zabezpečení. Záměr uplatňovat slevu na pojistném za jednotlivého zaměstnance může zaměstnavatel oznámit nejdříve 1 měsíc přede dnem, od kterého bude slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňovat, ne však dříve než dnem podání oznámení o nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání podle zákona o nemocenském pojištění.

Účinnost od 1. února 2023

 NahoruČástka 98 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 22. července 2022

Zákon č. 217/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

V související novele zákona na ochranu zvířat proti týrání je stanoveno, že pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o uložení správního trestu za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti, dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby podle zákona o silniční dopravě nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zákona o silniční dopravě, v jehož správním obvodu

• je sídlo dopravce, jde-li o dopravce, který je usazen v České republice, nebo

• má tento obecní úřad obce s rozšířenou působností sídlo, jde-li o dopravce, který není usazen v České republice.

Účinnost od 1. srpna 2022 (s výjimkami)

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 72/2022 DO ČÁSTKY 93/2022

 NahoruČástka 72 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 17. června 2022

Vyhláška č. 154/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění pozdějších předpisů

Novela výše uvedené vyhlášky například stanoví, že dokument v elektronické podobě podepsaný elektronickým podpisem, který má být legalizován, musí být ve formátu PDF/A a jeho velikost nesmí přesáhnout velikost 50 MB. V případě použití formátu PDF/A ve verzi PDF/A-3 a vyšší nesmí dokument s elektronickým podpisem obsahovat dokument v datovém formátu, který není výstupním datovým formátem podle právního předpisu upravujícího vedení spisové služby, nebo dokument obsahující další dokumenty. Dokument s elektronickým podpisem nesmí obsahovat škodlivý kód, který je způsobilý přivodit újmu na informačním systému, jehož prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy, nebo na programovém vybavení kontaktního místa veřejné správy. Elektronický podpis umístěný v dokumentu s elektronickým podpisem musí být viditelný, nejedná-li se o zaručený elektronický podpis založený na certifikátu pro elektronický podpis. Pokud je dokument s elektronickým podpisem podepsán zaručeným elektronickým podpisem založeným na certifikátu pro elektronický podpis, nesmí být porušena integrita tohoto dokumentu.

Účinnost od 1. července 2022

 NahoruČástka 79 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. června 2022

Nález Ústavního soudu ze dne 26. dubna 2022, sp. zn. Pl. ÚS 49/18, ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), vyhlášky č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících právních předpisů (publikovaný pod č. 171/2022 Sb.)

Ústavní soud výše uvedený návrh zamítl.

Z odůvodnění nálezu Ústavního soudu vyplývá, že součástí práva na ochranu zdraví podle čl. 31 Listiny je i zajištění fungujícího systému, jenž v sobě zahrnuje i systém dostupné zdravotní péče. Toto právo však spadá do oblasti sociálních práv, kde je dán zákonodárci logicky větší prostor pro jejich limitaci, nežli je tomu např. u práv základních, a lze se jich domáhat pouze v mezích zákonů, která tato práva provádějí. Podstatou sociálních práv je totiž právo jednotlivce na pozitivní plnění ze strany státu, přičemž výše tohoto plnění je limitována i ekonomickými možnostmi státu a úroveň bezplatně poskytované zdravotní péče proto nemůže být bezbřehá.

Úkolem Ústavního soudu není být (na rozdíl od Parlamentu, vlády a Ministerstva zdravotnictví) tvůrcem zdravotnické politiky státu či ústavně "zakonzervovat" jediné možné řešení ve své podstatě politického sporu z oblasti financování zdravotní péče. Posuzování samotné správnosti či vhodnosti zdravotní politiky státu, resp. způsobu úhrady zdravotní péče, Ústavnímu soudu nepřísluší, nedojde-li zároveň k porušení ústavních práv. Proto Ústavní soud přistoupil k přezkumu napadených ustanovení právních předpisů se značnou mírou zdrženlivosti a s respektem k dělbě moci.

 NahoruČástka 83 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 27. června 2022

Zákon č. 180/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona o střetu zájmů například stanoví, že veřejným funkcionářem je nově místostarosta obce, a to pouze v případě obce s pověřeným obecním úřadem anebo obce s rozšířenou působností, či člen rady obce, a to pouze v případě obce s rozšířenou působností.

Účinnost od 1. července 2022

 NahoruČástka 85 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. června 2022

Nález Ústavního soudu ze dne 14. června 2022, sp. zn. Pl. ÚS 10/22, ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 324/2021 Sb., o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice a o změně některých zákonů (publikovaný pod č. 183/2022 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že ustanovení § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 324/2021 Sb. ve slovech "přihlášena k trvalému pobytu", § 3 odst. 3 písm. b), § 6 odst. 1 ve slovech "trvalého" a "trvalým", § 6 odst. 2 ve slově "trvalého", § 6 odst. 3 ve slově "trvalého", § 6 odst. 4 ve slovech "trvalým" a § 6 odst. 5 zákona č. 324/2021 Sb., o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice a o změně některých zákonů, se zrušují uplynutím dne vyhlášení tohoto nálezu.

Z odůvodnění Ústavního soudu vyplývá, že pokud stát přistoupí k jednorázovému odškodnění na základě zvláštního zákona, musí mít všechny osoby dotčené škodnou událostí (oprávněné osoby) stejné – nediskriminující – podmínky pro jeho získání v souladu s ústavním principem rovnosti a zákazu diskriminace podle čl. 1 věty první a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Pro účely zákona o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice je relevantní a ústavně konformní skutečností faktický pobyt, u kterého se odškodňované omezení a zásahy v důsledku mimořádné události u dotčené osoby reálně projeví, což evidenční (trvalý) pobyt v rozporu s účelem této zákonné úpravy nesplňuje.

Ústavní soud podotýká, a zejména z vyjádření Senátu ostatně rovněž vyplývá, že zákonodárce si byl některých ze shora uvedených nedostatků napadené právní úpravy vědom. Zjednodušeně řečeno však upřednostnil metodu "raději rychle" a "raději aspoň něco, než nic". Ani tyto skutečnosti však ústavněprávní nedostatky napadené úpravy omluvit nemohou.

Pro úplnost Ústavní soud dodává, že se tento nález nikterak nedotkne osob, kterým již byl na základě zrušených ustanovení založených toliko na kritériu trvalého pobytu jako evidenčního údaje, správním rozhodnutím přiznám (či dokonce vyplacen) nárok na jednorázové odškodnění.

 NahoruČástka 90 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. června 2022

Zákon č. 195/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon

Novela stavebního zákona například stanoví, že na krajský stavební úřad přechází výkon práv a povinností ze služebního poměru a z pracovněprávních vztahů státních zaměstnanců a zaměstnanců v pracovním poměru, zařazených nebo jmenovaných na služební nebo pracovní místo v ministerstvech a jiných správních úřadech zajišťujících podle dosavadních právních předpisů výkon úkolů a činností spadajících podle tohoto nebo jiného zákona do působnosti krajského stavebního úřadu. První systemizace služebních míst a první systemizace pracovních míst v krajských stavebních úřadech se stanoví s účinností od 1. července 2024. Při provedení spisové rozluky v souvislosti s činnostmi, které přecházejí na orgány státní stavební správy podle tohoto nebo jiného zákona, se postupuje obdobně podle § 68a zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nevyřízené dokumenty a neuzavřené spisy předají správní orgány, které vykonávaly působnost podle dosavadních předpisů, u vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb do 1. srpna 2023, v ostatních případech do 1. srpna 2024.

Účinnost od 1. července 2022

 NahoruČástka 92 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. června 2022

Nařízení vlády č. 204/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima

Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 4 620 Kč.

Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 4 250 Kč. Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně

• 3 840 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem,

• 3 320 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku,

• 2 900 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku,

• 2 360 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku.

Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 2 980 Kč.

Účinnost od 1. července 2022

 NahoruČástka 93 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 1. července 2022

Rozhodnutí předsedy Senátu Parlamentu č. 207/2022 Sb., o vyhlášení volby prezidenta republiky

Předseda Senátu Parlamentu vyhlásil volbu prezidenta republiky a stanovil dny jejího konání na pátek a sobotu 13. a 14. ledna 2023.

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 32/2022 DO ČÁSTKY 52/2022

 NahoruČástka 57 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 10. května 2022

Nález Ústavního soudu ze dne 22. března 2022, sp. zn. Pl. ÚS 39/18, o návrhu skupiny senátorů na zrušení ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 416/2009 Sb. ve slovech "při získávání práv k pozemkům a stavbám potřebných pro uskutečnění uvedených staveb", § 2f, § 4a včetně poznámky pod čarou č. 15 a přílohy zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů (publikovaný pod č. 114/2022 Sb.)

Ústavní soud výše uvedený návrh zamítl.

Z odůvodnění nálezu Ústavního soudu vyplývá, že Ústavní soud je součástí orgánů, jejichž prostřednictvím je vykonávána státní moc (čl. 2 odst. 1 Ústavy České republiky), není však součástí soustavy orgánů územního plánování nebo finančního plánování. V jeho přezkumné působnosti proto není hodnocení, a tím spíše ne výběr jednotlivých staveb dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury či infrastruktury elektronických komunikací, popř. posuzování účelnosti či vhodnosti jejich zakotvení v liniovém zákoně. To je vyhrazeno rozhodnutí, které je výsledkem demokratické diskuze v zastupitelském (nejen zákonodárném) orgánu vzešlém ze svobodných a demokratických voleb. Plánování není z hlediska dělby moci výhradní věcí orgánů exekutivy, neboť může být prováděno (a legitimováno) i prostřednictvím zákonodárství; soudní moci je však vyhrazen jen přezkum právnosti plánovacích aktů v rozsahu určeném ústavním pořádkem či zákonem. Liniový zákon je v této souvislosti tzv. zákonem – opatřením přijatých za účelem řešení nějakého závažného problému státu a společnosti. Z hlediska hodnocení dodržení požadavku obecnosti zákona a dělby mocí je přitom podstatný rozdíl mezi individuálním správním aktem vyvlastňovacího úřadu o vyvlastnění konkrétní nemovité věci potřebné k provedení takové stavby a mezi určením, zda je v kompetenci Parlamentu rozhodnout o tom, co bude podle zákona stavbou dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury z hlediska jejího významu pro plánování územního rozvoje státu a transevropské dopravní či energetické sítě, popř. jak se má při přípravě, umísťování a povolování takových staveb postupovat. Uložení povinnosti umožnit provádění měření a průzkumných prací podle § 2f zákona č. 416/2009 Sb., liniového zákona sleduje legitimní cíl a důležitý veřejný a obecný zájem spočívající v urychlení přípravy staveb vymezených v jeho příloze; toto ustanovení je však třeba vykládat a používat s ohledem na požadavky zakotvené v čl. 10 odst. 2 a čl. 12 Listiny základních práv a svobod a současně v kontextu právní úpravy územního plánování ve veřejném stavebním právu jako celku, nikoli pouze s poukazem na jednu jeho část, tj. § 2f liniového zákona. Listina základních práv a svobod ani Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod nezaručují dvou či vícestupňové rozhodování ve správním řízení. Ustanovení § 4a odst. 2 liniového zákona, podle kterého není odvolání proti mezitímnímu rozhodnutí přípustné, není samo o sobě neústavní, a to zvláště za situace, kdy je proti tomuto rozhodnutí možné bránit se prostředky správního soudnictví podle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Ústavní konformita vyvlastnění nemovité věci na základě vydání mezitímního rozhodnutí podle § 4a liniového zákona je zaručena tím, že vyvlastňovaný má podle § 4a odst. 3 liniového zákona zaručen přístup k soudu na základě správní žaloby, popř. i opravného prostředku proti rozhodnutí o této žalobě podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, s možností přiznání odkladného účinku těchto prostředků soudní ochrany podle § 4a odst. 4 zákona č. 416/2009 Sb., liniového zákona. Proto ani oddělení výroku o odnětí či omezení vlastnického práva a výroku o výši náhrady při rozhodování podle § 4a liniového zákona není neústavní za podmínky, že je naplněna zásada legality vyvlastnění (zákonný základ) a jsou splněny další (svojí povahou) hmotněprávní požadavky na vyvlastnění jakými jsou veřejný zájem, náhrada, subsidiarita a proporcionalita, a to, že je vyvlastňovanému zajištěno řádné přezkumné řízení včetně odpovídajících procesních záruk podle Listiny základních práv a svobod.

 NahoruČástka 60 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 17. května 2022

Nález Ústavního soudu ze dne 22. března 2022, sp. zn. Pl. ÚS 7/18, o návrhu Městského soudu v Praze na zrušení § 65 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb. ve slovech "a odebírat biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení" a § 65 odst. 5 zákona o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (publikovaný pod č. 119/2022 Sb.)

Ústavní soud výše uvedený návrh zamítl.

Z odůvodnění nálezu Ústavního soudu vyplývá, že postup policie, vystupuje-li jako správní orgán (a nikoliv jako orgán činný v trestním řízení), může být přezkoumán ve správním soudnictví co do zákonem stanovených náležitostí a odůvodnění potřeby předvolání k provedení identifikačních úkonů v konkrétní věci z hlediska proporcionality potenciálního zásahu do práv předvolané osoby na její nedotknutelnost a na informační sebeurčení, zaručených čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Samotný odběr biologických vzorků prováděný neinvazivní formou, jakkoliv je jeho strpění přiměřeně vynutitelné, podle Ústavního soudu v obecné rovině obstojí v testu proporcionality, neboť nezasahuje do tělesné integrity a neohrožuje zdraví ani důstojnost dotčené osoby, nakolik je odůvodněn legitimním zájmem na ochraně společnosti před pácháním trestných činů, ospravedlněným rovněž čl. 8 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a není v rozporu se zásadou nemo tenetur se ipsum accussare (tedy "nikdo není povinen sám sebe obviňovat"), jež neposkytuje absolutní ochranu proti takovému zásahu. I když lze chápat snahu o využití identifikační genetiky vycházející z odběru biologických vzorků zejména v kriminalistické nebo policejní praxi, je třeba přistupovat k této problematice obezřetně a s maximálním respektem k ústavně zaručeným základním právům jednotlivce. Ústavní soud přitom nezastírá, že nemůže v jednotlivých případech docházet ke zneužívání, popř. nadužívání těchto oprávnění policií. Z tohoto pohledu se dosti stručná právní úprava obsažená v zákoně o policii, která je pouze doplněna (neveřejnými) interními pokyny policejního prezidenta, nejeví ideální. Ústavní soud však v žádném případě nehodlá zasahovat do oblasti vyhrazené moci zákonodárné. Ústavní soud dodává, že brojí-li však návrh na zrušení § 65 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o policii fakticky pouze proti rozsahu použití písm. a) tohoto ustanovení, nejde o nejpříhodnější případ (tedy tzv. "podvozek") k zákroku Ústavního soudu. V samotném fyzickém odebírání biologických vzorků nelze spatřovat porušení základního práva na nedotknutelnost osoby podle čl. 7 odst. 1 ani zásah do práva na soukromí podle čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod, stejně jako není protiústavní neúplnost, resp. nedostatečnost či přílišná obecnost právní úpravy. Přestože unijní, resp. mezinárodně smluvní úprava spolupráce při využívání identifikační genetiky v kriminalistické nebo policejní praxi má rámcovou, nikoliv harmonizační či unifikační povahu, a konečné stanovení pravidel pro vlastní odběr vzorků, jejich uchovávání, zpracování nebo likvidaci je věcí vnitrostátního normotvůrce, požadavek vzájemného přístupu k databázím smluvních stran při automatizovaném srovnávání profilů DNA, účinné a rychlé výměny a sdílení informací pro účely vedení efektivního vyšetřování trestné činnosti nebo provádění operativně pátrací činnosti svými nároky na parametrickou srovnatelnost (kompatibilitu) těchto údajů neponechává zaznamenáníhodný prostor pro národní specifika toho kterého státu. Případný zásah do platné právní úpravy by se proto dotkl i mezinárodních závazků České republiky a jejich recipročního plnění a musel by být zdůvodnitelný i z tohoto hlediska.

 NahoruČástka 64 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 27. května 2022

 NahoruZákon č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace

Tento zákon například stanoví, že ustanovení § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 ZDP (týkající se odpočtu bezúplatného plnění od základu daně) se použijí i na bezúplatné plnění poskytnuté v roce 2022

• za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění splňuje podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění, nebo

• Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění.

Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle zákona o daních z příjmů je výdaj na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté v roce 2022 na pomoc Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace na účely, pro které lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění. Pokud poplatník daně z příjmů uvedený výdaj uplatní jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, nelze související bezúplatné nepeněžité plnění zároveň uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně ani jako položku snižující základ daně.

Orgány moci výkonné a dále orgány územních samosprávných celků a orgány právnických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti státní správy, které vyměřují nebo vybírají správní poplatky podle zákona o správních poplatcích (dále jen "správní úřad"), se zmocňují k upuštění od vybrání správního poplatku od fyzické osoby, která vstupuje nebo pobývá na území České republiky v návaznosti na ozbrojený konflikt na území Ukrajiny vyvolaný invazí vojsk Ruské federace (dále jen "dotčený poplatník"). Toto zmocnění se vztahuje na správní poplatek, u kterého vznikla poplatková povinnost do 31. března 2023. Pokud správní úřad nevybral správní poplatek od dotčeného poplatníka v období ode dne 24. února 2022 do dne bezprostředně předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona, hledí se na to jako na upuštění od vybrání správního poplatku. Správní úřad se zmocňuje k vrácení správního poplatku dotčenému poplatníkovi vybraného v období ode dne 24. února 2022 do dne bezprostředně předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona. V takovém případě správní úřad vrátí správní poplatek v plné výši na žádost dotčeného poplatníka.

Účinnost od 28. května 2022

Zákon č. 130/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Novela trestního zákoníku například v § 321a zavádí trestný čin účasti na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu, za který lze uložit trest odnětí svobody až na pět let.

