č. 3732/2018 Sb. NSS, Řízení před soudem: vázanost právním názorem Nejvyššího správního soudu
č. 3732/2018 Sb. NSS
Řízení před soudem: vázanost právním názorem Nejvyššího správního soudu
k § 110 odst. 2 písm. a) a § 110 odst. 4 soudního řádu správního ve znění zákona č. 303/2011 Sb.
Krajský soud je v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu vydanému poté, co Nejvyšší správní soud v řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 písm. a) s. ř. s. společně s rozhodnutím krajského soudu zrušil i žalobou napadené předchozí rozhodnutí správního orgánu, vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem v uvedeném kasačním rozhodnutí obdobně, jako by Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 4 s. ř. s. zrušil pouze rozhodnutí krajského soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2018, čj. 46 Af 35/2015-27)
Prejudikatura: č. 1723/2008 Sb. NSS, č. 2386/2011 Sb. NSS a č. 2705/2012 Sb. NSS; rozsudek Soudního dvora EU ze dne 22. 12. 2008, Magoora, C-414/07.
Věc: Rudolf K. proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o daň z přidané hodnoty.
Platebním výměrem ze dne 25. 5. 2006 vyměřil Finanční úřad v Rakovníku žalobci daň z přidané hodnoty za zdaňovací období 1. čtvrtletí 2006 ve výši 142 053 Kč. Proti tomuto platebnímu výměru podal žalobce odvolání, které Finanční ředitelství v Praze (dále jen „finanční ředitelství“) rozhodnutím ze dne 9. 8. 2006 zamítlo. K žalobě žalobce zrušil rozhodnutí finančního ředitelství Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 1. 11. 2007, čj. 6 Ca 307/2006-54, a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Finanční ředitelství následně rozhodnutím ze dne 25. 1. 2008 odvolání opět zamítlo. Toto rozhodnutí žalobce napadl žalobou a městský soud je svým rozsudkem ze dne 15. 7. 2009, čj. 5 Ca 122/2008-34, zrušil a vrátil věc finančnímu ředitelství k dalšímu řízení. To uvedený rozsudek napadlo kasační stížností, kterou Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 25. 11. 2009, čj. 7 Afs 116/2009-70, zamítl.
Finanční ředitelství svým, v pořadí již třetím, rozhodnutím ze dne 4. 8. 2010 odvolání žalobce opět zamítlo. Na základě žaloby žalobce bylo následně toto rozhodnutí rozsudkem městského soudu ze dne 13. 3. 2012, čj. 8 Af 58/2010-63, zrušeno a věc vrácena finančnímu ředitelství k dalšímu řízení. Na základě kasační stížnosti finančního ředitelství však Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 14. 6. 2012, čj. 1 Afs 48/2012-39, uvedený rozsudek zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení městskému soudu. Ten pak svým rozsudkem ze dne 18. 12. 2014, čj. 8 Af 58/2010-106, žalobu zamítl. Proti tomuto rozsudku podal žalobce kasační stížnost, o které Nejvyšší správní soud rozhodl rozsudkem ze dne 3. 6. 2015, čj. 1 Afs 18/2015-35, tak, že zrušil rozsudek městského soudu ze dne 18. 12. 2014 a zároveň zrušil rozhodnutí finančního ředitelství ze dne 4. 8. 2010 a vrátil věc k dalšímu řízení žalovanému, na kterého v mezidobí přešla působnost odvolacího správního orgánu.
V tomto dalším řízení žalovaný vydal rozhodnutí dne 25. 9. 2015. Změna platebního výměru správce daně žalobou napadeným rozhodnutím žalovaného je promítnutím závazného právního názoru Nejvyššího správního soudu, podle něhož nemůže žalobce uplatnit nárok na odpočet DPH pouze z ceny pořízených…