Novela zákona o obětech trestných činů například stanoví, že oběť a právnická osoba, na které byl spáchán trestný čin, mají v zákonem stanoveném rozsahu právo na přístup k informacím, které se týkají věci, v níž byl na nich spáchán trestný čin; obdobné právo má i dotčená osoba blízká. Oběť a dotčenou osobu blízkou je třeba informovat srozumitelným způsobem se zohledněním jejich věku, rozumové a volní vyspělosti, gramotnosti a zdravotního stavu včetně psychického stavu; jednotlivé informace se oběti a dotčené osobě blízké poskytnou v rozsahu, který odpovídá jejich konkrétním potřebám s ohledem na povahu a závažnost trestného činu. Prohlásí-li oběť nebo dotčená osoba blízká, že nechce být informována, orgány činné v trestním řízení informace neposkytnou, ledaže je třeba tyto informace poskytnout k řádnému uplatnění práv poškozeného v trestním řízení. Prohlášení oběti nebo dotčené osoby blízké o tom, že nechce být informována, může být kdykoliv vzato zpět; o tom musí být oběť a dotčená osoba blízká poučeny. Dotčené právnické osobě se informace poskytují písemně.

Účinnost od 28. června 2022

 NahoruČástka 67 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. května 2022

Plénum Ústavního soudu přijalo dne 10. května 2022 pod sp. zn. Pl. ÚS-st. 56/22 podle § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, k právnímu názoru vyslovenému v nálezech ze dne 10. 7. 2018 sp. zn. IV. ÚS 1272/18 (N 123/90 SbNU 83), ze dne 9. 10. 2018 sp. zn. IV. ÚS 597/18 (N 168/91 SbNU 117) a ze dne 16. 7. 2019 sp. zn. I. ÚS 448/19 (N 133/95 SbNU 116) následující stanovisko (publikované pod č. 141/2022 Sb.)

Porušením čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky není, obsahuje-li oddělitelná část napadeného rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu § 258 odst. 2 TŘ či dovolacího soudu ve smyslu § 265k odst. 2 trestního řádu pouze částečně vyhovující výrok (ve výroku o trestu nebo o ochranném opatření, o náhradě škody apod.) a neobsahuje-li zvláštní výrok zamítající nebo odmítající odvolání, popř. dovolání, ve zbývající části; podmínkou je, že se v odůvodnění vypořádá se všemi podstatnými námitkami.

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 32/2022 DO ČÁSTKY 52/2022

 NahoruČástka 32 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 18. března 2022

Zákon č. 57/2022 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2022

Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2022 se stanoví částkou 1 613 241 111 917 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 893 241 111 917 Kč. Schodek státního rozpočtu tak činí 280 000 000 000 Kč. Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 743 662 300 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu. Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcí, s výjimkou hlavního města Prahy, v úhrnech po jednotlivých krajích, a to příspěvky v celkové výši 10 243 159 300 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvek v celkové výši 1 236 449 400 Kč, je obsažen v příloze č. 7 k tomuto zákonu. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím, s výjimkou hlavního města Prahy, je uveden v příloze č. 8 k tomuto zákonu.

Účinnost od 19. března 2022

 NahoruČástka 35 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 21. března 2022

Nařízení vlády č. 62/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 136/2015 Sb., o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky, ve znění nařízení vlády č. 157/2019 Sb., a nařízení vlády č. 1/2019 Sb., o oborech státní služby

V příloze č. 1 k nařízení vlády č. 136/2015 Sb., o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky, ve znění nařízení vlády č. 157/2019 Sb., se doplňuje nová právní úprava týkající se situace, kdy je zvláštní část zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku k výkonu správní činnosti považována za rovnocennou zvláštní části úřednické zkoušky pro příslušný obor státní služby; konkrétně se nově jedná o zvláštní část úřednické zkoušky pro obor státní služby "Bydlení, územní plánování a stavební řád", jemuž z hlediska rovnocennosti odpovídá zvláštní část zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku k výkonu správní činnosti "v územním plánování", nebo k výkonu správní činnosti "při územním rozhodování a při rozhodování na úseku stavebního řádu a vyvlastnění". V novele nařízení vlády č. 1/2019 Sb., o oborech státní služby, je stanoveno 63 oborů státní služby.

Účinnost od 1. dubna 2022

 NahoruČástka 42 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. března 2022

Nařízení vlády č. 75/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima

Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 4 250 Kč. Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 3 910 Kč. Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně

• 3 530 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem,

• 3 050 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku,

• 2 670 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku,

• 2 170 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku.

Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 2 740 Kč.

Účinnost od 1. dubna 2022

 NahoruČástka 44 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 13. dubna 2022

Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Senátu Parlamentu České republiky, do zastupitelstev obcí a zastupitelstev městských obvodů a městských částí ve statutárních městech a do zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev jeho městských (publikované pod č. 81/2022 Sb.)

Prezident republiky stanovil konání výše uvedených voleb na pátek 23. září a sobotu 24. září 2022.

 NahoruČástka 47 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 26. dubna 2022

Zákon č. 92/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu doplnila mezi významné dny České republiky "27. květen – Den národního vzdoru" a "25. červen – Den odchodu okupačních vojsk".

Účinnost od 1. května 2022

 NahoruČástka 51 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. dubna 2022

Sdělení Národní rozpočtové rady o výši dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu (publikované pod č. 105/2022 Sb.)

Národní rozpočtová rada podle § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje výši dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu k 31. 12. 2021 na úrovni 41,93 % HDP.

 NahoruČástka 55 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 5. května 2022

Nález Ústavního soudu ze dne 9. listopadu 2021, sp. zn. Pl. ÚS 2/20, ve věci návrhu na zrušení části § 29 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 21 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a § 13 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, ve slovech "u žen zvýšené o 50," (publikovaný pod č. 112/2022 Sb.)

Ústavní soud výše uvedený návrh zamítl.

Z odůvodnění nálezu Ústavního soudu vyplývá, že se týkal podoby rodného čísla, kdy navrhovatel, který se narodil jako muž, se necítí ani mužem, avšak ani ženou, nýbrž osobou "neutrálního" pohlaví, přičemž se u správních orgánů a následně u soudů domáhal změny rodného čísla. Jelikož mu nebylo vyhověno, podal ústavní stížnost spojenou s návrhem na zrušení výše uvedených zákonných ustanovení. Podstatou navrhovatelovy argumentace bylo, že má právo na změnu pohlaví i při nesplnění podmínek uvedených v § 29 odst. 1 NOZ a že jako "nebinární" osoba má též právo, aby jeho rodné číslo bylo v "neutrálním" či "ženském" tvaru. Navrhovatel se domáhal zrušení zvyšování dvojčíslí vyjadřujícího měsíc narození u žen o 50, když požadoval po Ústavním soudu, aby zrušil "ženský" tvar rodného čísla a zároveň přinutil správní orgán změnit navrhovatelovo rodné číslo z "mužského" na "neutrální". Ústavní soud na tom, že stát v rodném čísle zaznamenává informaci o pohlaví jednotlivce, ani na tom, že pohlaví je v rámci rodných čísel pojímáno binárně, nic neústavního neshledal.

V České republice se lidé dělí na ženy a muže. Toto chápání binární existence lidského druhu nemá původ ve vůli státu ve smyslu vůle veřejné moci, neboť veřejná moc je pouze akceptovala jako společenskou realitu. Existenci mužů a žen bere na vědomí i český právní řád včetně předpisů ústavního pořádku a některých mezinárodních smluv o lidských právech, jimiž je Česká republika vázána. Podle čl. 29 odst. 1 Listiny základních práv a svobod tak např. "ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky". Podle čl. 12 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod pak "muži a ženy, způsobilí věkem k uzavření manželství, mají právo uzavřít manželství a založit rodinu v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují výkon tohoto práva". Stejně tak občanský zákoník definuje manželství jako "trvalý svazek muže a ženy". Podle § 83b odst. 3 TŘ pak "osobní prohlídku vykonává vždy osoba stejného pohlaví". Rozdíl mezi muži a ženami v České republice je také činěn v rámci ryze soukromoprávních aktivit. Existují sportovní soutěže pořádané výhradně pro ženy, muži a ženy mívají samostatné šatny či toalety, některé vlakové soupravy mívají dámská kupé atd. Uznání existence žen a mužů tedy není z ústavněprávního hlediska problematické a stejně tak nevzbuzuje ústavněprávní pochybnosti bez dalšího to, že je k mužům a ženám přistupováno v určitých případech odlišně či odděleně. Ústavní soud to potvrdil mimo jiné v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 42/04 ze dne 6. 6. 2006, podle něhož je rozlišování mezi muži a ženami ústavně konformní, je-li založeno na objektivních a rozumných důvodech. Je-li ústavně akceptováno, a dokonce ústavním pořádkem předvídáno, že se lidé dělí na muže a ženy, a že toto dělení má určité právní či praktické dopady, pak se jeví logické, že stát informaci o pohlaví, tedy o tom, zda je člověk mužem, nebo ženou, v určité formě zaznamenává. Ústavní soud přitom zásadně neshledává ústavněprávní důvod, proč by pohlaví nemohlo být zaznamenáváno právě v rodném čísle, byť je obecně nutné zvažovat, v jakých případech je identifikace rodným číslem, které obsahuje informaci o pohlaví a datu narození, vhodná s ohledem na ochranu soukromí jeho nositele. V této souvislosti Ústavní soud dodal, že od užívání rodného čísla již začíná být postupně upouštěno. Na uvedených závěrech nic nemění ani navrhovatelova argumentace, že pohlaví, které lze dovodit z rodného čísla, nemusí vždy odpovídat pohlaví, s nímž se člověk vnitřně identifikuje. Smyslem napadeného ustanovení upravujícího rodné číslo žen totiž není prezentace toho, s jakým pohlavím se nositel rodného čísla identifikuje. Navrhovatel argumentoval požadavkem respektu k pohlavní sebeidentifikaci, která má jako součást práva na sebeurčení a osobní autonomii nacházet své ústavní zakotvení v čl. 7 odst. 1 Listiny, který zaručuje nedotknutelnost osoby a jejího soukromí. Podle navrhovatele tím zaručuje také právo navenek projevovat svou pohlavní identitu. Informace o pohlaví člověka, kterou lze z rodného čísla dovodit, ovšem o vnitřních pocitech člověka nevypovídá vůbec nic. Nejde tedy o to, že by pohlaví v rodném čísle bylo v rozporu s vnitřními pocity člověka, zkrátka jen obsahuje informace o jiných skutečnostech, než je nositelova "pohlavní identita". Tím, že stát v rodném čísle zachytává informaci o pohlaví člověka, nikterak nepředurčuje, jakým způsobem na sebe člověk nahlíží nebo nahlížet má.

Je tedy logické, že rodné číslo obsahuje informaci o pohlaví, které stát eviduje, neboť informace o něm může být z hlediska fungování státu i společnosti užitečná, zatímco informace o "pohlavní identitě", která pro stát nemá objektivní, smysluplné využití, zůstává mimo státní dosah či evidenci, jelikož pro takovou evidenci chybí rozumný důvod. Existují-li přitom objektivní důvody, pro které je vhodné určitou informaci evidovat, a tak tomu v případě pohlaví je, nelze z práva na soukromí dle čl. 7 odst. 1 Listiny dovodit právo, aby v případě, že je někomu tato informace nepříjemná, ji stát neevidoval, případně místo ní evidoval informaci neodpovídající realitě, neboť by to popřelo smysl toho, proč k její evidenci vůbec dochází.

Závěrem Ústavní soud připomněl, že jeho úlohou je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy České republiky). Úlohou Ústavního soudu oproti tomu není ochrana, či snad dokonce prosazování moderních trendů, stejně jako jeho úlohou není těmto trendům bránit. Ústavní soud není a nemůže být arbitrem vstupujícím do kulturních válek a aktivně určujícím směr společenského vývoje v České republice. Opakovaně se proto ve své judikatuře snažil zdůraznit, že řešení základních otázek týkajících se člověka jako biologického druhu, jeho života a jeho vztahů, náleží Parlamentu České republiky. Judicializace těchto otázek může vést k politizaci Ústavního soudu, a tím i k oslabení jeho postavení jako nestranného a nezávislého soudního orgánu chránícího ústavní pořádek.

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 2/2022 DO ČÁSTKY 23/2022

 NahoruČástka 2 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. ledna 2022

Nález Ústavního soudu ze dne 7. prosince 2021, sp. zn. Pl. ÚS 20/21, o návrhu skupiny senátorů na zrušení zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, event. některých jeho vybraných ustanovení, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu, jako účastníků řízení a vlády, jako vedlejší účastnice řízení (publikovaný pod č. 4/2022 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že ustanovení věty druhé § 9 odst. 4 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, se uplynutím dne vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů zrušuje ve slovech " , návratných finančních výpomocí". Ve zbývající části se návrh zamítá..

Právní věty nálezu:

I. I v takové konstelaci parlamentních sil, v níž ani provládní, ani opoziční síly nemají zajištěnu stabilní většinu (tj. koalovanou, etablovanou politickou dohodou atd.), může docházet ke zneužívání nahodilých většin, a tedy parlamentní diskuse i parlamentní menšina požívají ochrany, ale tato ochrana je slabší oproti klasickému modelu (tj. v němž je vláda podporována stabilní parlamentní většinou a opozice je menšinová). Při takovém rozložení sil totiž aktuální parlamentní většina a menšina vznikají proměnlivě ad hoc, politické subjekty jsou nuceny ve zvýšené míře k politickému vyjednávání a kompromisu a žádný z nich se neopírá o stabilní většinu hlasů, která ke zneužití může svádět. Je-li tak méně intenzivní vlastní hlavní důvod této ochrany, klesá i její význam coby kritéria ústavnosti zákonodárného procesu v případě zkráceného projednávání návrhu zákona.

II. Čl. 11 odst. 4 Listiny nedopadá na situace, v nichž určité omezení vlastnického práva dopadá na všechny vlastníky in abstracto stejně (tj. neberouc v úvahu konkrétní podmínky konkrétních vlastníků, které mohou rozdílná omezení fakticky postihovat různě), tedy typicky na omezení vlastnického práva veřejnoprávní regulací nakládání s určitými věcmi z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného pořádku, oprávněných zájmů jiných osob atd. Případy omezení vlastnického práva takovouto obecnou regulací jsou tak z hlediska ústavního pořádku poměřovány toliko čl. 11 odst. 1 a 3 Listiny ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny.

III. Ústavně zaručené základní právo na náhradu škody způsobené postupem orgánů veřejné moci v souladu s ústavním pořádkem i se zákonem neexistuje, a to ani v případě škody vzniklé v příčinné souvislosti s mimořádným opatřením ke zvládání krizového stavu. Zákonodárce je u takové právní úpravy však vázán ústavní povinností šetřit podstatu a smysl základních práv dle čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, principem rovnosti při jejich omezování dle čl. 4 odst. 3 Listiny, zákazem zneužití omezení základních práv dle čl. 4 odst. 4 Listiny, jakož i principy demokratického právního státu a rovnosti před zákonem dle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, čl. 3 odst. 1 Listiny, čl. 9 odst. 2 Ústavy a čl. 9 odst. 3 Ústavy.

IV. Ochranu vlastnického práva nelze v demokratickém právním státě rozlišovat a odstupňovat podle různých druhů či účelů vlastnictví, jak bylo typické pro ústavní úpravu platnou do 22. 4. 1990 (srov. čl. 7 odst. 1 a 2 Ústavy ČSFR, ve znění ústavního zákona č. 100/1990 Sb.) a ochrana vlastnického práva ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny se musí vždy omezovat toliko na posouzení restrikcí abstraktních kategorií složek vlastnického práva (ius possidendi, ius utendi et fruendi, ius disponendi, ius abutendi), nikoliv na jejich konkrétní dopady v jednotlivých případech, neboť tím by byly porušeny požadavky rovnosti.

V. Ústavně konformní výklad věty první § 9 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, vyžaduje, aby obecné soudy přistupovaly k tomuto ustanovení se zřetelem k účelu přenosu důkazního břemene, tedy zabránění zneužití, nikoliv jako k prostředku k účelovému znemožnění či zkomplikování přiznání nároku na náhradu škody. Opačný postup by ukládal poškozenému nesplnitelnou povinnost, což by bylo v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny.

VI. Jelikož ústavní pořádek nestanovuje žádné zvláštní požadavky na zákonný rámec omezování základních lidských práv a svobod při zvládání mimořádných situací nepodléhajících režimu ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, omezuje se z tohoto hlediska přezkum na posouzení záruk ochrany ústavně zaručených základních lidských práv a svobod ve smyslu požadavků čl. 4 odst. 1, 3 a 4 Listiny základních práv a svobod v napadené právní úpravě. Tyto záruky jsou dvojí – apriorní, spočívající v povinnosti právní úpravy per se respektovat tyto požadavky in abstracto, a posteriorní, tedy ochrana jednotlivce před případným porušením těchto požadavků in concreto určitým opatřením.

VII. Výše horní hranice pokuty eo ipso vadu protiústavnosti právní úpravy správní sankce za přestupek zpravidla zakládat nemůže.

 NahoruČástka 3 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 19. ledna 2022

Nález Ústavního soudu ze dne 30. listopadu 2021, sp. zn. Pl. ÚS 18/21, o návrhu skupiny senátorů na zrušení části ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 35/2021 Sb. ve slovech "obecně závazné vyhlášky a", § 1 odst. 2, § 2 odst. 1, § 4 odst. 1 a § 9 odst. 3 zákona č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, § 12 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 36/2021 Sb., § 8 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 36/2021 Sb., a § 45 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 36/2021 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu a Senátu Parlamentu jako účastníků řízení, a vlády jako vedlejší účastnice řízení (publikovaný pod č. 5/2022 Sb.)

Ústavní soud návrh zamítl.

Právní věty nálezu:

Povinnost publikace právních předpisů nově upravená zákonem č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, podmiňující tímto zveřejněním jejich platnost, nezasahuje do práva zastupitelstva vydávat obecně závazné vyhlášky, zaručeného v čl. 8 a čl. 104 odst. 3 Ústavy. Cíl shromáždit ucelený soubor právních předpisů na jednom veřejnosti přístupném místě způsobem umožňujícím dálkový přístup, sledovaný tímto opatřením k zajištění poznatelnosti práva platného a účinného na místní úrovni a předvídatelnosti následků vlastního jednání jeho adresáty, je legitimní a slučitelný s principem právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy.

Na tom nic nemění ani administrativní zátěž spojená s povinností obce zasílat vydané obecně závazné vyhlášky do datové schránky správce této Sbírky pod sankcí jejich neplatnosti, neboť takto stanovený postup pouze nahradí dosavadní zákonnou povinnost obce zaslat obecně závaznou vyhlášku neprodleně po dni jejího vyhlášení Ministerstvu vnitra.

 NahoruČástka 8 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 26. ledna 2022

Nález Ústavního soudu ze dne 7. prosince 2021, sp. zn. Pl. ÚS 43/18, o návrhu skupiny senátorů Parlamentu České republiky na zrušení části zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a to čl. II zákona č. 363/2019 Sb. přechodná ustanovení v části bodu 1 ve slovech "a zároveň nedočerpal k tomuto datu celkovou částku rodičovského příspěvku na toto dítě či děti ve výši podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona", a v bodu 2, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky, jako účastníků řízení, a vlády České republiky, jako vedlejší účastnice řízení (publikovaný pod č. 14/2022 Sb.)

Ústavní soud návrh zamítl.

Právní věty nálezu:

Pojmovým znakem sociálních práv je skutečnost, že nemají bezpodmínečnou povahu a lze se jich domáhat pouze v mezích platných zákonů (srov. čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Esenciální obsah práva rodičů pečujících o děti na pomoc ze strany státu definuje Ústavní soud ustáleně jako zajištění minimálního sociálního standardu, resp. garancí minimálního standardu lidské důstojnosti. V minulosti proto Ústavní soud neshledal ústavně nekonformním, nedosáhnou-li rodiče na některý typ podpory z důvodu nesplnění zákonných podmínek, pokud mají k dispozici ještě jiné dávky státní sociální podpory, a to i finančně méně výrazné [nález sp. zn. Pl. ÚS 31/17 ze dne 17. 12. 2019 (30/2020 Sb.), body 28, 29].

Ve vztahu k principu rovnosti Ústavní soud judikuje, že "[n]erovnost v sociálních vztazích, má-li se dotknout základních lidských práv, musí dosáhnout intenzity zpochybňující alespoň v určitém směru již samu podstatu rovnosti. Pokud by bylo stanovení různých podmínek sociálních dávek v závislosti na odůvodněných potřebách určitých skupin osob považováno paušálně za porušení základního práva a rovnosti v právech, znamenalo by to, že u sociálních dávek by vlastně žádnou podmínku pro nárok nebo jeho výši, spočívající např. ve věku, v době či individuálním posuzování sociální a ekonomické situace, ani nebylo možno stanovit" [nález sp. zn. Pl. ÚS 40/97ze dne 2. 9. 1998 (N 96/12 SbNU 27; 223/1998 Sb.), část IV.]. Ústavní soud považuje napadenou právní úpravu za racionální. Kladnou odpověď na otázku, zda se jedná o rozumný, byť třeba nikoli nejvhodnější, nejmoudřejší či nejlepší zákonný prostředek k dosažení legitimního cíle právní úpravy, dávají všechny kroky provedeného testu racionality.

Navrhovatelka uvádí, že důvěra v právo opomenuté skupiny rodičů byla zklamána, neboť účel poskytování rodičovského příspěvku, jako sociální dávky nenahrazující příjem, byl v aspektu flexibility čerpání příspěvku popřen. Tyto argumenty se však míjejí se zásadními závěry Ústavního soudu o zániku právního vztahu mezi rodičem jako příjemcem dávky a státem v důsledku dočerpání dříve stanovené celkové částky rodičovského příspěvku před nabytím účinnosti přechodných ustanovení zákona č. 363/2019 Sb. Uvádí-li ústavněprávní nauka v nejobecnější rovině, že legitimní očekávání může být založeno "dobře odůvodněnou představou o budoucí právní situaci" (Wintr, J. Principy českého ústavního práva. 5. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2020, s. 26), pak za novelou nastoleného právního stavu nelze dovodit, že by byl porušen princip právní jistoty v aspektech důvěry v právo a legitimního očekávání.

 NahoruČástka 17 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 25. února 2022

Nález Ústavního soudu ze dne 18. ledna 2022, sp. zn. Pl. ÚS 43/18, o návrhu Krajského soudu v Ostravě na zrušení § 60b zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 206/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a čl. II bodů 3 a 4 zákona č. 206/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky, jako účastníků řízení, a vlády, jako vedlejší účastnice řízení (publikovaný pod č. 28/2022 Sb.)

Ústavní soud návrh na zrušení § 60b zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 206/2017 Sb., podle jehož odstavce 1 je právnická nebo fyzická osoba žádající o povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) povinna poskytnout kauci ve výši 500 000 Kč, zamítl.

Právní věta nálezu:

Nepříčí-li se omezení práva podnikat nebo vyvíjet jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 odst. 2 Listiny základních práv a svobod formou koncese či povolení spojeného se stanovením kauce podle § 60b zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, pro právnické nebo fyzické osoby žádající o povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) téhož zákona, hodnotám ústavního pořádku, a je-li tím sledován důležitý veřejný zájem, jakým může být dosahování cílů sociální politiky, sociální ochrana pracovníků, finanční rovnováha systému sociálního zabezpečení či nemocenského pojištění, zamezení podvodům a obcházení zákona, jde o postup ústavně konformní.

 NahoruČástka 23 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 7. března 2022

Sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 42/2022 Sb., o vyhlášení dne, kdy dojde k zápisu údajů o vymezení dobývacích prostorů do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí

Dne 1. dubna 2022 dojde k zápisu údajů o vymezení dobývacích prostorů do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí.

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 175/2021 DO ČÁSTKY 224/2021

 NahoruČástka 175 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 22. října 2021

Vyhláška č. 393/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění pozdějších předpisů

Tato novela vyhlášky o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu doplnila do seznamu obecních úřadů, které provádějí vidimaci a legalizaci, následující obecní úřady:

• v Jihomoravském kraji obecní úřady Borovník, Tučapy,

• v Královéhradeckém kraji obecní úřady Čistěves, Vitiněves, Chleny, Libel,

• v Pardubickém kraji obecní úřady Načešice, Janůvky,

• v Plzeňském kraji obecní úřady Rybník, Tlumačov, Letkov,

• ve Středočeském kraji obecní úřady Koněprusy, Skuhrov, Běleč, Chlumín, Třebsko, Petříkov, a

• v Ústeckém kraji obecní úřady Ledvice, Čížkovice.

Naopak v Olomouckém kraji přestal vykonávat agendu vidimace a legalizace Obecní úřad Přestavlky.

Účinnost od 1. ledna 2022

 NahoruČástka 180 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 12. listopadu 2021

Sdělení Ústavního soudu ze dne 7. září 2021, sp. zn. Pl. ÚS-st. 53/21, ve věci právního názoru I. senátu pro řízení vedené pod sp. zn. I. ÚS 1179/20, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu sp. zn. II. ÚS 2560/13 ze dne 20. 5. 2014 (publikované pod č. 402/2021 Sb.)

Ústavní soud přijal toto stanovisko:

I. Včasnost elektronického podání učiněného prostřednictvím e-mailu je třeba posuzovat podle okamžiku, kdy podání dojde soudu, nikoliv podle okamžiku, kdy je podatelem odesláno.

II. Za okamžik, kdy je podání řádně učiněno, se považuje okamžik, kdy se e-mailová zpráva dostane do dispozice soudu; pro posouzení včasnosti podání není relevantní, kdy se s ním soud fakticky seznámil.

 NahoruČástka 185 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. listopadu 2021

Vyhláška č. 411/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů

Tato novela vyhlášky o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků dosavadní správní činnost "při přestupkovém řízení ve věcech bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na úseku dopravy a silničního hospodářství a správních řízeních souvisejících" nahradila novou správní činností "při přestupkovém řízení ve věcech bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a správních řízeních souvisejících".

Podle přechodných ustanovení platí, že zvláštní odborná způsobilost při přestupkovém řízení ve věcech bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na úseku dopravy a silničního hospodářství a správních řízeních souvisejících prokázaná podle vyhlášky č. 512/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se považuje za zvláštní odbornou způsobilost při přestupkovém řízení ve věcech bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a správních řízeních souvisejících podle vyhlášky č. 512/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

Úředník, který ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky vykonává správní činnost, pro jejíž výkon nebylo podle vyhlášky č. 512/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, předpokladem prokázání zvláštní odborné způsobilosti a pro jejíž výkon je podle vyhlášky č. 512/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, předpokladem prokázání zvláštní odborné způsobilosti, je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

Účinnost od 1. ledna 2022

 NahoruČástka 188 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. listopadu 2021

Zákon č. 414/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tato novela zákona o užívání státních symbolů České republiky například stanoví, že státní znak jsou oprávněni nově užívat rovněž:

• jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí, jednotky hasičských záchranných sborů podniků, jednotky sborů dobrovolných hasičů podniků a spolky působící na úseku požární ochrany, a

• zdravotnická záchranná služba.

Velký státní znak lze též nově užít k zevnímu označení stejnokrojů členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, jednotek hasičských záchranných sborů podniků, jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků a spolků působících na úseku požární ochrany.

Nové definiční vymezení úředního razítka zní tak, že úředním razítkem je razítko vytvářející otisk kruhového tvaru o průměru 20 mm, 25 mm nebo 36 mm, na němž je vyznačen malý státní znak.

Účinnost od 1. ledna 2022

Zákon č. 416/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tato novela zákona o archivnictví a spisové službě upravuje zejména přenesení sídla Státního oblastního archivu v Zámrsku ze Zámrsku do Hradce Králové a v důsledku toho též dochází k přejmenování archivu na Státní oblastní archiv v Hradci Králové.

Účinnost od 1. ledna 2022

Zákon č. 417/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tato novela zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich například stanoví, že odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání; jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání.

Je-li to s ohledem na povahu uloženého omezujícího opatření možné, jeho dodržování kontrolují též orgán Policie České republiky, v jehož územním obvodu má omezující opatření účinky, a obecní policie, která vykonává působnost ve správním obvodu obce, v němž má omezující opatření účinky. Správní orgán, který omezující opatření uložil, a správní orgán stejného druhu, v jehož správním obvodu má omezující opatření účinky, informují o uloženém omezujícím opatření orgán Policie České republiky a obecní policii.

Správní orgán vyloučí z nahlížení do spisu údaje o místě trvalého pobytu, popřípadě bydlišti, doručovací adrese, místě výkonu zaměstnání, povolání nebo podnikání osob vystupujících v řízení o přestupku na jejich žádost, vyžaduje-li to ochrana jejich soukromí nebo bezpečnosti. O uvedené žádosti rozhodne správní orgán usnesením.

Správní orgán usnesením rozhodne o tom, že nepřipustí zastoupení na základě plné moci, pokud zmocněnec vystupuje v řízení o přestupcích v různých věcech opětovně, nejde-li o advokáta nebo jinou osobu poskytující právní služby soustavně a za úplatu podle jiného zákona.

Účinnost od 1. února 2022

Zákon č. 418/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tato novela zákona o Policii České republiky například stanoví, že pokud tabulky registrační značky nebyly vyzvednuty do 1 roku od jejich zadržení, předá je policie příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, jde-li o tabulky registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice, v ostatních případech prostřednictvím zastupitelského úřadu státu poslední registrace motorového vozidla.

Související novela zákona o obecní polici například stanoví, že pokud obec, která zřídila obecní policii nebo je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a a eviduje nedoplatek řidiče nebo provozovatele motorového vozidla na pokutě za přestupek podle zákona o silničním provozu, zákona o pozemních komunikacích nebo zákona o silniční dopravě, který byl spáchán na území této obce, je strážník oprávněn při zastavení vozidla podle bodu 2 § 79 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu požadovat po řidiči motorového vozidla uhrazení takového nedoplatku na místě v hotovosti nebo bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty, a to pouze v případě, pokud

• byla pokuta, jejímž neuhrazením vznikl nedoplatek, uložena orgánem obce a

• nedoplatek na této pokutě nebyl předán obcí k vymáhání obecnému správci daně.

V novele zákona o silniční dopravě je nově uvedeno, že pokuta uložená za přestupek podle tohoto zákona, která byla předána obecním úřadem obce s rozšířenou působností obecnému správci daně k vymáhání a nebyla vybrána nebo vymožena tímto obecním úřadem, je z 30 % příjmem státního rozpočtu a ze 70 % příjmem obce, jejíž orgán pokutu uložil (obdobné pravidlo je nově stanoveno rovněž v novele zákona o pozemních komunikacích a v novele zákona o silničním provozu).

Účinnost od 1. ledna 2022 (s výjimkou)

 NahoruČástka 191 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. listopadu 2021

Nařízení vlády č. 428/2021 Sb., o přípustné míře veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky

Toto nařízení vlády například stanoví, že přípustná míra veřejné podpory pro investiční akci realizovanou v regionu způsobilém pro podporu podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie nesmí za celou dobu čerpání investiční pobídky překročit tyto hodnoty:

• v regionu soudržnosti Moravskoslezsko 30 %,

• v regionu soudržnosti Střední Morava 30 %,

• v regionu soudržnosti Severovýchod 30 %,

• v regionu soudržnosti Severozápad 40 %.

Přípustná míra veřejné podpory pro část způsobilých nákladů, které přesahují 50 000 000 EUR a nepřesahují 100 000 000 EUR, činí 50 % hodnoty přípustné míry veřejné podpory v jednotlivých regionech soudržnosti České republiky. Přesahují-li způsobilé náklady 100 000 000 EUR, lze veřejnou podporu poskytnout pouze po jejím předchozím schválení Evropskou komisí.

Za jednu investiční akci se považují všechny dílčí investiční akce zahájené jednou nebo více osobami považovanými za propojený podnik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie prohlašujícího určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem v období 3 let na území jednoho kraje.

Účinnost od 1. ledna 2022

 NahoruČástka 199 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 8. prosince 2021

Nález Ústavního soudu ze dne 19. října 2021, sp. zn. Pl. ÚS 17/21, o návrhu Veřejného ochránce práv na zrušení § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, za účasti Ministerstva spravedlnosti, jako účastníka řízení (publikovaný pod č. 443/2021 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že výše uvedené ustanovení advokátního tarifu se dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů ruší.

Právní věty nálezu:

Stanoví-li ustanovení § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, že při výkonu funkce opatrovníka ustanoveného správním orgánem účastníku řízení nebo ustanoveného soudem účastníku řízení, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat, se pro účely výpočtu odměny advokáta jako opatrovníka považuje za tarifní hodnotu částka 1 000 Kč, pak takové pravidlo je podle názoru Ústavního soudu v rozporu nejen s principem rovnosti, vztaženo k výkonu advokacie v širším slova smyslu, a v rozporu s právem advokáta získávat prostředky pro své životní potřeby prací (čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), ale také s právem opatrovaného na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny.

Zaručuje-li stát právním předpisem vymezeným účastníkům řízení právní pomoc ve formě opatrovnictví, musí také vytvořit podmínky pro to, aby taková právní pomoc byla poskytována na odpovídající úrovni.

 NahoruČástka 201 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 8. prosince 2021

Nález Ústavního soudu ze dne 2. listopadu 2021, sp. zn. Pl. ÚS 15/18, o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení části zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v § 28 ve slovech první věty "kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a" a § 38 odst. 1 první věty, která zní: "V exekučním návrhu musí být označen exekutor, který má exekuci vést, s uvedením jeho sídla.", za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky, jako účastníků řízení, a vlády, jako vedlejší účastnice řízení (publikovaný pod č. 448/2021 Sb.)

Ústavní soud návrh zamítl.

Právní věty nálezu:

Systém umožňující oprávněnému (věřiteli) volbu soudního exekutora, který povede exekuci, není porušením práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, poskytuje dostatečné záruky pro nezávislost a nestrannost výkonu exekuční činnosti soudního exekutora, tak aby byl vázán právem a nikoliv pokyny oprávněného. Soudní exekutor není pouze v postavení podnikatele nesoucího riziko spojené s vymáháním pohledávky a usilujícího o úhradu nákladů exekuce a dosažení zisku, nýbrž je i v postavení pověřeného orgánu veřejné moci, jehož rozhodování podléhá kontrolním mechanismům ze strany exekučních soudů a nad jehož činností dohlíží Ministerstvo spravedlnosti.

Nakolik neexistuje ústavně zaručené základní právo na zákonného soudního exekutora ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, postrádá požadavek na zavedení místní příslušnosti (principu teritoriality) do vymezení exekutorské působnosti ústavně právní rozměr a sleduje pouze politický či zájmový účel.

 NahoruČástka 211 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. prosince 2021

Nález Ústavního soudu ze dne 9. listopadu 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20, o návrhu Krajského soudu v Plzni na zrušení § 8a odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve slovech "a odst. 4 písm. b)", za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky, jako účastníků řízení, a vlády, jako vedlejší účastnice řízení (publikovaný pod č. 470/2021 Sb.)

Ústavní soud návrh zamítl.

Právní věty nálezu:

Požadavek na doložení dokumentů v řízení o žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla, neposkytl-li nový nebo dosavadní vlastník vozidla dostatečnou součinnost, není skutečnou překážkou k tomu, aby se žadatel mohl domoci změny či odstranění údaje o své osobě v registru silničních vozidel tak, aby odpovídal skutečnému stavu za podmínky, jde-li tak učinit na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení vlastnictví k danému vozidlu, nebo má-li skutečný vlastník možnost domoci se u civilního soudu vydání potřebných dokladů a vozidla k tomu, aby uvedený požadavek na doložení dokumentů, byť později, splnil. Takový požadavek proto nemá žádné negativní důsledky ve sféře práv chráněných ústavním pořádkem České republiky, zejména práva každého domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť odkázání dané osoby na postupy v občanskoprávním soudním řízení nejsou nepřiměřené jeho situaci, do které se dostal porušením své zákonné povinnosti podat společnou žádost o zápis změny vlastníka v registru vozidel ve stanovené lhůtě.

 NahoruČástka 213 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 15. prosince 2021

Sdělení Ministerstva vnitra č. 478/2021 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 19. března 2022 nové volby do Zastupitelstva obce Trpík (okres Ústí nad Orlicí).

 NahoruČástka 216 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 17. prosince 2021

Nález Ústavního soudu ze dne 2. listopadu 2021, sp. zn. Pl. ÚS 24/21, o návrhu korporace Kapsch Telematic Services spol. s r. o., se sídlem v Praze 8, Ke Štvanici 656/3, na zrušení § 257 písm. j) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky, jako účastníků řízení, a vlády, jako vedlejší účastnice řízení (publikovaný pod č. 484/2021 Sb.)

Ústavní soud návrh zamítl.

Právní věty nálezu:

Uchazeči o veřejnou zakázku mají právo na to, aby vůči nim zadavatel v zadávacím řízení postupoval rovně a nediskriminačně; v tomto ohledu jim svědčí základní právo na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ustanovení § 257 písm. j) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek představuje omezení tohoto práva, neboť povinnost zastavit řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení při uzavření smlouvy na plnění předmětu přezkoumávané veřejné zakázky odnímá příslušným orgánům možnost meritorního přezkumu postupu zadavatele.

Omezení práva na soudní a jinou právní ochranu sleduje legitimní cíl, jenž spočívá v zajištění účinnosti rozhodnutí ve fázi před uzavřením smlouvy na předmět veřejné zakázky. Toto omezení je vůči sledovanému cíli přiměřené, neboť právo účastníků přezkumného řízení není omezeno absolutně. Zákon o zadávání veřejných zakázek totiž obsahuje několik institutů, jež mají zajistit, aby bylo meritorní rozhodnutí zásadně vydáno. Je současně přiměřené, že forma účinné ochrany je v různých fázích zadávacího řízení odlišná.

 NahoruČástka 220 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. prosince 2021

Vyhláška č. 503/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 553/2020 Sb., o seznamu obecních úřadů a úřadů městských částí nebo městských obvodů, které jsou kontaktními místy veřejné správy

Tato novela vyhlášky doplnila do seznamu obecních úřadů, úřadů městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřadů městských částí hlavního města Prahy, které jsou kontaktními místy veřejné správy, následující obecní úřady:

• v Jihočeském kraji Obecní úřad Mydlovary,

• v Olomouckém kraji Obecní úřad Těšetice,

• v Ústeckém kraji obecní úřady Ledvice, Chotěšov, a

• v Kraji Vysočina obecní úřady Pavlov, Stařeč.

Účinnost od 1. ledna 2022

 NahoruČástka 224 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. prosince 2021

Vyhláška č. 514/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů

Tato novela vyhlášky například stanoví, že správci kapitol v rozpočtovém systému a státní fondy v centrálním systému účetních informací státu provedou alespoň jednou čtvrtletně kontrolu jimi vykazovaných údajů o poskytnutých transferech a půjčených peněžních prostředcích na hodnoty transferů a půjčených peněžních prostředků přijatých územními samosprávnými celky a dobrovolnými svazky obcí. V případě zjištění rozdílů mezi poskytnutými a přijatými transfery nebo půjčenými peněžními prostředky neprodleně zajistí, v součinnosti s příslušným územním samosprávným celkem a dobrovolným svazkem obcí, jejich dohledání a opravu.

Statutární města a hlavní město Praha předávají jeden výkaz, který obsahuje údaje za město jako celek. Tento výkaz v sobě zahrnuje údaje za hospodaření městských částí a městských obvodů. Magistrát hlavního města Prahy dále předává do centrálního systému účetních informací státu ročně výkazy za jednotlivé městské části hlavního města Prahy a výkaz za hlavní město Prahu bez hospodaření městských částí hlavního města Prahy.

Účinnost od 1. ledna 2022

Vyhláška č. 515/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tato novela vyhlášky zejména reaguje na novelu zákona o matrikách, jménu a příjmení (viz novela č. 270/2021 Sb.), účinnou od 1. ledna 2022, a to změnou některých matričních tiskopisů, kdy žena nově může požádat o užívání svého příjmení v mužském (tzv. nepřechýleném) tvaru bez nutnosti splnění dosavadních zákonných podmínek. Součástí novely vyhlášky je i zrušení matričního úřadu Zhoř v kraji Vysočina a matričního úřadu Mysločovice ve Zlínském kraji. Obec Zhoř, která jako jediná spadala do správního obvodu matričního úřadu Zhoř, je nově zařazena do správního obvodu matričního úřadu Jamné. Matriční úřad Mysločovice zajišťoval matriční agendu nejen pro svou obec, ale též pro obce Hostišová, Machová a Sazovice; zmiňované obce se zařazují do správního obvodu matričního úřadu města Zlín.

Účinnost od 1. ledna 2022

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 116/2021 DO ČÁSTKY 165/2021

 NahoruČástka 116 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. července 2021

Sdělení Ministerstva vnitra č. 268/2021 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 11. prosince 2021 nové volby do Zastupitelstva obce Rovná (okres Pelhřimov).

 NahoruČástka 117 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 19. července 2021

Zákon č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech

Nový zákon o občanských průkazech upravuje práva, povinnosti a působnost na úseku občanských průkazů a navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157 ze dne 20. června 2019 o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu.

Občanský průkaz je veřejná listina, kterou osoba, jíž je občanský průkaz vydán (dále jen "držitel občanského průkazu"), prokazuje svou totožnost a skutečnosti v ní uvedené. Občanský průkaz je dále prostředkem umožňujícím uložení nebo užití dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci držitele občanského průkazu nebo pro jiné elektronické úkony (dále jen "data pro elektronické využití občanského průkazu").

Státní občan České republiky, který dosáhl věku 15 let a má trvalý pobyt na území České republiky, má povinnost mít občanský průkaz (avšak státní občan České republiky, který je omezen ve svéprávnosti, nemá povinnost mít občanský průkaz).

Státní občan České republiky má právo mít občanský průkaz, pokud je mladší 15 let; je omezen ve svéprávnosti, nebo nemá trvalý pobyt na území České republiky.

V občanském průkazu se uvedou

• údaje o držiteli občanského průkazu, kterými jsou jméno, popřípadě jména, a příjmení; pohlaví; státní občanství; datum narození; místo a okres narození, narodil-li se na území České republiky, a to podle stavu ke dni podání žádosti o vydání občanského průkazu; kód státu narození podle statistického číselníku vytvořeného Českým statistickým úřadem, narodil-li se mimo území České republiky, a to podle stavu ke dni podání žádosti o vydání občanského průkazu; adresa místa trvalého pobytu, je-li hlášen k trvalému pobytu na území České republiky, včetně označení tohoto údaje jako adresy úřadu, je-li takto označen v informačním systému evidence obyvatel; podoba; podpis a biometrické údaje [biometrickými údaji se rozumí zobrazení obličeje a otisky prstů rukou pořízené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157],

• úřední záznam, který obsahuje nezkrácenou podobu jména nebo složeného příjmení držitele občanského průkazu, jsou-li v rámci údajů o držiteli občanského průkazu uvedeny ve zkrácené podobě,

• údaje o občanském průkazu, kterými jsou číslo; kód dokladu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157; datum vydání; datum skončení platnosti; označení správního orgánu, který jej vydal; a kód České republiky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157, a

• údaje umožňující kontrolu údajů uvedených ve strojově čitelné podobě.

V občanském průkazu se na žádost žadatele o vydání občanského průkazu uvede rodinný stav nebo údaj o registrovaném partnerství.

V občanském průkazu se uloží data pro elektronické využití občanského průkazu stanovená prováděcím právním předpisem. V občanském průkazu se na žádost držitele občanského průkazu uloží data pro elektronické využití občanského průkazu stanovená prováděcím právním předpisem nebo tato data může uložit sám držitel občanského průkazu.

Správním orgánem příslušným k přijetí žádosti o vydání občanského průkazu je obecní úřad obce s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy (dále jen "pověřený úřad"). Správním orgánem příslušným k přijetí žádosti o vydání občanského průkazu je dále Ministerstvo vnitra, jde-li o vydání občanského průkazu ve lhůtě do 24 hodin nebo 5 pracovních dnů (dále jen "zrychlený režim"), nebo organizační útvar Ministerstva zahraničních věcí zřízený za účelem plnění úkolů služby v zahraničí a určený tímto ministerstvem (dále jen "pověřený zastupitelský úřad"), nejde-li o vydání občanského průkazu ve zrychleném režimu.

Byla-li žádost o vydání občanského průkazu podána pověřenému úřadu, správním orgánem příslušným k vydání občanského průkazu je tento pověřený úřad. Byla-li žádost o vydání občanského průkazu podána pověřenému zastupitelskému úřadu, správním orgánem příslušným k vydání občanského průkazu je

• pověřený úřad, v jehož správním obvodu má žadatel o vydání občanského průkazu místo trvalého pobytu,

• pověřený úřad, v jehož správním obvodu měl žadatel o vydání občanského průkazu naposledy místo trvalého pobytu, nemá-li žadatel místo trvalého pobytu, nebo

• Magistrát města Brna, neměl-li žadatel o vydání občanského průkazu nikdy místo trvalého pobytu nebo nelze-li místo jeho trvalého pobytu zjistit.

Byla-li žádost o vydání občanského průkazu podána Ministerstvu vnitra a je-li Ministerstvo vnitra příslušné k přijetí žádosti, správním orgánem příslušným k vydání občanského průkazu je Ministerstvo vnitra.

Občanský průkaz platí

• 1 rok ode dne vydání, je-li vydán osobě, která dosáhla věku 12 let, u níž je dočasně fyzicky nemožné pořídit otisky prstů rukou,

• 5 let ode dne vydání, je-li vydán osobě mladší 15 let,

• 10 let ode dne vydání, je-li vydán osobě, která dosáhla věku 15 let, do dovršení jejích 70 let, nebo

• 35 let ode dne vydání, je-li vydán osobě, která dosáhla věku 70 let.

Účinnost od 2. srpna 2021 (s výjimkami)

 NahoruČástka 119 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. července 2021

Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady

Tato vyhláška upravuje např. požadavky na zařízení určená pro nakládání s odpady a jejich provoz; podrobnosti předávání údajů o odpadech v rámci školního sběru; technické podmínky soustřeďování odpadu; podrobnosti pro využívání odpadů k zasypávání; podmínky, při jejichž splnění může být odpad vznikající při úpravě odděleně soustřeďovaných komunálních odpadů předáván k energetickému využití a k odstranění; podrobnosti ukládání odpadů na skládky; podrobnosti přepravy odpadů a přeshraniční přepravy odpadů; požadavky na údaje o odpadu, základní popis odpadu, vedení průběžné evidence a ohlašování; podrobnosti nakládání s komunálními odpady; podrobnosti nakládání s nebezpečnými odpady, atd.

K problematice komunálního odpadu vyhláška např. uvádí, že oddělené soustřeďování složek komunálních odpadů může obec zajistit prostřednictvím sběrných dvorů, zařízení určených pro nakládání s odpady, velkoobjemových kontejnerů, sběrných nádob, pytlového způsobu sběru, nebo jejich vzájemnou kombinací.

Obec zajistí celoročně místa pro oddělené soustřeďování alespoň biologického odpadu rostlinného původu. Zajištění místa pro oddělené soustřeďování biologického odpadu je splněno také v případě, že obec má na svém území zavedený systém komunitního kompostování, do kterého je umožněno odevzdávat veškeré rostlinné zbytky vznikající na území obce.

Obec zajistí celoročně místa pro oddělené soustřeďování odpadů papíru, plastů, skla, kovů a jedlých olejů a tuků. Obec zajistí od 1. ledna 2025 celoročně místa pro oddělené soustřeďování odpadů textilu.

Obec zajistí místa pro oddělené soustřeďování nebezpečných komunálních odpadů určením místa k soustřeďování nebezpečných komunálních odpadů alespoň ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně. Soustřeďování nebezpečných komunálních odpadů musí být obcí prováděno pouze na shromažďovacích místech s obsluhou nebo v zařízení určeném pro nakládání s odpady, ve kterých obsluha nebezpečné odpady převezme a uloží do určených prostředků. Při soustřeďování nebezpečných komunálních odpadů je možné využívat označení a identifikační list nebezpečného odpadu zpracovaný obecně pro příslušný druh odpadu.

Účinnost od 7. srpna 2021

 NahoruČástka 123 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 27. července 2021

Vyhláška č. 281/2021 Sb., k provedení zákona o občanských průkazech a některých ustanovení zákona o cestovních dokladech a zákona o základních registrech

Podle této vyhlášky se např. v občanském průkazu uloží identifikační certifikát (slouží k autentizaci držitele občanského průkazu při dálkovém přístupu k informačnímu systému nebo elektronické aplikaci s využitím postupu podle zákona upravujícího elektronickou identifikaci). Je-li aktivována jejich funkce, v občanském průkazu se uloží rovněž bezpečnostní osobní kód (slouží k dodatečné autentizaci držitele občanského průkazu při fyzickém prokázání jeho totožnosti a autentizaci držitele občanského průkazu při ohlášení ztráty, odcizení nebo nebezpečí zneužití občanského průkazu prostřednictvím elektronické aplikace pro ohlašování ztráty, odcizení nebo nebezpečí zneužití občanského průkazu, bezpečnostní osobní kód se skládá nejméně ze 4 a nejvýše z 10 číslic), identifikační osobní kód (slouží k autentizaci držitele občanského průkazu při využití identifikačního certifikátu) a deblokační osobní kód, který slouží k odblokování možnosti využití identifikačního osobního kódu.

V občanském průkazu může držitel občanského průkazu uložit nebo na základě požadavku držitele občanského průkazu může jejich poskytovatel uložit

• kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis společně s jemu odpovídajícími daty pro vytváření elektronických podpisů a daty pro ověřování platnosti elektronických podpisů, s kódem pro podepisování kvalifikovaným elektronickým podpisem, osobním přístupovým kódem a osobním kódem pro odblokování a

• autentizační certifikát společně s jemu odpovídajícími kryptografickými klíči, s osobním přístupovým kódem a osobním kódem pro odblokování.

Je-li v občanském průkazu uložen kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis i autentizační certifikát, osobní přístupový kód a osobní kód pro odblokování jsou společné pro oba certifikáty.

Osoba, jíž je občanský průkaz vydáván, musí být při pořizování podoby v předním čelném pohledu k objektivu snímací soustavy, bez brýlí s tmavými skly, s výjimkou nevidomých, a ve snímané výšce obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm. Brýle osoby nesmí zakrývat oči a vytvářet odlesky. Osoba musí mít při pořizování podoby neutrální výraz, zavřená ústa, otevřené oči, které nesmí zakrývat vlasy, a její pohled musí směřovat do objektivu. Pohled přes rameno a pootočená nebo nakloněná hlava nejsou přípustné. Podací místo pořídí podobu osoby bez odlesků, které by skryly nebo výrazně změnily charakteristické identifikační znaky osoby, jimiž jsou zejména tvar a umístění obočí, očí, nosu, úst, brady a celkový tvar obličeje. Osoba, jíž je občanský průkaz vydáván, může mít při pořizování podoby pokrývku hlavy, která nesmí zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci osoby, nosí-li ji ze zdravotních nebo náboženských důvodů.

Podací místo pořídí snímáním jednoho prstu z každé ruky osoby, jíž je občanský průkaz vydáván, otisky prstů osoby. Podací místo pořídí jako první otisk ukazováku pravé ruky osoby. Nelze-li pořídit otisk ukazováku pravé ruky osoby v požadované kvalitě, podací místo pořídí postupně otisk palce pravé ruky osoby, otisk prostředníku pravé ruky osoby nebo otisk prsteníku pravé ruky osoby. V případě, že žádný z otisků prstů pravé ruky osoby nedosáhne požadované kvality, podací místo vybere otisk prstu osoby, který má nejlepší bodové ohodnocení stanovené pro otisk prstu s nižší kvalitou. Není-li u osoby, jíž je občanský průkaz vydáván, fyzicky možné pořídit otisk žádného prstu z jedné ruky, podací místo pořídí otisk pouze jednoho prstu z druhé ruky osoby. Podací místo uvede v nosiči biometrických údajů záznam o tom, který otisk prstu osoby, jíž je občanský průkaz vydáván, byl pořízen, včetně údaje o kvalitě otisku prstu.

Účinnost od 2. srpna 2021 (s výjimkami)

 NahoruČástka 124 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. července 2021

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon

Nový stavební zákon upravuje působnost orgánů státní stavební správy, orgánů územního plánování a orgánů územní samosprávy v oblasti územního plánování a stavebního řádu, stanoví cíle, úkoly a nástroje územního plánování, požadavky na výstavbu a stavební řád. Stavební zákon dále upravuje podmínky pro integrovanou ochranu veřejných zájmů při územním plánování, povolování staveb a výstavbě, povinnosti osob při přípravě a provádění staveb, podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, některé účely vyvlastnění, oprávnění autorizovaných inspektorů a výkon kontroly. Účelem stavebního zákona je zajistit integrovanou ochranu veřejných zájmů při územním plánování, povolování staveb a výstavbě a vytvářet podmínky pro udržitelný rozvoj území a zvyšování kvality vystavěného prostředí, architektury a stavební kultury.

Stavbou se v tomto zákoně rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.

Stavby jsou

• drobné, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

• jednoduché, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu,

• vyhrazené, které jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto zákonu, a

• ostatní.

Zřizují se Nejvyšší stavební úřad, Specializovaný a odvolací stavební úřad a krajské stavební úřady, které tvoří soustavu orgánů státní stavební správy a které jsou správními úřady.

Nejvyšší stavební úřad je ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování, stavebního řádu a vyvlastnění. Sídlem Nejvyššího stavebního úřadu je Ostrava. V čele Nejvyššího stavebního úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda. Předsedu zastupují v jím vymezených oblastech místopředsedové, které na jeho návrh jmenuje a odvolává vláda.

Specializovaný a odvolací stavební úřad je správním úřadem s celostátní působností ve věcech stavebního řádu. Sídlem Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu je Praha. Územní pracoviště Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu stanoví Nejvyšší stavební úřad vyhláškou. V čele Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu stojí ředitel.

Krajské stavební úřady jsou územními správními úřady ve věcech stavebního řádu. Krajský stavební úřad vykonává územní působnost v území vyššího územního samosprávného celku, jehož název je součástí názvu krajského stavebního úřadu. Územní pracoviště krajského stavebního úřadu stanoví Nejvyšší stavební úřad vyhláškou. Při stanovení územních pracovišť přihlédne Nejvyšší stavební úřad k počtu obyvatel správního obvodu územního pracoviště a k jejich dopravní dostupnosti. V čele krajského stavebního úřadu stojí ředitel.

Účinnost od 1. července 2023 (s výjimkami)

 NahoruČástka 127 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. července 2021

Nález Ústavního soudu ze dne 22. června 2021, sp. zn. Pl. ÚS 93/20, o návrhu skupiny senátorů na zrušení § 16 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 82/2015 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády jako vedlejší účastnice řízení (publikovaný pod č. 288/2021 Sb.)

Ústavní soud návrh zamítl.

Právní věty nálezu:

I. Podnikání v oblasti vzdělávání je – podobně jako např. ve zdravotnictví – charakteristické vyšší mírou přípustné veřejnoprávní regulace, neboť vzdělávání je veřejnou službou a stát jeho prostřednictvím naplňuje své pozitivní závazky plynoucí z čl. 33 Listiny základních práv a svobod. Z povahy věci tak existují činnosti, které jsou státem nejen regulovány, ale především přímo vytvářeny (bez konkrétního nastavení vzdělávací soustavy by vůbec neexistovaly).

II. Ustanovení § 16 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 82/2015 Sb., se nedotýká samotného jádra práva soukromých odborníků, působících v oboru dětské psychologie a speciální pedagogiky, na podnikání zaručeného čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, je jím sledován legitimní cíl a ve vztahu k jeho naplnění nejde o úpravu zjevně nerozumnou.

 NahoruČástka 128 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. července 2021

Sdělení Ministerstva vnitra č. 290/2021 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 11. prosince 2021 nové volby do Zastupitelstva obce Nová Ves (okres Liberec).

 NahoruČástka 131 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 13. srpna 2021

Ústavní zákon č. 295/2021 Sb., kterým se mění Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.

V čl. 6 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku České republiky, se na konci odstavce 4 doplňuje věta "Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.".

Účinnost od 1. října 2021

 NahoruČástka 132 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 18. srpna 2021

Nález Ústavního soudu ze dne 22. června 2021, sp. zn. Pl. ÚS 6/21, o návrhu skupiny senátorů na zrušení zákona č. 609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky, jako účastníků řízení a vlády, jako vedlejší účastnice řízení (publikovaný pod č. 301/2021 Sb.)

Ústavní soud návrh zamítl.

Právní věty nálezu:

K zásahu Ústavního soudu do legislativní sféry z důvodu vad legislativního procesu může dojít pouze nebyla-li v rámci zákonodárného procesu dodržena jeho esenciální pravidla a pochybení dosahuje ústavněprávních rozměrů.

Z projevu vůle prezidenta musí bez relevantních pochybností vyplývat, že prezident uplatňuje oprávnění vrátit přijatý zákon k novému hlasování, jinak nejde o vrácení zákona podle čl. 50 odst. 1 Ústavy.

Podpis prezidenta není podmínkou vyhlášení zákona, přestože prezident je k podpisu přijatého návrhu zákona ústavně povinen.

Z ústavního hlediska lze akceptovat ústavní praxi, která s odkazem na čl. 29 odst. 1 zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy a písm. g) § 29 odst. 1 a § 30 odst. 1 a 2 zákona č. 90/1995 Sb., jednacího řádu Poslanecké sněmovny připouští zastoupení předsedy Poslanecké sněmovny některým z jeho místopředsedů i při podepisování zákonů, ač k tomu sama Ústava mlčí.

 NahoruČástka 134 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 25. srpna 2021

Nález Ústavního soudu ze dne 27. července 2021, sp. zn. Pl. ÚS 7/21, o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení čl. 2 odst. 3 ve slovech "městem nebo" obecně závazné vyhlášky města Heřmanův Městec č. 5/2019, o zákazu konzumace alkoholických nápojů na některých veřejně přístupných místech, za účasti města Heřmanův Městec, sídlem Havlíčkova 801, Heřmanův Městec, jako účastníka řízení (publikovaný pod č. 306/2021 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že výše uvedená část ustanovení obecně závazné vyhlášky města Heřmanův Městec se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.

Právní věty nálezu:

I. Úprava v obecně závazné vyhlášce, která nedůvodně zvýhodňuje obec tím, že pro akce jí pořádané stanoví výjimku ze zákazu konzumace a podávání alkoholu na základě skutečnosti, že akci pořádá obec, kdežto jiný pořadatel akce musí pro výjimku ze zákazu splnit dodatečné podmínky, je v rozporu s principem rovnosti plynoucím z materiálního právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky).

II. Obecně závaznou vyhláškou (čl. 104 odst. 3 Ústavy České republiky) nelze založit pravomoc k vydání zákonem neupraveného vrchnostenského správního aktu, který z materiálního hlediska naplňuje znaky správního rozhodnutí nebo opatření obecné povahy. Pravomoc k vydání správního rozhodnutí nebo opatření obecné povahy lze podle čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a podle čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod založit výhradně zákonem.

 NahoruČástka 135 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 27. srpna 2021

Sdělení Ministerstva vnitra č. 310/2021 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 11. prosince 2021 nové volby do Zastupitelstva obce Komňa (okres Uherské Hradiště) a Lužice (okres Most).

 NahoruČástka 143 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 8. září 2021

Zákon č. 324/2021 Sb., o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice a o změně některých zákonů

Tento zákon upravuje podmínky poskytnutí a výši jednorázového odškodnění územních samosprávných celků a fyzických osob v souvislosti s mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice. Rozhodným obdobím pro přiznání nároku na poskytnutí jednorázového odškodnění je období od 16. října 2014 do 13. října 2020.

Oprávněnou osobou je fyzická osoba, která byla v rozhodném období přihlášena k trvalému pobytu v obci Bohuslavice nad Vláří, Haluzice, Lipová, Slavičín a Vlachovice, a dále rovněž fyzická osoba, která byla v rozhodném období držitelem povolení k trvalému pobytu a byla přihlášena k pobytu v jedné z uvedených obcí. Nárok na přiznání jednorázového odškodnění nepřechází na dědice oprávněné osoby, a to ani v případě, že oprávněná osoba zemře po uplatnění nároku. Konkrétní výše jednorázových odškodnění oprávněných osob stanoví § 6 zákona. K řízení o poskytnutí jednorázového odškodnění oprávněným osobám a k jeho výplatě je příslušné Ministerstvo vnitra (nárok je nutné uplatnit nejpozději do 30. června 2022, jinak nárok zaniká). Ministerstvo vnitra rozhodne o žádosti o poskytnutí jednorázového odškodnění do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Nesplňuje-li žadatel podmínky pro poskytnutí jednorázového odškodnění, Ministerstvo vnitra vydá rozhodnutí o zamítnutí žádosti. Proti rozhodnutí Ministerstva vnitra není přípustný rozklad. Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle písmena a) § 153 odst. 1 SŘ (tj. domáhá-li se žalobce ve správním soudnictví zrušení rozhodnutí správního orgánu, lze jej uspokojit změnou nebo zrušením tohoto rozhodnutí v přezkumném řízení).

Jednorázové odškodnění pro jednotlivé územní samosprávné celky se stanoví ve výši 59 000 000 Kč pro Zlínský kraj, 36 568 000 Kč pro obec Bohuslavice nad Vláří, 15 976 000 Kč pro obec Haluzice, 36 064 000 Kč pro obec Lipová, 104 290 000 Kč pro obec Slavičín a 116 560 000 Kč pro obec Vlachovice. Jednorázové odškodnění Zlínskému kraji a obci poukáže Ministerstvo financí do 3 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona na účet kraje a obce vedený u České národní banky.

Účinnost od 1. ledna 2022

 NahoruČástka 159 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 4. října 2021

Sdělení Ministerstva vnitra č. 361/2021 Sb., o vyhlášení dodatečných voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 8. ledna 2022 dodatečné volby do Zastupitelstva obce Petrovice I (okres Kutná Hora).

 NahoruČástka 161 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 8. října 2021

Zákon č. 363/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí např. stanoví, že obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonává působnost v oblasti sociálněprávní ochrany, není-li působnost svěřena jinému orgánu sociálně-právní ochrany.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhoduje na základě žádosti o vydání souhlasu s

• poskytováním ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42a,

• prodloužením smlouvy o poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc o další 3 měsíce podle § 42a odst. 4,

• poskytováním sociální služby dítěti do 15 let věku v domově pro osoby se zdravotním postižením podle § 48 zákona o sociálních službách na základě smlouvy,

• poskytováním služeb v dětském domově pro děti do 3 let věku podle § 43 zákona o zdravotních službách na základě smlouvy.

Zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu je povinen

• nejméně jednou za 3 měsíce navštívit dítě, které bylo do péče ústavního zařízení svěřeno rozhodnutím soudu nebo kterému bylo uloženo ústavní ochranné léčení,

• nejméně jednou za 3 měsíce navštívit rodiče dítěte, které bylo do péče ústavního zařízení svěřeno rozhodnutím soudu nebo kterému bylo uloženo ústavní ochranné léčení,

• navštívit dítě uvedené v § 10a odst. 1 ("Poskytovatel zdravotních služeb je povinen neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, že matka po narození dítěte dítě opustila a zanechala je v jeho zdravotnickém zařízení.") bezodkladně poté, kdy se o něm dozví, a dále podle potřeb dítěte.

Účinnost od 1. ledna 2022 (s výjimkami)

 NahoruČástka 165 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 12. října 2021

Sdělení Ministerstva vnitra č. 373/2021 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 19. března 2022 nové volby do Zastupitelstva obce Domousnice (okres Mladá Boleslav), Jiřice u Miroslavi (okres Znojmo) a Trubín (okres Beroun).

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 66/2021 DO ČÁSTKY 109/2021

 NahoruČástka 66 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. dubna 2021

Sdělení Ministerstva vnitra č. 164/2021 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 18. září 2021 nové volby do Zastupitelstva obce Částkov (okres Tachov), Hory (okres Karlovy Vary), Vysoká Lhota (okres Pelhřimov) a Vysoký Újezd (okres Hradec Králové).

 NahoruČástka 80 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 12. května 2021

Zákon č. 192/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů

Novela občanského zákoníku např. stanovila, že i když je nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, způsobilý jednat v určité záležitosti samostatně, lze podmínit, že následky právního jednání nastanou až souhlasem zákonného zástupce nezletilého uděleným v určené lhůtě, jinak ve lhůtě dvou týdnů od vyžádání (to neplatí pro právní jednání osobní povahy a právní jednání podle § 33 NOZ). Je-li to v zájmu dítěte, může soud zúžit okruh právních jednání, která podléhají souhlasu soudu. Jednal-li rodič za dítě bez souhlasu soudu, lze právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li dítěti újmu. Splnění peněžitého dluhu z právního jednání nezletilého, který nenabyl plné svéprávnosti, lze vymoci pouze z majetku, který nezletilý nabyl před nabytím plné svéprávnosti, a majetku, který nabyl právním jednáním vztahujícím se výlučně k majetku nabytému před nabytím plné svéprávnosti; to neplatí pro peněžitý dluh vzniklý při výdělečné činnosti podle § 33. Je-li dlužníkem spotřebitel, který je v prodlení s plněním dluhu, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na jistinu pohledávky, poté na úroky a nakonec na úroky z prodlení. K ujednání, kterým se zavázal k plnění smluvní pokuty nezletilý, který v době ujednání nedovršil patnácti let, se nepřihlíží. Škodu způsobenou nezletilým mladším třinácti let nahradí ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Nedošlo-li ke škodě v důsledku zanedbání náležitého dohledu, nahradí škodu nezletilý, způsobil-li ji činem povahy úmyslného trestného činu nebo je-li to spravedlivé se zřetelem k jeho majetkovým poměrům a majetkovým poměrům poškozeného. Není-li nezletilý škůdce povinen k náhradě a ke škodě nedošlo v důsledku zanedbání náležitého dohledu, nahradí škodu ten, kdo má a vůči dítěti vykonává rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu, je-li to spravedlivé se zřetelem k jeho majetkovým poměrům a majetkovým poměrům poškozeného.

Účinnost od 1. července 2021

 NahoruČástka 81 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 12. května 2021

Nález Ústavního soudu ze dne 30. března 2021, sp. zn. Pl. ÚS 9/20, o návrhu Městského soudu v Praze na zrušení věty třetí § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 296/2017 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejšího účastníka řízení (publikovaný pod č. 193/2021 Sb.)

Ústavní soud rozhodl následovně:

Návrh na zrušení § 9 odst. 1 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 296/2017 Sb., která zní "K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.", se zamítá.

Právní věty nálezu:

Právo na přístup k soudu je v čl. 36 odst. 1 Listiny formulováno tak, že "Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva ...". Na této formulaci je podstatná podmínka, že práva se lze domáhat "stanoveným postupem". Ústavní soud považuje "stanovený postup" upravený v napadeném ustanovení za přísný, avšak ústavně konformní. Každý poplatník nese vlastní odpovědnost za to, že se soudní poplatek dostane do dispozice soudu řádně a včas, bez ohledu na to, jaký způsob k jeho úhradě zvolí.

Sdělení Ministerstva vnitra č. 194/2021 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 18. září 2021 nové volby do Zastupitelstva obce Kobylnice (okres Kutná Hora), Malíč (okres Litoměřice), Mírová (okres Karlovy Vary), Mohelnice nad Jizerou (okres Mladá Boleslav), Petrovice I (okres Kutná Hora) a Sedlečko u Soběslavě (okres Tábor).

 NahoruČástka 82 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 17. května 2021

Nařízení vlády č. 197/2021 Sb., o ocenění udělovaném Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže může jako ocenění udělovat Medaili za přínos hospodářské soutěži a veřejnému zadávání. Medaile za přínos hospodářské soutěži a veřejnému zadávání se uděluje fyzické osobě za mimořádný počin nebo za zásluhy o rozvoj hospodářské soutěže nebo veřejného zadávání v České republice. Slavnostní předávání ocenění se koná zpravidla jedenkrát v kalendářním roce.

Účinnost od 1. července 2021

 NahoruČástka 87 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 26. května 2021

Nález Ústavního soudu ze dne 27. dubna 2021, sp. zn. Pl. ÚS 98/20, o návrhu Okresního soudu v Chrudimi na zrušení § 284 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb. ve slovech "větším než malém", § 285 odst. 1 a 3 ve slovech "větším než malém" a "ve větším rozsahu" a § 289 odst. 3 ve slovech "a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu § 285" zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády jako vedlejší účastnice řízení (publikovaný pod č. 206/2021 Sb.)

Ústavní soud rozhodl následovně:

I. Ustanovení § 289 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve slovech "a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu § 285 se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

II. Současně pozbývají platnosti příloha č. 2 a § 2 nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku, ve znění nařízení vlády č. 3/2012 Sb., dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

III. Ve zbytku se návrh zamítá.

Právní věty nálezu:

I. Pojmy, které právo používá, by nepochybně měly být z hlediska právní jistoty jasné a jednoznačně formulované, současně však musí být dostatečně abstraktní, aby byly schopné zachytit co nejširší okruh možných eventualit, které se v životě vyskytují nebo se v budoucnu mohou vyskytnout. Užívání neurčitých pojmů je v právu nezbytné a zákonodárce využívá této možnosti i v trestním právu poměrně často, a to jak při vymezení základní skutkové podstaty trestného činu, tak při popisu okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby (okolnosti zvlášť přitěžující). Je tomu tak zejména z důvodu, aby bylo možné reagovat na dynamicky se měnící podmínky a variabilitu životních situací, přičemž ani trestní právo není v tomto ohledu žádnou výjimkou. Proto Ústavní soud považuje užití neurčitých právních pojmů zejména v případech, kdy je úmyslem zákonodárce omezit rozsah kriminalizace určitého jednání (konání nebo opomenutí), resp. stanovit dolní kvantitativní hranici trestnosti (např. množství větší než malé v § 284 odst. 1 TZ nebo v § 285 odst. 1, 2 ), za ústavně konformní. Úlohou obecných soudů (zejména Nejvyššího soudu) je náležitě interpretovat tyto neurčité právní pojmy, a rozptýlit tak případné přetrvávající pochybnosti při jejich výkladu.

II. Ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy je založeno na následujících zásadách: nařízení vlády musí být vydáno oprávněným orgánem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu a musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard, musí být tedy otevřen prostor pro sféru nařízení. Nařízení vlády tedy, podobně jako jiný podzákonný předpis, může toliko podrobněji konkretizovat problematiku upravenou v základních rysech již samotným zákonem [srov. např. nález ze dne 14. 2. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 (N 30/21 SbNU 261; 96/2001 Sb.), nález ze dne 16. 10. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 5/01 (N 149/24 SbNU 79; 410/2001 Sb.) aj.]. Ustanovení čl. 39 Listiny základních práv a svobod zakotvuje princip nullum crimen sine lege, který je dále rozvíjen tak, aby zákon (lex) zároveň splňoval zásady, podle kterých musí být pramenem práva pouze zákon (scripta – zákaz obyčejového práva), je zakázána analogie v neprospěch pachatele (stricta), je zakázána retroaktivita (praevia) a přikázána náležitá určitost trestněprávních norem (certa). U zákonného pojmu "množství větší než malé" rostlin a hub obsahujících omamnou a psychotropní látku, zmocňuje-li zákon v § 289 odst. 3 TZ vládu k vydání nařízení vlády, požadavek na zákonný pramen práva (skripta) a určitosti zákona (certa) splněn není, neboť až vláda nařízením č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku, určila toto množství. Přitom vláda zde přímo doplňuje § 285 odst. 1, 2 TZ, a to při naplnění obsahu tak důležitého pojmu, který je rozhodující pro určení spodní hranice trestní odpovědnosti u základních skutkových podstat trestného činu nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku podle § 285 odst. 1 a 2 TZ. V důsledku toho byl porušen zákaz zasahovat do věcí vyhrazených zákonu, vyplývající z ústavního vymezení odvozené normotvorby exekutivy. Ústavní soud přitom v minulosti již vyložil, že nelze připustit, aby se sféra ochrany základních práv a svobod dostala pod pravomoc moci výkonné, která k tomu není oprávněna [srov. např. nález ze dne 10. 7. 1996 sp. zn. Pl. ÚS 35/95 (N 64/5 SbNU 487; 206/1996 Sb.), nález ze dne 23. 7. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 13/12 (N 126/70 SbNU 147; 259/2013 Sb.) a nález ze dne 20. 6. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 36/11 (N 111/69 SbNU 765; 238/2013 Sb.) aj.]. Vymezení, které jednání je trestným činem, je podle čl. 39 Listiny základních práv a svobod svěřeno toliko zákonu, k jehož vydání je kompetentní toliko Parlament České republiky. Právě s ohledem na to, že ústavodárce svěřil kompetenci k vymezení skutkové podstaty trestného činu výhradně zákonu, vyloučil tím v jiných případech možnou a žádoucí sekundární úpravu věcí nepředvídatelných v momentu přijetí zákona.

 NahoruČástka 92 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 9. června 2021

Zákon č. 218/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona o soudech a soudcích např. stanovuje, že ve věcech evropského příkazu k obstavení účtů je místně příslušný Obvodní soud pro Prahu 1. Soudce nesmí ode dne jmenování do funkce až do zániku funkce soudce zastávat funkci ve statutárním, řídícím a kontrolním orgánu podnikající právnické osoby a nesmí být svěřenským správcem nebo další osobou určenou k dohledu nad správou svěřenského fondu, jehož účelem je provozování obchodního závodu. Soudce je povinen učinit nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku oznámení o své výdělečné činnosti podle § 85 odst. 1 za předchozí kalendářní rok, a to s výjimkou správy vlastního majetku. Oznámení o výdělečné činnosti je podáváno předsedovi příslušného soudu. Soudce v oznámení uvede informace týkající se předmětu a způsobu vykonávané činnosti, subjektu, pro který byla tato činnost vykonávána, místa výkonu činnosti a časového rozsahu této činnosti. Oznámení soudce nepodává v případě, že nevykonává výdělečnou činnost podle § 85 odst. 1 nebo pokud výše celkového hrubého ročního příjmu z této činnosti nepřesáhne 20 % jeho ročního platu soudce za předchozí kalendářní rok. Předsedu soudu nelze opakovaně jmenovat do funkce předsedy téhož soudu. Předsedu vrchního a krajského soudu lze opakovaně jmenovat do funkce předsedy jiného soudu téhož stupně až po uplynutí 5 let ode dne zániku funkce předsedy. Místopředsedu soudu nelze jmenovat opakovaně do funkce místopředsedy téhož soudu dvě po sobě jdoucí funkční období. Předsedou a místopředsedou soudu může být jmenován soudce, který svými odbornými znalostmi, profesními zkušenostmi a morálními vlastnostmi dává záruky řádného výkonu funkce. Předpokladem pro jmenování předsedou a místopředsedou soudu je výkon funkce soudce nejméně po dobu 5 let. Předseda a místopředseda vrchního, krajského a okresního soudu absolvuje odborný vzdělávací program Justiční akademie zaměřený na oblast řízení soudu, a to nejpozději do 2 let ode dne jmenování do funkce předsedy nebo místopředsedy.

Účinnost od 1. ledna 2022 (s výjimkami)

Zákon č. 221/2021 Sb., o podpoře zahrádkářské činnosti (zahrádkářský zákon)

Tento zákon upravuje zahrádkářskou činnost jako veřejně prospěšnou, stanoví způsob přenechání pozemků k zahrádkářské činnosti a působnost správních úřadů a územních samosprávných celků při její podpoře. Zahrádkářskou činností se rozumí veřejně prospěšná činnost zaměřená na pěstování ovoce, zeleniny, květin, užitkových nebo okrasných rostlin, jejich další zpracování nebo úprava. Zahrádkářská činnost se podílí na zachování a ochraně zemědělského půdního fondu, přispívá k zadržování vody, zmírnění dopadu klimatických změn a podporuje druhovou rozmanitost v krajině, má výchovný a estetický aspekt pro utváření vztahu k přírodě mladé generace. Podílí se na ochraně přírody, životního prostředí a pestrosti krajinného rázu.

Zahrádkářským spolkem je veřejně prospěšný spolek, který vykonává zahrádkářskou činnost podle tohoto zákona prostřednictvím svých členů zpravidla v zahrádkářské osadě v souladu se svými stanovami a přispívá svou činností k dosahování obecného blaha (dále jen "spolek"). Zahrádkářskou osadou je pozemek nebo více pozemků v užívání nebo požívání spolku, které umožňuje jejich individuální užívání nebo požívání alespoň 3 členy tohoto spolku.

Na pacht pozemku pro zahrádkářskou činnost se použijí ustanovení občanského zákoníku o pachtu, nestanoví-li se v tomto zákoně jinak. Ustanovení občanského zákoníku o zemědělském pachtu se nepoužijí. Pachtovní smlouva vyžaduje písemnou formu. Spolku lze pozemek pro zahrádkářskou činnost propachtovat pouze na dobu určitou, a to nejméně na dobu 2 let. Je-li propachtovatelem obec nebo stát, lze pacht ujednat nejméně na dobu 10 let. Uplynutím ujednané doby pacht nezanikne, pokud propachtovatel nebo pachtýř nejméně 3 měsíce před uplynutím ujednané doby trvání pachtu druhé straně nesdělí, že nemá zájem na jeho dalším trvání. Nezanikne-li pacht a nejsou-li ujednány podmínky a doba prodloužení, prodlužuje se za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou byl ujednán. Spolek je oprávněn pozemek, který mu byl propachtován k zahrádkářské činnosti, propachtovat členovi spolku k provozování zahrádkářské činnosti i bez souhlasu propachtovatele.

Obec ve své samostatné působnosti přispívá k rozvoji zahrádkářské činnosti tím, že

• vytváří předpoklady pro vznik, rozvoj a provozování zahrádkářské činnosti v rámci územního plánování, přitom může vymezit plochy k zahrádkářské činnosti v územně plánovací dokumentaci dle jiného právního předpisu,

• umožňuje v rozsahu a způsobem stanoveným jiným právním předpisem přenechat spolku do užívání nebo požívání vhodný pozemek, a to i dočasně nevyužívaný, k zahrádkářské činnosti,

• spolupracuje se spolky při plnění úkolů zejména v oblasti ochrany přírody a zmírnění klimatických změn.

Státní pozemkový úřad podporuje zahrádkářskou činnost zejména tím, že podle jiného právního předpisu přenechává spolku k užívání nebo požívání pozemek pro zahrádkářskou činnost. Obec a Státní pozemkový úřad zohledňují při sjednávání výše pachtovného nebo nájemného veřejnou prospěšnost zahrádkářské činnosti.

Účinnost od 1. prosince 2021

 NahoruČástka 94 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 9. června 2021

Sdělení Ministerstva vnitra č. 229/2021 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 18. září 2021 nové volby do Zastupitelstva obce Hraběšice (okres Šumperk) a Kolešov (okres Rakovník).

 NahoruČástka 95 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 17. června 2021

Nález Ústavního soudu ze dne 18. května 2021, sp. zn. Pl. ÚS 23/20, o návrhu Městského soudu v Praze na vyslovení neústavnosti věty třetí § 82b odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 31. března 2019, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky, jako účastníků řízení, a vlády, jako vedlejší účastnice řízení (publikovaný pod č. 230/2021 Sb.)

Ústavní soud rozhodl následovně:

Ustanovení věty třetí § 82b odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 31. března 2019, bylo v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Právní věty nálezu:

Spojuje-li právní úprava řízení o vrácení daně z přidané hodnoty osobě registrované k dani v jiném členském státě Evropské unie účinky úkonů správce daně spočívajících v doručení oznámení, výzvy a rozhodnutí ve věci vrácení daně osobě registrované k dani v jiném členském státě e-mailem s okamžikem jejich odeslání, porušuje právo účastníků daňového řízení na řádně vedené daňové řízení a tzv. jinou právní ochranu v jeho rámci (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky) v části týkající se doručení rozhodnutí, proti nimž jsou přípustné opravné prostředky, a v konečném důsledku princip respektování autonomní sféry jednotlivce (čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod) a zákaz libovůle (čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), neboť uvedené právní účinky jsou spojeny se skutečností odeslání rozhodnutí, a proto se nemusí rozhodnutí do sféry účastníka řízení (adresáta) bez jeho vlastní viny dostat vůbec, anebo se do ní dostane s časovým odstupem, protože veřejnou datovou síť nelze považovat za zcela spolehlivou.

Sdělení Ministerstva vnitra č. 231/2021 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 18. září 2021 nové volby do Zastupitelstva obce Pletený Újezd (okres Kladno) a Slunečná (okres Česká Lípa).

 NahoruČástka 96 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 17. června 2021

Nález Ústavního soudu ze dne 18. května 2021, sp. zn. Pl. ÚS 87/20, o návrhu skupiny 41 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení zákona č. 364/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů, eventuálně na zrušení pouze jeho některých ustanovení, případně i některých ustanovení souvisejících zákonů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky, jako účastníků řízení, a vlády České republiky, jako vedlejší účastnice řízení (publikovaný pod č. 232/2021 Sb.)

Ústavní soud výše uvedený návrh zamítl.

Vybrané právní věty nálezu:

Novela zákona nemá samostatnou existenci, neboť její obsah se stává součástí textu novelizovaného zákona. Napadnout lze proto v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy zásadně pouze zákon novelizovaný; výjimku představují případy, kdy je namítána otázka legislativní pravomoci, kompetence nebo procedury přijetí novelizujícího zákona.

Formální vady v legislativním procesu nemohou bez dalšího vést k derogaci právního předpisu. Ústavní soud k derogaci zákona z důvodu vad v procesu jeho přijetí přistupuje tehdy, došlo-li v legislativním procesu přímo k porušení ústavního pořádku nebo k porušení některého z ustanovení tzv. podústavního práva (například jednacího řádu Poslanecké sněmovny) v případě, že porušení nabývá ústavněprávní dimenze. Ústavněprávní relevanci má zejména ochrana principu volné soutěže politických stran (čl. 5 Ústavy), resp. politických sil (čl. 22 Listiny) a ochrana menšin, typicky parlamentní opozice (čl. 6 Ústavy).

Neshledá-li Ústavní soud důvod pro zrušení napadeného právního předpisu z důvodu procedury jeho přijetí, nemůže ze stejného důvodu rušit pouze vybraná ustanovení téhož předpisu. Případná ústavní vada zákonodárného procesu se týká vždy zákona jako celku, a nemůže být vztažena jen k některým jeho částem.

K daním, rovnosti a retroaktivitě:

Ústavní soud není oprávněn v daňových otázkách hledat věcně správné, žádoucí či optimální řešení, nejen z pohledu samotné výše daně (sazby daně), tj. obecně daňové zátěže, ale též např. konstrukce daňového základu, formulace daňových úlev, způsobu určení daňové uznatelnosti konkrétního nákladu apod.

Kombinace různých právních řádů, resp. různých pravidel zdaňování může vést k celé řadě odlišností, které může český právní řád či mezinárodní smlouvy v určité míře zmírňovat, resp. prostředí harmonizovat, odlišné dopady však nelze z povahy věci vyloučit, neboť jsou dány odlišností posuzovaných situací.

V případě změny právní úpravy v oblasti daňové je nutno střet nové a staré právní úpravy, tedy posouzení tvrzené zklamané důvěry v právo, posoudit stejnými kritérii, které používá Ústavní soud pro přezkum právní úpravy zdaňování samotného, tj. optikou vyloučení extrémní disproporcionality (rdousícího účinku) nové právní úpravy, nikoli testem proporcionality v podobě zkoumání vhodnosti, potřebnosti a přiměřenosti jako příkazu k optimalizaci. Ústavní soud totiž musí i v případě posuzování námitky "zklamané důvěry v právo" v důsledku změny daňových předpisů zároveň dostát požadavkům zdrženlivosti při posuzování daňové politiky státu obecně, a tedy vyloučit její hodnocení z hlediska věcné správnosti, potřebnosti, efektivity, či volby nejlepšího možného řešení. Též v souvislosti s otázkou intertemporality platí, že úkolem Ústavního soudu je při přezkumu daňových zákonů (a jejich změn) pouze eliminovat excesy zákonodárce v podobě rdousícího (konfiskačního) dopadu právní úpravy (tedy její extrémní disproporcionality) a její případné diskriminační povahy. Zdrženlivá přísnost přezkumu, která se týká posouzení ústavnosti právní úpravy jako takové, musí být aplikována též při posuzování ústavnosti změny právní úpravy, tedy při hodnocení přípustnosti nepravé retroaktivity, resp. tvrzené zklamané důvěry v právo plynoucí z odlišnosti staré a nové právní úpravy. V opačném případě by Ústavní soud při jakékoli změně právní úpravy v oblasti daní mohl optikou zkoumání vhodnosti, potřebnosti či přiměřenosti změny právní úpravy určovat jedinou možnou, resp. optimální daňovou politiku státu, což mu nepřísluší.

Při abstraktním přezkumu není možné objektivně prokázat nebo hypoteticky vymodelovat všechny myslitelné situace, které napadená ustanovení v individuálním případě mohou vyvolat. Je nutno rozlišit rdousící povahu obecné a trvalé právní úpravy jako takové, kterou z povahy věci není možno "donekonečna" zmírňovat využitím individualizovaných nástrojů poskytovaných daňovým řádem, na straně jedné, a možný nárazový jednorázový účinek "skokového" odvodu daně, na straně druhé, který naopak zmírnit individualizovanými nástroji (posečkání, výjimky z povinnosti platit zálohy na daň, prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání) v principu lze.

K loteriím:

Odlišnost jednotlivých typů hazardních her umožňuje zákonodárci stanovit odlišnou koncepci zdanění. Jako důvod odlišné právní úpravy lze akceptovat administrativní jednoduchost spojenou s uplatněním srážkové daně.

Samotná výše daňové sazby 35 % daně z hazardních her není způsobilá dosáhnout konfiskačních či likvidačních účinků ve vztahu k provozovatelům hazardních her.

Tvrzenou protiústavnost zvýšení daní nelze zakládat na argumentu vstupu na trh "za určité daňové situace", neboť v takovém případě by prakticky jakékoli zvýšení daní nebylo možné, neboť se může v čase měnit, a to i zvyšovat.

Z hlediska ústavního přezkumu bude podstatná až případná extrémní disproporcionalita výsledného daňového zatížení, nikoli procentní vyjádření samotného růstu (navýšení) daňové sazby, které bez dalšího o rdousícím (extrémně disproporčním) účinku daně ještě nevypovídá.

Pokud provozováním určitého druhu hazardních her dosahují provozovatelé těchto her příjmů výrazně jednodušeji, než je tomu u jiných druhů hazardních her, je možné tuto skutečnost zohlednit též při stanovení daňové sazby tak, aby byl dosažen srovnatelný ochranný a regulační efekt daňového zatížení.

Zakotvení vyšší daňové sazby, byť pro méně rizikovou hazardní hru, je zdůvodnitelné, pokud stát při stanovení daňové sazby zohledňoval též jiné relevantní faktory, které mohou přispět ke splnění účelu zdanění.

 NahoruČástka 101 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. června 2021

Nález Ústavního soudu ze dne 18. května 2021, sp. zn. Pl. ÚS 97/20, o návrhu skupiny senátorů na zrušení některých ustanovení zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu, jako účastníků řízení, a vlády jako vedlejší účastnice řízení (publikovaný pod č. 241/2021 Sb.)

Ústavní soud výše uvedený návrh zamítl.

Právní věty nálezu:

I. Právní úprava daňového osvobození je věcí daňové politiky, do níž Ústavní soud zasahuje výjimečně. Posuzování vhodnosti jednotlivých komponent daňové politiky je ponecháno na úvaze demokraticky zvoleného zákonodárce, nemá-li dopad daně "rdousící účinek" a neporuší-li princip akcesorické a neakcesorické rovnosti. Obce se mohou dovolávat výhradně zásahu do akcesorické rovnosti podle čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Osvobození části pozemků, staveb a jednotek ve vlastnictví státu od daně z nemovitých věcí nemůže již s ohledem na nízký podíl výnosu této daně na celkových příjmech rozpočtů obcí zasáhnout do práva obcí na samosprávu podle čl. 8 Ústavy České republiky způsobem, který by fakticky znemožňoval jejich samosprávnou existenci.

III. Stát není ve věcech daní zpravidla v plně srovnatelném postavení s jinými subjekty. Osvobození části pozemků, staveb a jednotek ve vlastnictví státu od daně z nemovitých věcí není v rozporu s principem rovnosti a s právem na provozování hospodářské činnosti podle čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a to tím spíše, je-li daňové osvobození vyloučeno u nemovitých věcí ve vlastnictví státu, které jsou užívány k podnikání.

 NahoruČástka 106 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. června 2021

Zákon č. 248/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona o zaměstnanosti např. stanovuje, že příspěvek v době částečné práce se poskytuje zaměstnavateli za účelem udržení úrovně zaměstnanosti při splnění stanovených podmínek po dobu stanovenou nařízením vlády. Doba poskytování příspěvku činí nejvýše 12 měsíců. Příspěvek v době částečné práce nelze poskytnout zaměstnavateli uvedenému v § 109 odst. 3 ZP (tj. takovému zaměstnavateli, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona, nebo regionální rada regionu soudržnosti).

Účinnost od 1. července 2021 (s výjimkami)

Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje např. požadavky na bezpečnost provozu vyhrazených technických zařízení a ochranu zdraví při práci po celou dobu používání vyhrazených technických zařízení (v případě určených druhů již provozovaných vyhrazených technických zařízení stanoví i požadavky na jejich montáž a uvádění do provozu); výkon státní správy na úseku bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení; práva a povinnosti osob, které u vyhrazených technických zařízení provádějí jejich obsluhu, montáž, údržbu, kontrolu, revize, opravy, plnění nádob plyny nebo je provozují. Pro účely tohoto zákona se rozumí vyhrazeným technickým zařízením tlakové, zdvihací, elektrické nebo plynové zařízení, které při provozu svým charakterem nebo akumulovanou energií, v důsledku nesprávného použití, výskytem provozních rizik vyvolávajících nebezpečné situace nebo nedodržením podmínek bezpečného provozu představuje závažné riziko ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob. Vyhrazená technická zařízení se zařazují podle míry rizika, které svým provozem vyvolávají, do tříd, skupin a podskupin. Státní správu v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení vykonává Ministerstvo práce a sociálních věcí, Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce.

Účinnost od 1. července 2022

 NahoruČástka 107 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. června 2021

Zákon č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona o podpoře regionálního rozvoje např. stanovuje, že strategii rozvoje územního obvodu kraje schvaluje zastupitelstvo kraje. Podléhá-li návrh strategie rozvoje územního obvodu kraje posuzování vlivů koncepce na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, schvaluje ji zastupitelstvo kraje na základě stanoviska k posouzení vlivů provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Vláda zřizuje jako svůj poradní orgán Radu pro fondy Evropské unie (dále jen "Rada"). Předsedou Rady je člen vlády. Jejími členy jsou zástupci ústředních orgánů státní správy a zástupci poradních a pracovních orgánů vlády. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Rady stanoví její statut, který schvaluje vláda. Města Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice, Olomouc, České Budějovice, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Mladá Boleslav, Zlín a hlavní město Praha zpracovávají a provádějí územní strategie a mohou za tímto účelem uzavírat s dalšími obcemi veřejnoprávní smlouvy. Správním orgánem pro řešení sporů z těchto smluv je Ministerstvo pro místní rozvoj.

Účinnost od 1. července 2021 (s výjimkami)

 NahoruČástka 109 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 2. července 2021

Nařízení vlády č. 255/2021 Sb., o provedení zákona o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky

Toto nařízení vlády např. stanoví programy střelecké přípravy a jejich organizaci a obsah; kurzy pro programy střelecké přípravy; podmínky účasti na programu střelecké přípravy a způsob prokázání jejich splnění; podmínky, za nichž jsou účastník programu střelecké přípravy a zbraň, se kterou se programu střelecké přípravy účastní, součástí stanovené zálohy státu, atd. Příslušný ozbrojený bezpečnostní sbor, Vojenská policie nebo obec může příslušníkovi ozbrojeného bezpečnostního sboru nebo Vojenské policie nebo strážníkovi obecní policie, který je držitelem zbrojního průkazu skupiny E a absolvoval výcvik v použití krátké kulové zbraně nebo dlouhé kulové zbraně v obdobném rozsahu, jaký toto nařízení stanoví pro program střelecké přípravy MV-102, vydat potvrzení pro účely vydání základní aprobace v systému střelecké přípravy.

Účinnost od 17. července 2021 (s výjimkami)

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 17/2021 DO ČÁSTKY 65/2021

 NahoruČástka 17 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 3. února 2021

Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů

Zřizuje se Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů (dále jen "Sbírka právních předpisů") jako informační systém veřejné správy. Ve Sbírce právních předpisů se

• vyhlašují obecně závazné vyhlášky a nařízení vydané územními samosprávnými celky (dále jen "právní předpis územního samosprávného celku") a právní předpisy vydané správními úřady, stanoví-li tak jiný právní předpis (dále jen "právní předpis správního úřadu"), a

• zveřejňují akty stanovené tímto zákonem, které vznikají při výkonu působnosti územních samosprávných celků nebo v souvislosti s tímto výkonem (dále jen "akt").

Správcem Sbírky právních předpisů (dále jen "správce") je Ministerstvo vnitra. Sbírka právních předpisů je bezplatně a neomezeně veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Právní předpis územního samosprávného celku a právní předpis správního úřadu se vyhlašují jejich zveřejněním ve Sbírce právních předpisů. Zveřejnění právního předpisu ve Sbírce právních předpisů provede územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal, zasláním jeho textu v otevřeném a strojově čitelném formátu a jeho metadat prostřednictvím elektronického formuláře do datové schránky zřízené správcem pro tento účel. Správce uveřejní elektronický formulář na portálu veřejné správy. Není-li možné zveřejnit právní předpis nebo jeho část ve strojově čitelném formátu, zveřejní se právní předpis nebo jeho část pouze v otevřeném formátu.

Metadata zahrnují

• identifikaci územního samosprávného celku nebo správního úřadu, který právní předpis vydal, uvedením jeho názvu a identifikačního čísla osoby, bylo-li mu přiděleno,

• druh právního předpisu,

• číslo právního předpisu,

• název právního předpisu,

• datum vydání právního předpisu,

• zákonné zmocnění, na základě kterého byl právní předpis vydán,

• oblast úpravy,

• účinnost, popřípadě předpokládanou účinnost právního předpisu,

• označení právního předpisu, který je rušen nebo měněn, jde-li o změnu či zrušení právního předpisu, a

• datum vyhlášení právního předpisu (byl-li právní předpis vyhlášen "nouzově" zveřejněním na úřední desce).

Právní předpis územního samosprávného celku a právní předpis správního úřadu nabývají platnosti jejich vyhlášením. Pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývá právní předpis územního samosprávného celku a právní předpis správního úřadu účinnosti počátkem patnáctého dne následujícího po dni jeho vyhlášení. Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek jejich účinnosti, nejdříve však počátkem dne následujícího po dni jejich vyhlášení; je-li pro to důvod spočívající v ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, lze stanovit, že právní předpis nabude účinnosti vyhlášením.

Právní předpisy územního samosprávného celku a právní předpisy správního úřadu se označují arabskými čísly v souvislé řadě. Pro právní předpisy každého územního samosprávného celku a správního úřadu se vede samostatná číselná řada. Číselná řada se uzavírá vždy koncem každého kalendářního roku.

Územní samosprávný celek umožní v úředních hodinách bezplatně nahlížet do Sbírky právních předpisů v elektronické podobě.

Ve Sbírce právních předpisů se zveřejní

• rozhodnutí Ústavního soudu o návrhu na zrušení právního předpisu územního samosprávného celku nebo právního předpisu správního úřadu nebo jejich jednotlivých ustanovení,

• rozhodnutí Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o pozastavení účinnosti právního předpisu územního samosprávného celku,

• rozhodnutí o podaném rozkladu proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti právního předpisu územního samosprávného celku,

• rozhodnutí Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o zrušení pozastavení účinnosti právního předpisu územního samosprávného celku a

• sdělení Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o pozbytí platnosti jejich rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu územního samosprávného celku.

Ve Sbírce právních předpisů se dále zveřejní

• sdělení kraje o počtu členů zastupitelstva kraje, který má být zvolen,

• rozhodnutí o stavu nebezpečí podle krizového zákona,

• smlouva, na základě které bylo podle zákona o ochraně přírody a krajiny území prohlášeno za chráněné, a

• usnesení zastupitelstva kraje o vyhlášení krajského referenda nebo o tom, že krajské referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce nelze krajské referendum konat.

Územní samosprávné celky a správní úřady jsou povinny platné a účinné právní předpisy, které se vyhlašují podle tohoto zákona a které byly těmito územními samosprávnými celky nebo správními úřady vydány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zveřejnit ve Sbírce právních předpisů spolu s jejich metadaty nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (jinak pozbývají své platnosti). Na právní předpisy vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se nevztahuje povinnost zveřejnit právní předpis ve Sbírce právních předpisů v otevřeném a strojově čitelném formátu.

Účinnost od 1. ledna 2022

Zákon č. 36/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů

Tímto změnovým zákonem přijatým v návaznosti na zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů bylo novelizováno celkem 15 zákonů (mj. i obecní zřízení, krajské zřízení a zákon o hlavním městě Praze). V zákonech o územních samosprávných celcích bylo například stanoveno, že způsob vyhlášení obecně závazných vyhlášek a nařízení obce (kraje, hlavního města Prahy) a podmínky nabytí platnosti a účinnosti právních předpisů obce (kraje, hlavního města Prahy) stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. Právní předpisy územních samosprávných celků se tedy již nebudou vyhlašovat stávajícím způsobem, tj. právní předpisy obce na úřední desce obecního úřadu, v případě kraje ve Věstníku právních předpisů kraje a v případě hlavního města Prahy ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy).

Účinnost od 1. ledna 2022 (s výjimkami)

 NahoruČástka 21 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 9. února 2021

Nález Ústavního soudu ze dne 15. prosince 2020, sp. zn. Pl. ÚS 6/20, o návrhu Krajského soudu v Praze na zrušení části § 63 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve slovech "a osvojení by bylo přípustné i podle hmotněprávních ustanovení českého práva", za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky, jako účastníků řízení (publikovaný pod č. 47/2021 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že výše uvedený návrh se zamítá.

Právní věty nálezu:

Požadavek zákona o mezinárodním právu soukromém (§ 63 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb.), aby cizí rozhodnutí o osvojení pro účely jeho uznání v České republice bylo v souladu s hmotněprávními ustanoveními českého práva, není v rozporu s předpisy ústavního pořádku. Jde o projev suverenity České republiky v podobě primátu českého práva na území České republiky, tím spíše, jde-li o otázku statusovou (pravidla pro osvojení), v níž má ústřední roli zákonodárce s ohledem na společenské a kulturní prostředí.

 NahoruČástka 23 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 10. února 2021

Nález Ústavního soudu ze dne 2. února 2021, sp. zn. Pl. ÚS 44/17, o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, za kterou jedná senátor Petr Holeček, právně zastoupené JUDr. Stanislavem Polčákem, advokátem, sídlem Řehenice 10, Pyšely, na zrušení § 26 věty druhé, § 48 až 51 a přílohy č. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky, jako účastníků řízení, a vlády České republiky, jako vedlejší účastnice řízení (publikovaný pod č. 49/2021 Sb.)

Ústavní soud rozhodl následovně:

I. Ustanovení § 48, § 49 odst. 1 písm. b) až d), odst. 3 písm. b) až d) a odst. 4, § 50 odst. 1 až 3 a § 51 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se zrušují uplynutím dne vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

II. Ve zbývající části se návrh zamítá.

Právní věty nálezu:

1. Při hodnocení ústavnosti volebních zákonů je třeba vycházet nejen z ústavní úpravy voleb a volebního práva, nýbrž i z role, jaká je volbám a volebnímu právu přiřazena v rámci celkového systému organizace státu a jeho fungování, stejně jako ústavního statusu občanů, neboť volby nejen předurčují podobu a fungování parlamentní demokracie, stranickopolitického systému, chování politiků, uplatňování jejich odpovědnosti, nýbrž jsou i součástí ústavního statusu občanů České republiky a nejvýznamnější součástí jejich práva podílet se na správě veřejných věcí podle čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 2 odst. 1 Ústavy České republiky.

2. "Zásady poměrného zastoupení" v čl. 18 odst. 1 Ústavy České republiky představují samostatný ústavní pojem, který je třeba vykládat z hlediska účelu voleb podle ústavních principů suverenity lidu a zastupitelské demokracie. Jeho obsah proto není určen volebním zákonem, nýbrž volební zákon musí respektovat ústavní rámec poměrného zastoupení tak, jak vyplývá z ústavního pořádku.

3. Právo na poměrné zastoupení v Poslanecké sněmovně jako celostátním reprezentativním orgánu má každá skupina voličů v poměru, který odpovídá velikosti jejího podílu na celkovém počtu voličů. Přitom tato skupina voličů se identifikuje v rámci celého státu, nikoli jako regionální reprezentace. Na rozdíl od voleb do Senátu má Poslanecká sněmovna vznikat jako poměrná reprezentace kandidujících politických stran, popř. jejich koalic. Voliči ve volební jednotce tak nerozhodují jen o společném reprezentantovi celého volebního kraje (obvodu), nýbrž o reprezentantech určité názorové skupiny (politické strany) v Poslanecké sněmovně.

4. Poměrné zastoupení je třeba vymezit jako soustavu prvků, kterými je zjišťován a zajišťován volební výsledek nikoli pouze ve volebním obvodu, nýbrž v podobě přepočtu hlasů pro kandidující volební strany na mandáty jimi obsazované v měřítku voleného orgánu (Poslanecké sněmovny). Ústavní princip zakotvený v čl. 18 odst. 1 Ústavy České republiky však požaduje, aby poměr mezi obdrženými hlasy a získanými mandáty nebyl dílem náhody (což je možné i ve volbách podle zásad většinového systému), nýbrž podle pravidel zakotvených v zákoně podle čl. 20 Ústavy České republiky.

5. Požadavek odlišení zásad poměrného zastoupení podle čl. 18 odst. 1 Ústavy České republiky a zásad většinového systému podle čl. 18 odst. 2 Ústavy České republiky je požadavkem ústavním (normativním), proto se nelze při přezkumu ústavnosti zákonné úpravy voleb do Poslanecké sněmovny spokojit pouze s rozdíly plynoucími z povahy věci, nýbrž je třeba klást důraz na zajištění poměrnosti v úpravě organizace voleb podle čl. 20 Ústavy České republiky.

6. Členění volebního území na různě velké volební kraje podle § 26 věty druhé zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů není samo o sobě neústavní. Tím je až skutečnost, že spolu s jinými prvky volebního systému porušuje princip rovnosti hlasů voličů a rovnosti šancí kandidujících politických stran jako nositelů práva na poměrné zastoupení.

7. Z ústavního pořádku neplyne požadavek organizace voleb v jednom celostátním obvodu ani požadavek určité velikosti volebních jednotek, bude-li se volené území členit na více volebních krajů. Základní omezení zákonodárce pro "organizaci voleb" (čl. 20 Ústavy České republiky) plyne nepřímo z čl. 18 odst. 1 Ústavy České republiky (zásady poměrného zastoupení) a čl. 21 odst. 3 (rovnost volebního práva) a čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (rovný přístup k voleným funkcím). Výpočet celostátního volebního výsledku podle zásad poměrného zastoupení proto nutně nevyžaduje existenci celostátních kandidátních listin, neboť je možný i na základě výsledku hlasování pro kandidátní listiny na úrovni volebních krajů.

8. Politický systém České republiky je podle čl. 5 Ústavy České republiky ve spojení s čl. 22 Listiny základních práv a svobod založen na volné (svobodné) soutěži politických stran. Ústavní pořádek tak předpokládá zprostředkování názoru voličů nejen svobodnou volbou svých zástupců (čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod in fine), nýbrž i formou výběru mezi programy a kandidáty politických stran. Z hlediska platného ústavního stavu jsou nositelem práva na poměrné zastoupení de lege lata kandidující politické strany, popř. jejich koalice (spolu s kandidáty na jejich kandidátních listinách). Na rozdíl od voleb podle zásad většinového systému do Senátu vzniká Poslanecká sněmovna jako reprezentace kandidujících politických stran, popř. jejich koalic. Voliči ve volební jednotce tak nemají rozhodovat o společném reprezentantovi celého volebního kraje, nýbrž o reprezentantech určité názorové skupiny (politické strany) v měřítku celého státu. Jejich prostřednictvím se mohou voliči názorově jednak "rozestoupit do stran", jednak se sjednotit v názoru na potřebu zastoupení a prosazení určitého volebního programu v činnosti Poslanecké sněmovny v nastávajícím volebním období (čl. 21 odst. 2 Listiny základních práv a svobod – volby jako periodická kontrola).

9. Pojem volné či svobodné soutěže nevylučuje hledání spojenců pro dosažení určitého cíle. Zatímco jsou politické strany chápány jako trvalá uskupení nejen pro volby, které se mají podle čl. 21 odst. 2 Listiny základních práv a svobod pravidelně opakovat, je naopak možné jejich volební spojenectví, a v dalších volbách již kandidovat společně nemusí. Jakkoli by bylo průhlednější i z hlediska volné (svobodné) soutěže podle čl. 5 Ústavy České republiky a čl. 22 Listiny základních práv a svobod, kdyby se jí účastnily politické strany se svými volebními programy a kandidáty samy za sebe, nelze to považovat za jediné ústavně konformní uspořádání. Jde tak o tu část právní úpravy voleb a volebního práva podle čl. 20 Ústavy České republiky, která upravena být může, ale nemusí.

10. Chce-li zákonodárce úpravou kandidování volebních koalic umožnit, aby se do Poslanecké sněmovny dostaly i volební strany, které nedosáhnout pěti procent platně odevzdaných hlasů, tak to musí zřetelně vyjádřit a umožnit to prokázat i za cenu značné komplikace a srozumitelnosti hlasování. Platná právní úprava postupu koalic do skrutinia podle § 49 odst. 1 písm. b) až d) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 204/2000 Sb., je jako celek nepřiměřená (neproporcionální), nedůsledná, diskriminující a umožňující propadnutí ústavně relevantního počtu odevzdaných hlasů voličů v rozporu s čl. 2 odst. 1 a čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

11. Účelem voleb do Poslanecké sněmovny není pouze státem organizované závazné zjištění názorů voličů ochotných vyjádřit své preference vůči politickým stranám a kandidátům na jejich kandidátních listinách. Volby plní řadu ústavně předpokládaných funkcí v politickém systému. Jednou ze základních (nutnou, nezbytnou) funkcí voleb je ustavení Poslanecké sněmovny jako komory Parlamentu schopné plnit v průběhu volebního období všechny jí ústavním pořádkem a zákony svěřené úkoly v mezích jejích kompetencí. Současně se však tímto způsobem vytvářejí předpoklady reálné procedurální ochrany práv menšiny při politickém rozhodování, jak to předpokládá čl. 6 Ústavy České republiky.

12. Nežádoucím projevem zákonodárství ve vlastní věci (podle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/17 ) je situace, kdy většina v zákonodárném sboru, které hrozí volební porážka, pozmění právní úpravu ve svůj prospěch. Zasáhne-li zákonodárce do volebního zákona z důvodu nutnosti reakce na vykonatelný nález Ústavního soudu ve smyslu čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky, nelze to proto považovat za neústavní projev libovůle zákonodárce, drží-li se v mezích výkladu provedeného ve vykonatelném nálezu Ústavního soudu.

 NahoruČástka 24 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 12. února 2021

Zákon č. 51/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění zákona č. 183/2017 Sb.

Novela zákona o hasičském záchranném sboru např. stanoví, že hasičský záchranný sbor kraje nebo záchranný útvar po obdržení rozhodnutí podle § 44 odst. 3 zákona č. 320/2015 Sb., uloží osobě, která se dopustila jednání podle § 44 odst. 1 písm. a), tj. úmyslného protiprávního jednání, s výjimkou jednání osoby, která není plně svéprávná, nebo osoby, která s ohledem na duševní poruchu není způsobilá ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, aby uhradila náklady podle 44 odst. 1 písm. a) vzniklé jejím úmyslným protiprávním jednáním. Náklady podle 44 odst. 1 písm. a) vybírá hasičský záchranný sbor kraje nebo záchranný útvar. Uhrazené náklady slouží k zajištění činnosti hasičského záchranného sboru kraje, záchranného útvaru nebo zřizovatele jednotky sboru dobrovolných hasičů obce. Vymožené náklady převede obecný správce daně hasičskému záchrannému sboru kraje nebo záchrannému útvaru. Hasičský záchranný sbor kraje nebo záchranný útvar jsou oprávněny o výši uhrazených nebo vymožených a převedených nákladů podle 44 odst. 1 překročit příslušné závazné ukazatele výdajů státního rozpočtu. Podle přechodného ustanovení této novely se při úhradě nákladů zásahu hasičského záchranného sboru kraje, záchranného útvaru nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů obce u dopravní nehody nebo zásahu z důvodu úmyslného protiprávního jednání osoby, který byl zahájen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje podle dosavadních právních předpisů.

Účinnost od 1. března 2021

 NahoruČástka 27 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 16. února 2021

Sdělení Ministerstva vnitra č. 58/2021 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 19. června 2021 nové volby do Zastupitelstva obce Lužce (okres Beroun) a Vražkov (okres Litoměřice).

 NahoruČástka 33 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. února 2021

Nález Ústavního soudu ze dne 12. ledna 2021, sp. zn. Pl. ÚS 21/19, o návrhu Nejvyššího soudu na zrušení § 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech "stanovené podle § 28a", za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu jako účastníků řízení, a vlády jako vedlejší účastnice řízení, (publikovaný pod č. 81/2021 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že výše uvedený návrh se zamítá.

Právní věty nálezu:

I. Ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o půdě"), ve slovech "stanovené podle § 28a" (dále jen "napadené ustanovení"), umožňuje ústavně souladný výklad, a je proto v souladu s ústavním pořádkem. Při určování výše finanční náhrady za nemovitosti nevydané v restitučních řízeních není z ústavního hlediska přijatelné oceňovat nemovitosti v režimu zákona o půdě pouze podle doslovného výkladu § 16 odst. 1 a § 28a zákona o půdě. Takový výklad by vedl k neústavnímu přiznávání výše náhrad v historických cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.

II. V souladu s čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky musí být určování výše finanční náhrady při výkladu a použití zákona o půdě vedeno hledisky podle nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. II. ÚS 4139/16 (N 129/86 SbNU 205). Ústavně souladným je jen takový výklad § 16 odst. 1 a § 28a zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, jímž je upřednostněn jasný a nepochybný účel zákona nad jeho doslovným zněním. Skutečnost, že znění napadeného ustanovení je jednoznačné, avšak vedoucí k absurdním důsledkům, neústavnost nezpůsobuje. V souladu se svou konstantní judikaturou proto Ústavní soud napadené ustanovení nezrušil, nýbrž upřednostnil jeho ústavně souladný výklad zcela podle smyslu a účelu zákona – zmírnění alespoň některých majetkových křivd oprávněných osob.

 NahoruČástka 46 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 10. března 2021

Nález Ústavního soudu ze dne 26. ledna 2021, sp. zn. Pl. ÚS 22/17, o návrhu skupiny senátorů, zastoupené JUDr. Petrem Svobodou, Ph.D., sídlem Aranžérská 166, Praha 9, na zrušení věty první § 70 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 225/2017 Sb., ve slovech "podle tohoto zákona", a § 4 odst. 9 až 11 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 225/2017 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu, jako účastníků řízení, a vlády a Veřejného ochránce práv, jako vedlejších účastníků řízení (publikovaný pod č. 124/2021 Sb.)

Ústavní soud rozhodl následovně:

I. Návrh na zrušení věty první § 70 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 225/2017 Sb., ve slovech "podle tohoto zákona", se zamítá.

II. Řízení o návrhu na zrušení § 4 odst. 9, 10 a 11 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 225/2017 Sb., se zastavuje.

Právní věty nálezu:

I. Ústavní soud považuje za zásadní a nepřekročitelnou ústavní kautelu, že podle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") nesmí být z pravomoci soudu vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny. Co se však týče účastenství ve správních řízeních jakožto řízení "u jiného orgánu", toho se nelze dle čl. 36 odst. 1 Listiny domáhat vždy, ale pouze ve "stanovených případech". V jiných případech je to pak nezávislý a nestranný soud, u něhož se lze postupem stanoveným procesními předpisy domáhat svého ústavně zaručeného práva podle Listiny. Právo podle čl. 36 odst. 1 Listiny je nutno vykládat rovněž systematicky ve vazbě na čl. 38 odst. 2 Listiny, které se vztahuje na osoby, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno. Je přitom potřeba odlišovat právo, kterému má být v řízení poskytnuta ochrana, od pouhého – byť právem kvalifikovaného – zájmu.

II. Z ústavního pořádku ani z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, nelze dovodit povinnost státu zajistit spolkům, jejichž hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, účastenství ve všech správních řízeních.

III. Právo na příznivé životní prostředí podle čl. 35 odst. 1 Listiny je právem s relativním obsahem a lze se ho domáhat pouze v rámci zákonů, které ho provádějí (čl. 41 odst. 1 Listiny). Ústavnost zásahu do tohoto základního práva je třeba posuzovat nikoliv testem proporcionality, ale testem racionality. Za podstatu tohoto práva lze považovat závazek státu k ochraně proti zásahu do životního prostředí, dosahuje-li zásah takové míry, že znemožňuje realizaci základních životních potřeb člověka. Ustanovení § 70 odst. 3 ZOPK věty první, ve znění zákona č. 225/2017 Sb., ve slovech "podle tohoto zákona" do podstaty tohoto práva nezasahuje, neboť pouze zužuje procesní aspekt jeho uplatňování ve správním (nikoliv rovněž soudním) řízení. Je navíc vedeno zcela legitimní snahou o zrychlení územního a stavebního řízení. Toto ustanovení obstojí i z pohledu své racionality sensu stricto. Důvodem k jeho zrušení Ústavním soudem nemůže být skutečnost, že nemusí jít nutně o nejvhodnější a nejúčinnější možné řešení neúměrné délky některých správních řízení.

 NahoruČástka 48 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 17. března 2021

Sdělení Ministerstva vnitra č. 128/2021 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 19. června 2021 nové volby do Zastupitelstva obce Krasov (okres Bruntál) a Životice (okres Plzeň-jih).

 NahoruČástka 59 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. března 2021

Zákon č. 153/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona o vysokých školách změnila názvy tří vysokých škol následovně:

• Veterinární a farmaceutická univerzita Brno mění název na "Veterinární univerzita Brno",

• Janáčkova akademie múzických umění v Brně mění název na "Janáčkova akademie múzických umění" a

• Univerzita obrany v Brně mění název na "Univerzita obrany".

Účinnost od 1. dubna 2021

 NahoruČástka 65 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 9. dubna 2021

Zákon č. 161/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění stanovila, že lhůta pro podání přehledu podle § 24 odst. 2 stanovená osobám samostatně výdělečně činným v § 24 odst. 2 se pro podání tohoto přehledu za rok 2020 nepoužije. Přehled podle § 24 odst. 2 za rok 2020 je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, nejpozději do 2. srpna 2021.

Účinnost od 10. dubna 2021

 NahoruPŘEHLED OD ČÁSTKY 89/2020 DO ČÁSTKY 170/2020

 NahoruČástka 89 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 12. května 2020

Nález Ústavního soudu ze dne 7. dubna 2020, sp. zn. Pl. ÚS 41/18, o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky města Bílina č. 10/2015, o regulaci provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her (publikovaný pod č. 242/2020 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že výše uvedený návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky města Bílina se zamítá.

Právní věty nálezu:

I. Ustanovení § 123 OZř opravňuje Ministerstvo vnitra k dozoru nad zákonností obecně závazných vyhlášek, aniž by tentýž nebo jiný zákon z uvedeného dozoru některé oblasti právní úpravy vylučoval. Dozoru Ministerstva vnitra podléhá proto i soulad obecně závazných vyhlášek se zákonem o ochraně hospodářské soutěže.

II. Dozor Ministerstva vnitra může být jako postup z moci úřední zahájen jak na základě zjištění, které ministerstvo učinilo v rámci své vlastní úřední činnosti, tak i na základě podnětů ze strany jiných orgánů nebo osob. Sama skutečnost – který z uvedených důvodů vedl k závěru Ministerstva vnitra, že předmětný dozor bude vykonán – nemá žádný vliv na posouzení otázky, zda jsou splněny podmínky aktivní legitimace ministerstva k podání návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky podle zákona č. 182/1993 Sb., o ústavním soudu - § 64 odst. 2 písm. g).

III. Provozovatelé dotčení obecně závaznou vyhláškou regulující místa, na nichž se umístění hazardních her zakazuje, nejsou zbaveni přístupu k soudu, neboť mají možnost brojit proti rozhodnutí Ministerstva financí o příslušném povolení u správních soudů, které jsou oprávněny posoudit všechny individuální okolnosti případu a předmětnou obecně závaznou vyhlášku případně neaplikovat.

 NahoruČástka 93 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 27. května 2020

Nález Ústavního soudu ze dne 7. dubna 2020, sp. zn. Pl. ÚS 30/16, o návrhu skupiny senátorů, jejímž zastupováním byla pověřena bývalá senátorka Ing. Veronika Vrecionová, na zrušení zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění zákona č. 50/2016 Sb., a o souvisejícím návrhu skupiny senátorů, za kterou jedná senátor Jiří Oberfalzer, na zrušení uvedeného zákona, případně zrušení některých jeho ustanovení (publikovaný pod č. 254/2020 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že ustanovení § 3a písm. a) ve slovech "výši veškerých peněžních plnění dodavatele, jejichž celková suma nesmí překročit 3 % z ročních tržeb dodavatele za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců za potraviny dodané jednotlivému odběrateli v roce, ve kterém došlo k finančnímu plnění," zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění zákona č. 50/2016 Sb., se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů; v ostatním se návrhy buď zamítají či odmítají.

Vybrané právní věty nálezu:

I. Ustanovení § 4 odst. 1 ve spojení s § 3 odst. 1 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužitím, ve znění zákona č. 50/2016 Sb., (dále jen "zákon o významné tržní síle") stanoví odběratelům obecný zákaz vynutit si bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. Za součást definice významné tržní síly je třeba považovat i obratové kritérium podle § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle, jehož prostřednictvím se dostatečně specifikuje, kteří odběratelé mají povinnost dbát o to, aby jimi uzavřené smlouvy s dodavateli měly náležitosti podle § 3a tohoto zákona. Zároveň platí, že jednání uvedená v § 4 odst. 1, jakož i v jednotlivých pododstavcích § 4 odst. 2 zákona o významné tržní síle, jsou zakázána právě a jen v případech, že se na odběratele vztahuje uvedené obratové kritérium. Jen tehdy budou takováto jednání zneužitím významné tržní síly.

II. Účelem zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužitím, ve znění pozdějších předpisů, je odstranění některých nežádoucích praktik odběratelů, kteří mají v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů v oblasti nákupu potravin za účelem jejich dalšího prodeje a služeb s tím souvisejících takovou vyjednávací sílu, že jim umožňuje v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku domoci se vůči slabším dodavatelům některých výhod. Problém se týká zejména některých praktik obchodních potravinových řetězců. Jde například o jejich schopnost působit na dodavatele způsobem, že tito jsou s ohledem na jejich slabší postavení fakticky nuceni poskytovat odběratelům různá peněžitá plnění, zpětně snižovat cenu, za kterou odběratelům dodávají potraviny, nebo se dodatečně přizpůsobovat jiným nevýhodným podmínkám, ačkoliv pro to neexistuje žádný spravedlivý důvod. Následkem těchto praktik může být vzhledem k souvisejícím nákladům na straně dodavatelů jednak zhoršení jejich postavení na relevantním trhu potravin, jednak narušení jejich schopnosti dodávat své zboží a tím omezení výběru na straně spotřebitelů. V odstranění uvedených praktik lze spatřovat legitimní cíl omezení práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

 NahoruČástka 97 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 2. června 2020

Zákon č. 261/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona o obecní policii např. stanoví, že strážník může být v základním pracovněprávním vztahu strážníka pouze k jedné obci. Strážníkovi, který plnil úkoly podle tohoto zákona v hlavním pracovním poměru po dobu nejméně 15 let a dosáhl věku 50 let, přísluší odchodné při skončení pracovního poměru podle § 48 odst. 1 písm. a) nebo b) ZP anebo podle § 48 odst. 2 ZP; to neplatí, pokud pracovní poměr skončí výpovědí podle § 52 písm. f) až h) ZP nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 ZP anebo dohodou z týchž důvodů. Pro účely odchodného se sčítají veškeré předchozí doby pracovního poměru, kdy byl zaměstnanec obce zařazen na pracovní pozici strážník, s výjimkou doby trvání pracovního poměru, který skončil výpovědí podle § 52 písm. f) až h) ZP nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 ZP anebo dohodou z týchž důvodů; tyto doby lze započíst pro účely odchodného pouze jednou. Odchodné hradí obec, k níž je strážník v pracovním poměru ke dni jeho skončení. Základní výše odchodného činí jeden průměrný měsíční výdělek strážníka; za každý ukončený rok pracovního poměru nad dobu 15 let se odchodné zvyšuje o jednu třetinu průměrného měsíčního výdělku strážníka; celková výše odchodného nesmí překročit šestinásobek jeho průměrného měsíčního výdělku. Odchodné vyplatí obec po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u obce pro výplatu platu, pokud se se strážníkem nedohodne na výplatě v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. Rada obce, která má zřízenu obecní policii, může svěřit obecnímu úřadu obce, jejímž je obecní policie orgánem, vedení správního řízení, v němž je dána příslušnost obecní policie, a to s výjimkou ukládání pokuty příkazem na místě. Je-li v takovém případě učiněno podání nebo podnět u obecní policie, předá jej obecní policie bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu. Rada obce, která má zřízenu obecní policii, může usnesením svěřit obecní policii vyřizování žádostí o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím týkajících se obecní policie.

Účinnost od 1. ledna 2021

 NahoruČástka 102 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 11. června 2020

Sdělení Českého statistického úřadu č. 272/2020 Sb., o aktualizaci Klasifikace územních statistických jednotek (CZ-NUTS)

Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, a v návaznosti na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1755, ze dne 8. srpna 2019, oznamuje s účinností od 1. ledna 2021 aktualizaci Klasifikace územních statistických jednotek (dále jen "klasifikace CZ-NUTS"), zavedené sdělením Českého statistického úřadu č. 490/2003 Sb., a aktualizované sdělením Českého statistického úřadu č. 228/2004 Sb., sdělením Českého statistického úřadu č. 201/2007 Sb., sdělením Českého statistického úřadu č. 241/2011 Sb. a sdělením Českého statistického úřadu č. 363/2012 Sb. Předmětem aktualizace klasifikace CZ-NUTS je změna názvu územní statistické jednotky "Česká republika" na úrovních NUTS 0 a NUTS 1 na "Česko". Kódy "CZ" (úroveň NUTS 0) a "CZ0" (úroveň NUTS 1) se nemění. Platné znění aktualizované klasifikace CZ-NUTS bude k dispozici na internetových stránkách Českého statistického úřadu na adrese www.czso.cz.

 NahoruČástka 108 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 26. června 2020

Zákon č. 284/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Podle novely školského zákona např. platí, že obec, svazek obcí, kraj a registrovaná církev, náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, a jiná právnická nebo fyzická osoba, zřizující školy a školská zařízení podle § 8 odst. 6, mohou zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj, přednostně děti, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky. Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 10 dětí. Ke zřízení přípravné třídy základní školy obcí, svazkem obcí a krajem je nezbytný souhlas krajského úřadu, v případě přípravných tříd zřizovaných registrovanou církví a náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, nebo jinou právnickou nebo fyzickou osobou, je nezbytný souhlas ministerstva. Vláda může nařízením stanovit pro základní školy, střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí maximální počet hodin další přímé pedagogické činnosti financovaný ze státního rozpočtu na školu v závislosti na její struktuře včetně určení pedagogických pracovníků, kteří tyto činnosti vykonávají.

Účinnost od 1. října 2020 (s výjimkami)

 NahoruČástka 127 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 15. července 2020

Sdělení Ministerstva vnitra č. 321/2020 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 12. prosince 2020 nové volby do Zastupitelstva obce Vracovice (okres Znojmo).

 NahoruČástka 131 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 22. července 2020

Nález Ústavního soudu ze dne 16. června 2020, sp. zn. Pl. ÚS 4/20, o návrhu Krajského soudu v Praze na zrušení § 112 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky, jako účastníků řízení (publikovaný pod č. 325/2020 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že ustanovení § 112 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění nálezu Ústavního soudu ze dne 4. února 2020, sp. zn. Pl. ÚS 15/19, vyhlášeného pod č. 54/2020 Sb., se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Právní věta nálezu:

Právní úprava odpovědnosti za přestupky, která má za následek potrestání pachatele přesto, že by jeho odpovědnost za přestupek zanikla dříve, než bude vydáno rozhodnutí o přestupku, neboť ten by byl již za použití nové pro pachatele příznivější právní úpravy promlčen, je v rozporu s ustanovením čl. 40 odst. 6 věty druhé Listiny základních práv a svobod.

 NahoruČástka 132 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. července 2020

Nález Ústavního soudu ze dne 30. června 2020, sp. zn. Pl. ÚS 40/18, o návrhu Městského soudu v Praze na zrušení § 96 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 296/2017 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky, jako účastníků řízení (publikovaný pod č. 327/2020 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že výše uvedený návrh se zamítá.

Právní věty nálezu:

Z Listiny nelze dovodit, že mezi základní práva a svobody lze zařadit právo žalobce ukončit soudní spor v okamžiku, kdy je to pro něj maximálně výhodné a pro žalovaného minimálně výhodné. Protože takové základní právo žalobce nemá, je věcí zákonodárce, jakým způsobem ochrání práva žalovaného. Žalovaného, který se stal stranou sporu proti své vůli (ex lege podle § 90 OSŘ), který má podle Ústavy před soudem rovné postavení a který již ne zcela dobrovolně plnil na základě právě zrušeného soudního rozhodnutí. Zvolil-li zákonodárce řešení obsažené v platném znění § 96 odst. 6 OSŘ a nespoléhal se na uvážlivé použití § 96 odst. 3 OSŘ, lze polemizovat se vhodností takového řešení, ale nelze jej nazvat protiústavním a ani zcela nevhodným.

 NahoruČástka 133 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. července 2020

Vyhláška č. 329/2020 Sb., o seznamu položek popisu informačního systému veřejné správy

Seznam položek popisu informačního systému veřejné správy je stanoven v příloze k této vyhlášce. Uvedený seznam obsahuje popisné údaje, etapy životního cyklu, správce informačního systému veřejné správy, provozovatele informačního systému veřejné správy, dodavatele informačního systému veřejné správy, certifikace, finanční parametry informačního systému veřejné správy, využití informačního systému veřejné správy, aplikační členění informačního systému veřejné správy, zpracování osobních údajů v informačním systému veřejné správy.

Účinnost od 1. srpna 2020

 NahoruČástka 134 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 6. srpna 2020

Zákon č. 332/2020 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 a o změně zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů

Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 (dále jen "sčítání"), a to působnost správních orgánů v oblasti sčítání, práva a povinnosti osob v souvislosti se sčítáním, přípravu sčítání, způsob získávání údajů a jejich zpracování a zpřístupnění výsledků sčítání. Účelem sčítání je vytvořit a zpřístupnit statistické informace za celé území České republiky o fyzických osobách, domácnostech, bytovém a domovním fondu k rozhodnému okamžiku sčítání. Rozhodným okamžikem, k němuž se zjišťují údaje pro účely sčítání, je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se zavádí referenční rok a program statistických údajů a metadat pro sčítání lidu, domů a bytů, půlnoc z pátku 26. března 2021 na sobotu 27. března 2021. Výsledky sčítání budou dostupné na internetových stránkách Českého statistického úřadu ve formě otevřených dat.

Účinnost od 21. srpna 2020

 NahoruČástka 136 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 11. srpna 2020

Sdělení Ministerstva vnitra č. 342/2020 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den…